Sláva Velké Moravy je věčná - s Karlem Holomáčem

  • Číst 9444 krát

Stále výborné CD ExARGEMY – Velká Morava má svoje čestné místo v autě (Pepo, velké dík i po tak dlouhé době). Mám radost, že se ExARGEMA opět zformovala a já doufám, že se mi povede na některý z koncertů zajít. Využívám kontaktu na Karla Holomáče, abych ExARGEMU trošku vyslechl.

Karle, pokud zavítáme do historie, tak ty jsi vlastně autorem textu na tehdejší LP Argemy – Velká Morava. Co vás vůbec vedlo udělat komponovanou desku na téma Moravy?
To bylo celkem logické vyústění jedné části mého života, potažmo vývoje kapely. Byl a jsem velký fanda kapely Iron Maiden, s jejich tvorbou jsem se setkal již v roce 1978, když jsem trávil měsíc dovolené na návštěvě u sestry v Anglii, která v roce 1969 emigrovala právě tam. Té návštěvy jsem využil k tomu, že jsem navštívil plno hudebních klubů a vystoupení spousty kapel. V roce 1980 jsem si návštěvu v Anglii zopakoval. Iron Maiden zrovna vydali své první elpíčko. V té době jsem sice dělal diskotéky, ale v hlavě se mi zrodil plán na dobrou metalovou kapelu. Iron Maiden jsem všemožně prosazoval právě na diskotékách, dokonce i u dýdžejských přehrávek, což se mi stalo osudným a od zkoušek mě vyrazili za propagaci západní kultury, když jsem si dovolil tvrdit, že Iron Maiden si svojí hudbou získají celý svět. To byl rok 1981. V ten moment padlo rozhodnutí, že postavím kapelu, která si získá celou republiku! O rok později byla na světě kapela Argema. Skládal jsem rockové skladby, ale kluky jsem nutil poslouchat právě Iron Maiden. Velkého spojence jsem měl hlavně v osobě zpěváka Zbyňka Bobra Horáka, se kterým jsem vytvořil většinu repertoáru kapely. Byli jsme slavní, velké návštěvy, hrálo se 3x za týden, ale přišly problémy s komunisty. Dokonce jsem musel kapelu 2x opustit, jinak by zakázali celou kapelu. V roce 1987 mě navštívil Bobr, že když mám tak chuť udělat něco ve stylu IM, tak jestli nechci napsat ucelený metalový pořad, že má několik nápadů, ať si vyberu. Zaujalo mě téma Velké Moravy, tak jsem začal psát. V té době jsem už ale byl opět mimo kapelu, o to víc jsem se mohl danému tématu věnovat.

Jak vznikaly texty? Pátrali jste v archívech, nebo jste si vystačili hodinami z dějepisu?
Myslím, že z hodin dějepisu jsem toho o VM v hlavě moc neměl. Ono se to asi ani moc neučilo, už si nevzpomínám. Jisté je, že jsem hned navštívil knihovnu, půjčil plno knih s touto tématikou a začal studovat. Udělal jsem si koncept jednotlivých skladeb. Byl jsem zvyknutý psát tak, že jsem si vždy nejdříve vymyslel název skladby a podle toho jsem se snažil psát. Nejsem žádný profesionální textař, takže neumím psát na povel. Vždy jsem si dělal k danému tématu poznámky, myšlenky a postupně to skládal tak, aby to ve finále dalo nějaký smysl. Celé téma VM jsem rozdělil do 10 skladeb, pojal jsem to celkem volně, nechtěl jsem, aby to byla jen samá historická fakta. Aniž bych si to ale uvědomoval (to mi došlo až později), tak jsem do textů vkládal jisté dvojsmysly, narážky, jako odvetu za ty problémy, které jsem s komunisty měl za svoje texty. Když jsem měl už něco hotové, převzal si to Bobr, někdy dokonce už i s melodickou linkou, protože během psaní se mi v hlavě zároveň tvořila i melodie celé skladby. Hudebně se na skladbách podílel také kytarista Slávek Borovička. Na svou dobu vzniklo ojedinělé a unikátní dílo.

Každopádně Bolševik ve finále poslal vaší snahu do kytek, jaké byly vaše reakce?? Co se stalo s nahrávkou? A proč se mu vlastně deska nelíbila, vždyť textově oslavovala jednu část naší bohaté historie.
Bolševik byl v té době prostě Bolševik. Nikdy nám nikdo nevysvětlil, proč přišel zákaz desku natočit, proč nám zabavili 2 již nahrané skladby a obal desky. Možná to bylo právě tím, že jsme oslavovali naši historii, že jsem psal o příchodu věrozvěstů, možná jim došly ty narážky na okupaci, přítomnost sovětských vojsk, potlačování svobody atd. Rozhodně tohle téma skončilo v šuplíku na dlouhé roky a byl to začátek rozpadu kapely. Bobr ten zákaz neunesl a rozhodl se odejít zkusit štěstí do Prahy sólově. Což se mu nevydařilo.

Tvůj bratr (tímto Pepu i zdravím) v Argemě tehdy hrál, odehrála Argema tehdy nějaké koncerty v rámci projektu velká Morava?
V době vzniku Argemy byl můj, o 4r mladší, bratr na vojně, takže ke kapele se připojil až v roce 1984 jako třetí kytarista. Časem jsem ale vyhodil basáka a on přešel hrát právě na basu, u které už pak zůstal. Argema s projektem Velká Morava objela celou republiku. Tomuto projektu byla uzpůsobena i celá scéna, promítání na plátna, světla, ohně atd. Byla to velká metalová šou.

Kdyby tehdy album vyšlo, mám pocit, že by šlo o průlomové ryze metalové album, ale Argema se pak odklonila do pop rocku, co způsobilo ten odklon?
No, problém je právě v tom „kdyby“. Ten pořad byl prostě pořádná metalová pecka, na svoji dobu velmi unikátní a co by bylo, kdyby se album podařilo vydat, teď už můžeme těžko odhadovat. Proč odklon k popíku? Já jsem jednoznačně byl zastáncem tvrdého, i když melodického rocku, taktéž metalu. Na opačném pólu byl bubeník Pepa Pavka, který chtěl víc hrát pro holky, takže lehký, líbivý popík. Jak vážné to mezi námi bylo, by mohla vykreslit jedna velmi úsměvná historka. Po dohodě s kapelou jsem nechal udělat samolepky a nášivky Argema – heavy metal. Když jsem zásilku dostal, tak jsem nevěřil vlastním očím. Bylo tam Argema – heavy melody. Když jsem se snažil nášivky reklamovat, tak mi výrobce řekl, že druhý den, co jsem je objednal, za ním přijel náš bubeník, že jsme si to rozmysleli a chceme tam to heavy melody!! Když jsem na něho na zkoušce udeřil, proč to udělal, tak jen řekl: „Ále, copak jsme nějací metalisti?!“ Takže Pepa tenkrát vymyslel nový hudební směr. No, a když pak po rozpadu kapely a několikaleté pauze uchopil Argemu do svých rukou, bylo jasné, kam to bude směrovat. Proto nynější Argema hraje popík. Dělá to sice dobře, ale nemá to nic moc společného s původní Argemou. Proto je tu ExARGEMA.

Nechme Argemu Argemou, kde vznikl nápad vydat album po tolika letech?
V roce 2007 se sešel můj brácha, kytaristé Slávek Borovička a Pavel Hulata, společně s Bobrem, že by nebylo marné natočit a vydat právě ten pořad Velká Morava. Úplně první podnět k tomu ale dala Slávkova manželka Hanka. Já jsem nic netušil, ale zrovna v té době jsem organizoval setkání všech bývalých argemáků v Čejkovicích ve vinárně U Templářů u příležitosti 25. výročí prvního koncertu Argemy, které se uskutečnilo 19.3.1983 právě v Čejkovicích. Na setkání nepřijel Pepa Pavka (koncert) ani Bobr, který neměl prachy na cestu. Tam jsme se dohodli, že budu šéfem projektu Velká Morava, oslovím znovu Bobra, natočíme a vydáme CD, uspořádáme 3 koncerty a šmitec, víc nic.

Nebáli jste se, že muzika šla někam jinam a o klasický heavy metal nebude zájem a hlad jako tomu bylo v 80tých létech?
Tak nad tím jsme vůbec nepřemýšleli, chtěli jsme si jen splnit ten náš tehdejší sen – vydat Velkou Moravu na desce. Tak nějak jsme všichni cítili, že to musíme udělat, bez ohledu na to, zda o to CD bude mít někdo zájem, nebo zda někdo na náš koncert příjde.

Vznikla myšlenka – chybí muzikanti, jak jste se dávali dohromady, koho jste oslovili, odmítl někdo, popř. nestačil někdo z původních muzikantů na dnešní potřeby?
Tak základ sestavy byl jasný, brácha na basu, přivedl také kolegu z práce na bicí Mirka Balamutu, na kytary Slávek Borovička a Pavel Hulata. Já jsem měl za úkol zpracovat Bobra, aby s námi do toho projektu šel. Byl jsem za ním 2x, ale vždy mě poslal do někam, že on se starými dědky do žádného projektu nejde a takových muzikantů on sežene kdekoliv spousty. On to sice řekl po svém a velmi sprostě, ale to se ani nedá publikovat. Proto na post zpěváka nastoupil Rosťa Fojtík, který za Bobra zaskakoval v začátcích Argemy, když on byl zrovna na vojně. Po nějakém čase odešel bubeník, tak jsem přivedl mladého kluka Igora Mokroše, který údajně chodil na naše koncerty a jak se pak ukázalo, Velkou Moravu znal lépe, než kdokoliv z nás si pamatoval. Asi po půl roce mě Bobr navštívil i se svým manažerem, že rozjíždí webové stránky a potřeboval by, abych mu tam něco napsal a dodal fotky. Mezi řečí řekl, že bude zkoušet a vydávat CD Velká Morava. To mě překvapilo, tak jsem se zeptal, s kým že to bude zkoušet a vydávat? Prý s mým bráchou, Slávkem, Pavlem. Tak jsem ho vyvedl z omylu, že my už dávno zkoušíme bez něho, protože on to odmítl. To nečekal, prý nevěděl, že to myslím vážně. Nakonec nás ukecal jeho manažer, abychom Bobra do projektu také vzali. Proto nastoupil jako druhý zpěvák, že se budou na koncertech s Rosťou střídat, každý jednu sloku, refrén společně. Otázkou také bylo, pod jakým názvem vystupovat. Nakonec jsem přišel s názvem ExARGEMA.

Třenice okolo názvu necháme spát,jsem rád, že jste si to vyřešili a mám rád i Pepu Pavku, tak to tu nebudeme vůbec rozdmýchávat.
Prošly songy nějakými úpravami? Jak jsem už naznačil, tak byl velký problém vzpomenout si na jednotlivé pasáže skladeb, přestože se dochovala nahrávka z nějakého koncertu. V tomto byl Igor o krok před ostatními, protože to měl dobře odposlouchané. Nějaké extra velké změny jsme ale nedělali, chtěli jsme, aby to znělo jako v době vzniku. Pouze jsme se dohodli, že přidáme 2 skladby, což nebyl problém. Logické bylo, že texty udělám zase já. Oslovil mě ale Rosťa, jestli bych souhlasil, aby jeden text napsal on, že by to pro něj byla velká pocta. Souhlasil jsem.

Jak se vám zkoušelo? Zapůsobila chemie od počátku, nebo to nebylo tak lehké?
Což o to, zkoušení bylo v pohodě, byla chuť hrát, vždyť většina nedržela kytaru v ruce mnoho let. Parta si sedla, byla i legrace, vtipkování, vzájemné popichování. Bylo těžké si vzpomenout nejen na hudební pasáže, ale také na texty, protože ty jsem někde založil tak dobře, že jsem je nenašel. Možná to bylo také tím, že jsem se během té dlouhé pauzy 2x stěhoval. Některé pasáže jsem musel odposlouchat z té živé nahrávky, pak konzultace s Bobrem, co to tam zpívá, protože ne všechno bylo dobře srozumitelné. Na plno správných slov se přišlo až při nahrávání. Často jsme se tomu smáli.

Vy jste ale nezůstali jen u alba, ale vyrazili jste i na první koncert pod značkou ExARGEMY. Kde kdy, jak to vypadalo a jaké byly pocity?
Plán byl vydat CD a udělat 3 koncerty, jenže zkoušení se protahovalo a do studia jsme chtěli jít, až to bude vše dobře sehrané. Proto jsem dal návrh, že začneme vystupovat a během koncertování začneme i nahrávat ve studiu. Nechtěl jsem prostě čekat až na to CD, protože by se také mohlo stát, že nevystoupíme nikdy. Dostal jsem souhlas, že jsem manažer, tak ať dělám, co uznám za vhodné. První koncert po dvacetileté pauze jsem stanovil na 13.6.2009 v zámeckém parku ve Bzenci. Jak jsem už zmínil, tak první koncert Argemy byl v Čejkovicích a od samotného začátku nám bylo jasné, že máme nakročeno k velkému úspěchu u fanoušků. Což se pak jen potvrdilo, na naše tehdejší vystoupení chodily stovky a tisíce fandů z celé republiky. Kde hrála Argema byla vždy dobrá nálada. Co ale po dvaceti letech? Chtěli jsme, aby to bylo velkolepé vystoupení, na které nikdo nezapomene. Pořadatel mě přesvědčoval, ať nejsem snílek, že víc jak 300 lidí nepřijde, protože na Lucku Bílou tam přišlo 400 platících. Já jsem ale tajně doufal, že jich přijde nejméně 800 – 1000. Kluci z kapely přišli s nápadem, že by se mohl natočit klip, který by se promítal na plátno jako intro ke koncertu. Scénář tuším vymyslel můj brácha Pepa a Slávek Borovička, já jsem to financoval. Klip jsme natočili a tušili jsme, že pro hodně fandů to bude velké překvapení. Stávající pódium v zámeckém parku se nám pro takovou šou zdálo být malé, tak jsem objednal nejen kvalitního zvukaře, ale včetně velkého pódia 25x8m. Problém bylo počasí, už 14 dnů v jednom kuse stále pršelo. Já jsem ale vtipkoval, že mám podepsanou smlouvu s tím „nahoře“ a v tu sobotu pršet nebude!! Tři dny před koncertem nám vypověděl borec, který slíbil projekci klipu na plátno. Brácha mi dal kontakt na pána z Přerova, který něco takového dělá. Nabídl mi dvě velká plátna, zadní projekci, vše za 19tis. Začal jsem s ním licitovat o ceně, protože to bylo celkem dost. On trval na svém, tak jsem souhlasil, protože mi nic jiného ani nezbývalo. Dva dny do koncertu. Na zkoušku jsem přijel ze Zlína z rádia, kde jsem dělal rozhovor a kluci na mne hned udeřili, že pro mě mají další nápad - ale ty si s tím určitě poradíš. O co se jednalo? „Co tak celý koncert snímat kamerou a promítat ho na ty velké plátna, když už tam budou??!!!“ Okamžitě telefon kamarádovi, který dělal v brněnské televizi. On – „ Jasně Karle, to není problém, budou 4 kamery (včetně jeřábu), přenosový vůz, jen si zajisti prachy a projekci.“ A to stále lilo jako z konve. Klukům jsem řekl, že to mám zajištěné, jen nevím, z čeho to všechno zaplatíme? Slávek se usmál, poklepal mě na rameno a řekl: „Ty si poradíš, my ti věříme, od toho jsi nakonec manažer, ne? Poradil jsem si, v pátek jsem vybral z vlastního účtu 100tisíc, pro případ, že by přišlo málo lidí, nebo k vůli počasí vůbec nikdo. I tak bych musel všechno zaplatit. Pršet přestalo v noci na sobotu, od rána se stavělo pódium, aparatura, plátna, kamery. Fandů nakonec přišlo 2500! Počasí vydrželo, pršet zase začalo až v neděli ráno!!! A pocity? Nějak jsem neměl ani čas to vnímat, protože jsem trnul, aby vše klaplo tak jak má. To přišlo až později. Jen vím, že mi běhal mráz po zádech, když ta masa lidí sborově zpívala refrény jednotlivých skladeb. Odehráli jsme celou Velkou Moravu a ještě asi 20 hitovek z období 1982 – 89. Po vystoupení chodili fandové gratulovat a děkovat za výbornou šou. Něco takového nečekali, některým prý i slza ukápla. Přišly nabídky na další koncerty, takže žádné 3 a šmitec. Pouze s Bobrem jsme ukončili spolupráci právě po třech koncertech. Nějak nechtěl akceptovat pravidla, které jsem mu nastavil.

Projelo vám hlavou srovnání fanouškové kdysi a dnes? Jak reagují, jak se chovají? Byly rozdíly?
Musím přiznat, že jsem žádné rozdíly neviděl. Stále všichni mladí a krásní s velkou chutí si ten večer užít a vychutnat. Co na tom, že přišli rodiče se svými dospělými dcerami a syny. Bavili se všichni úplně stejně. Musel jsem se smát, když jsem se pak díval na záznam z koncertu a viděl jsem, jak moje manželka křepčí pod pódiem a vedle ní naše 3 dcery i se svými manžely.

A co CD Velká Morava, podařilo se natočit a vydat? Kdy a v jakém složení?
Tak CD se natáčet začalo, šlo to velmi ztuha, ale podařilo se. Těsně před tím, než jsem dal nahrávky do výroby nám zpěvák Rosťa oznámil, že odzpívá ještě křest CD a končí!! S tím jsem nepočítal a po dohodě s kapelou jsem rozhodl, že CD nevydáme se zpěvákem, který hned skončí. Proto na post zpěváka nastoupil Broněk Mikulinec (ex Titanic) a celou desku nazpíval znovu. Takže vydání CD se zpozdilo a křest byl až v dubnu 2012. Všechno sice trvalo hodně dlouho, ale dali jsme si opravdu záležet, aby i CD bylo tak trochu šok už tím, jak vypadá. Nechal jsem totiž z Anglie dovézt obal, krabičku, ve které je CD nabízené. Je to stejná krabička, v jaké mají Iron Maiden svoje CD z roku 2010 a která se u nás v té době nevyráběla.

ExARGEMA

Během své hudební dráhy jste vystupovali vedle známých kapel jako jsou Kabáti nebo Tublatanka. Kdyby jste měl zvolit jeden koncert, který vám uvízl v paměti, jaký byste vybral? Na který opravdu rád vzpomínáte?
Argema, ale pak i ExARGEMA hrála se spoustou nejen profesionálních kapel a vždy to bylo velmi příjemné setkávání. Nedá se určit, že by některé vystoupení bylo lepší než jiné. Určitě ale v paměti stále mám to naše první vystoupení po dvacetileté pauze. To se nedá a nemůže zopakovat. Ta scéna, atmosféra a reakce lidí, to byla fantazie.

Co vy a muzika? Máte stejné hudební vzory jako v mládí, nebo se ty rockové hodiny maličko pootočily? Jezdíte na vystoupení jiných kapel, sledujete naší scénu? Překvapila vás v poslední době nějaká naše kapela?
Moje hudební vzory jsou stále stejné, nejen v tomto jsem dost konzervativní. Vždyť i v jednom zaměstnání jsem vydržel víc jak 45 let a s manželkou jsme spolu v podstatě stejně dlouho. Já na koncerty jiných kapel chodím jen zřídka, na rozdíl od kluků z kapely. Zamiloval jsem si opery, takže dost často jdeme s manželkou na nějakou operu, nebo koncert vážné hudby. V tomto směru u mě asi došlo k určitému posunu, ale metal poslouchám stále. Novinky ale nesleduji a naše kapely cíleně už vůbec ne. Ne, že bych neměl povědomí o tom, co se zrovna hraje v našich rádiích, ale to asi není zrovna ten typ hudby, který by mě zajímal. Respektuji ale každou kapelu, která to dělá dobře, nebo se o to snaží. Že zrovna mně ta jejich tvorba nic neříká, není jejich problém, ale můj.

Karle, ExARGEMA žije, jaké máte plány? Kde lidé najdou info o vás, popř. na koho se mají obrátit, kdyby vás chtěli pozvat?
ExARGEMA opravdu zase žije, po tříleté pauze jsem zase oživil tento projekt a začínáme tak trochu zase od začátku. Z původní argemácké sestavy zůstal vlastně pouze kytarista Slávek Borovička a já jako manažer a textař. Zbytek kapely tvoří generačně mladší, ale vynikající muzikanti. Na bicí hraje Štěpán Ryba, na basu Zdeněk Celman a sólový zpěv obstarává Robert Mráka, zvaný „Mrak.“ Bezva parta, sedneme si. V současné době „lovíme“ do sestavy ještě jednoho bývalého kytaristu staré Argemy, jeho jméno ale zatím uvádět nebudu. Byl se podívat na zkoušce, něco si s kluky zahrál a vzal si čas na rozmyšlenou. Chuť by byla, ale proti je ta vzdálenost, kterou by musel absolvovat na zkoušky do Hodonína. Takže uvidíme. Plány jsou jasné – navázat opět kontakt s pořadateli a začít víc koncertovat, úplně překopat naše webové stránky, rozpohybovat Facebook, natočit nějaký klip pro lepší prezentaci, získat více sponzorů. Takže zatím se dají starší informace získat na www.exargema.cz nebo na Facebooku. Také je možné kontaktovat přímo mě na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nebo na mobil 602428435. Bylo publikováno také plno článků, rozhovorů, takže se to na webu dá najít.

Když jsme spolu telefonovali, ujelo ti slovíčko Templáři s tím, že máš v hlavě další myšlenku na ucelené téma. Můžeš nám k tomu něco říci?
No jo, Templáři, tu myšlenku mám v hlavě hodně dlouho, ale z pracovních důvodů jsem neměl čas se tomu věnovat. To téma je mi blízké i z toho důvodu, že Templáři měli sídlo v Čejkovicích u Hodonína a já jsem se zde narodil a také zde nyní bydlím. Dokonce jsme nahráli dvě skladby, kde texty ale napsal jeden z našich fandů. Po mém odchodu z kapely ten projekt pochopitelně nepokračoval, takže je čas začít na tom zase pracovat. Nejdříve musíme začít víc vystupovat, ale jak jsem zjistil, tak ty posty kdy, kde, kdo bude vystupovat jsou už na delší dobu tak nějak obsazené stále stejnými kapelami a bude těžké se mezi ně dostat. Ovšem Velká Morava je jen jedna, takže by bylo dobré, kdyby se pořadatelé nebáli nás pozvat a budou spokojeni nejen oni, ale hlavně milovníci dobré muziky.

Vzhledem k tomu, že Templáři, Velmistři a jejich temná historie je i mým velkým koníčkem, takže se ptám, je šance, že se bude téma realizovat a mohla by to být třeba další deska ExARGEMY, nebo by si počítal s jinými muzikanty?
Rozhodně bych rád realizoval i projekt Templáři pod hlavičkou ExARGEMY se stávající sestavou. Jedině pokud by kluci z kapely neměli o tento projekt zájem, musel bych si na tu realizaci najít jiné muzikanty, ale stále by to bylo pod hlavičkou ExARGEMA. Jen by to nahrál někdo jiný. Jsem ale přesvědčený, že k tomu nedojde a kluci ze současné sestavy budou s realizací souhlasit. Vždyť hudební nápady a aranže Slávka jsou pro tento projekt zásadní. Zrovna tak texty bych asi měl mít pod palcem zase já. Ne, že bych je nutně musel všechny napsat sám, ale měl bych udávat směr. Takže realizaci vidím až tak v roce 2021.

Já ti děkuju za tvůj čas, na závěr, tvůj bratr napsal parádní historii Argemy, netušíš, zda je stále tato kniha o několika stech stránkách k dostání, popř kde?
Kniha Fenomén Argema je opravdu vynikající, měl jsem možnost podílet se na ní hlavně dodávkou spousty fotek. Brácha to napsal dobře, ale napsal to podle sebe, ze svého pohledu, což je pochopitelné. Oslovilo mě několik fandů s otázkou - „Proč ti brácha nedal žádný prostor, abys tam něco napsal ty, jako první a zakládající šéf Argemy, autor spousty krásných textů? Proč tam není rozhovor s tebou atd? Vy spolu nemluvíte?“ Odpověď je jednoduchá, tu knihu psal on, takže co tam je a s kým, je pouze jeho věc. Mluvíme spolu úplně normálně, ale rozhodně jsem mu nechtěl mluvit do realizace jeho projektu. Nakonec, co mi brání vydat také nějakou knihu o začátcích Argemy, následně ExARGEMY? Určitě i můj pohled na tehdejší dobu by mohl být zajímavý, ale zatím nic takového neplánuji. S knihou Fenomén Argema totiž nemám žádný problém a také se podílím na její distribuci, takže pár kousků ještě mám já, něco málo bude mít i brácha. Pokud vím, tak moc už toho na skladě není, takže kdo zaváhá . . . . . . . . . ! Knihu určitě nabízí Argema na svém e-shopu. Kdo zapátrá, tak to určitě najde.

No a finále patří tobě, co vzkážeš pořadatelům a našim čtenářům a jaký je tvůj nejoblíbenější klip na Youtube, abychom ho mohli našim čtenářům pustit?
Pro pořadatele snad jen to, aby se nebáli nás pozvat, protože nebudou litovat. Vašim čtenářům doporučuji zavítat na naše webové stránky, přestože je nyní předěláváme, ale dá se tam něco poslechnout jak z CD Velká Morava, také ty dvě skladby z nového tématického programu Templáři. Je tam také jedna z našich starších pecek Můj svět. V sekci „Videa“ jsou nějaké živé ukázky z našich koncertů a je tam také ten klip, který se promítal jako intro při návratu na scénu po dvaceti letech. Ve fotogalerii je spousta fotek z koncertů. Ale hlavně, chce to zajít se podívat na některé naše vystoupení, vždy je dobrá zábava. Také se mi ozval jeden filmový producent, zda bych dal souhlas k použití dvou skladeb z Velké Moravy ve filmu „Morava, krásná zem III.“ Byl jsem sice u natáčení, ale celý film jsem zatím neviděl. Možná se dá někde na webu dohledat. Měl by to být krojovaný zombie horor!! Závěrečný díl trilogie režiséra Petra Šprincla. Stále je možnost objednat si CD Velká Morava a mít tak tento klenot ve své sbírce. No a klip? Jasně že Iron Maiden