Novinka Ad Radiges Tergum na Rockpalaci

Matěji, další album, spočítáš, kolikáté v tvém životě to je?
Ahoj Honzo, předem, moc děkuji za prostor na RockPalace. Je těžké to spočítat, protože mám i hodně hostování na albech a hodně demáčů za sebou... Pojďme si pomoci tím, že je je to můj 13. hudební projekt. Čímž se maličko odkrývá i další význam názvu. Nicméně, každý z projektů má většinou více nahrávek, takže to asi nespočítám. Nicméně, tohle je moje skutečně první post punkově gothic rockové album a mám z něj skutečně radost. Velice dobře ho přijala goth komunita i hudební kritika, tak mám pocit, že s debutem “Ad Radices Tergum” jsme skutečně udělali správný návrat ke kořenům a všechny temné neo-romanticko gotické duše jsme potěšili.

Mastrubace, Negative Face, BL, Krmelec, „Krockodýl“, Projekt XIII… kolik máš vlastně tváří?
Já to beru trochu jinak - mám prostě různé světy a je jich hodně a to nejen na poli hudebním. Jen se na to koukni, v profesním životě jsem muzikoterapeut a supervizor, který navíc dělá ředitele centra pro lidi s mentálním a kombinovaným postižením. To je takový řekněme odborně akademický, psychologický a manažérský svět a ten je často zcela neslučitelný s mým hudebním světem.
A v tom hudebním se také neomezuji jen na jeden styl. Když vezmu jen letošní rok, tak zkraje vyšlo druhé dech metalové album KRMELCE “Hell’s Leaving Your House”, které podle kritiky i ohlasů fanoušků hodně zabodovalo, z čehož mám fakt radost. To jsme ve světě metalu s příměsí deathu, grindu a blacku. To je taková moje tvář vracející se k minulosti, tj. k projektům jako MASTURBACE, IMMORTALLITY, NEGATIVE FACE.
Pak vyšel dotisk knihy s 2CD “Mámo, táto, v komoře je krockodýl”, což je takové hodně tvrdé, ale multižánrové album pro děti, na kterém se ještě podílel můj dědeček Lubomír Lipský a spousta hostů jako Jiří Lábus, Ivan Hlas, Jiří Macháček, Vilém Čok ale taky zpěváci z kapel DIvokej Bill, Tata Bojs, Wohnout, Forrest Jump a další. To, že se musel dělat dotisk, také o něčem vypovídá (a jsem tomu rád, že bude knížka k mání i před Vánocemi, loni totiž zbývalo posledních pár kusů). Tady je to taková moje tvář řekněme táty tří dětí a také muzikoterapeuta.
A teď je tu čistě post punková, gothic rocková deska nového PROJEKTU XIII. Je ke slyšení jak na streamovacích platformách (Spotify, Apple Music, Deezer), ale vyšla i jako digipack v CD podobě. Je to taková moje temnější tvář, byť s pozitivním přesahem.

Album má latinský název Ad Radiges Tergum – Zpátky ke kořenům. Je to hlubší název, vracíš se někam na počátek, nebo jde jen o slovní hříčku?
Ten název je především o tom, že jsem po odchodu z BL chtěl dát fanouškům i lidem na scéně jasný signál, že se vrátím ke kořenům a ať ode mě čekají čistě gothic rockové album s příchutí post punku. Ale ve finále jsem šel ještě dál. Pouze na CD je v závěru skrytý bonus. Je to čistě punková skladba “Nevinná” a tím se vracíme s PROJEKTEM XIII na úplný počátek gothic rocku, který se vyvinul z punku. Jinými slovy “Ad Radices Tergum” neklame tělem, ale opravdu se uvnitř skrývá to, co by očekával každý, kdo si vybaví gothic rock jako hudební styl. Podle ohlasů z celého světa, se nám to snad povedlo.

Jak se ti na albu pracovalo, mělo dětské nemoci, nebo to šlo „jako po másle“? Přece jen nedávno ti vyšlo album s Krmelcem.
Na albu “Ad Radices Tergum” jsem začal pracovat už v loňském roce. Nicméně studio Kobdzeye bylo tak moc vytíženo, že jsem se loni rozhodl vydat jen EP “Maska” a plnohodnotnou desku až letos. Nahrávání šlo dobře. Měli jsme na každou skladbu celý den, takže jsme si s ní hráli producentsky i aranžérsky. Za to patří velký dík především bubeníkovi a producentovi alba Tomášovi Kobdzeyovi Kašparovi. Bez něj by výsledek nebyl, jaký je. Povedlo se mu dosáhnout zvuku, který vzdává hold osmdesátkovým kapelám a zároveň splňuje nároky soudobého posluchače.

Můžeš představit muzikanty, kteří ve finále s tebou album nahráli?
O bubeníkovi Kobdzeyovi jsem se již zmínil, ale neřekl jsem, že nahrál i většinu kláves. Skoro by se zdálo, že to je dílo jenom nás dvou, ale není tomu tak. Na albu se ještě podílel kytarista Daniel Kroft z kapely LATITUDE 77, ale tady složil jen intro. Na chystaném EP “Dark Energy” už bude ve své hlavní kytarové roli. Písničku “Temná zelená” složil a nahrál na kytaru Ivo Rafan Traxmandl z punkových PIPES AND PINTS a některé klávesové party obstaral Petr Maliňák z FREE RIDE, ale také hraje v kapele s DRUPIM. Ano tím Drupim z osmdesátkového disco popu a ano Drupi ještě žije. Basová party měl nahrát můj bratranec Martin Jandourek ze SECTORU X, ale tlačil nás čas, kdy jsme museli odevzdat CD do lisovny, abychom stihli křest v planetáriu. Nějak se nepovedlo najít nahrávací sekvence v časech, kdy by Martin mohl dorazit. Nakonec jsem tedy nahrál basu sám. Nicméně tímto výčtem muzikantů, jsem zároveň představil naší koncertní sestavu.

Mohli zasahovat do muziky, textů, nebo je to jen a jen tvoje dílo?
Ono je to tak, že tentokrát jsme 90% natočili já s Kobdzeyem. Nicméně, protože je Kobdzey zkušený producent, mohl zasahovat, když bylo třeba. Osobně jsem ale názoru, že příliš mnoho zásahů z více stran spíše škodí. Proto je dobré se domluvit, a pokud se někdo pod produkci podepíše, má vždy poslední slovo. Na druhou stranu Kobdzey mě zase respektuje coby autora hudby a textů, tak se na všem spolu domlouváme. Máme takovou symbiózu už řadu let. Díky tomu vznikla pestrobarevná a podle mě i recenzentů dobrá alba od dech metalu - KRMELEC, přes album pro děti KROCKODÝL, až po gothic rock PROJEKT XIII. Nicméně ostatní v kapele mohli zasahovat a také zasahovali do aranží pro živé pojetí skladeb.

Ač latinský název, tak bez jedné skladby jde o česky zpívané album, proč jsi pro jednu skladbu Angels zvolil „anglinu“?
To je jednoduché, náš hlavní komunikační kanál je Instagram a tam nás sledují fanoušci z celého světa. Často nám psali, jestli bychom neudělali nějakou písničku v angličtině, že by rádi rozuměli tomu, o čem zpíváme. Tak vznikla skladba Angels, původně určená jen pro singl “Vládkyně bezmoci”, který vyšel pár měsíců před debutem. Nicméně mně se ta skladba tak moc líbila, že jsem jí nakonec dal i na debutní album. Jen jsme přitvrdili v mixu a přidali více kytar.

Album má poměrně dobré, básnicky znějící texty oproti předešlým krkolomným obratům u ex kapely. Jak se ti zpívají vlastní texty?
Zpívat vlastní texty je vždy lepší, přesně víš, co jsi chtěl tím či oním slovním obratem říci. Tudíž do toho pak dáš tu správnou emoci ve výrazu a skladba tak dostává další rozměr. Moc jsem si to užil především při živém hraní, kdy jsem mohl zpívat bez “čteček” a lidi v sále zpívali se mnou. Snažil jsem se v textech o jednoduchost, nechat myšlenky někde mezi řádky, aby posluchač také musel přemýšlet. Navíc jsem si často hrál se slovy, takže jsou v textech schované i slovní hříčky. Na první poslech si text může kdokoliv zazpívat s námi, ale až po několika posleších či přečteních člověku dojde, o čem to vlastně je. Z toho mám radost, tak jsem to přesně chtěl.

Vím, že je to hloupá otázka, ale zkusíme to. Kterou skladbu máš z alba nejraději?
Není to hloupá otázka, naopak je docela těžká. Ale beru to tak, že zkusím vybrat skutečně tu, kterou mám nejraději: “Svět je test” - je to skladba, která na albu původně neměla být. Kobdzey mi tehdy volal, že bych měl složit také něco pomalejšího, že je potřeba album uklidnit. Tehdy jsem složil jen tak na španělku tuhle písničku. Výrazem mi trochu připomínala staré THE CULT, tak jsem se rozhodl jí na album zařadit. Ta písnička je pro mě důležitá i textově… asi nejniternější věc na albu. Zároveň to vůbec není jednoduchá skladba na naučení, neustále se harmonicky vyvíjí a je poměrně těžká na zapamatování. Nicméně, ve výsledku (i díky použití tamburiny) má opravdu nádech THE CULT a moc rád si jí vždy poslechnu i zazpívám. Navíc je skvělé, že je to pořád ta písnička, kterou mohu kdykoliv zahrát i jen tak na španělku a i bez kapely má, co říct. Mám z ní radost.

Album jste nedávno pokřtili v pražském planetáriu, jaké to bylo a kdo byl kmotr?
Bylo to velice impozantní… to je to správné slovo. Ani jsem netušil, jak moc silný zážitek to pro všechny bude. Propojení naší hudby s promítáním interaktivně rozpohybovanými planetami, hvězdami, galaxiemi, mlhovinami apod. - to bylo něco neskutečného. Nejvíc jsme si to užili při setu úchvatné synth popové BINERY ze Slovenska, která koncert zahajovala. To jsme byli v sále a sledovali tu velkolepou show na vlastní oči. Na pódiu to bylo jiné, ale i tak jsme koutkem oka zahlédli, jak nás vesmír obklopuje.
Křest proběhl za pomoci PREDATORS CZ/SK, kdy 4 Predátoři a 1 Vetřelec přinesli naše CD a křtitelnici s tekutým dusíkem. Tu předali hudebnímu publicistovi, moderátorovi a hlavně našemu kamarádovi Petrovi Korálovi, který CD pokřtil. Maličko se dusíkem polil, ale nic mu to neudělalo. Aby vás tekutý dusík popálil, potřebuje tlak. Špatně by to asi dopadlo, kdyby se dostal pod hodinky apod. Ale takhle to byla alchymistická show, kdy se “tekutina” měnila v “kouř”.

Na show v planetáriu jsi vzal i klienty z CSS Tloskov, kde řediteluješ a jim podobné z Laguny Psáry. Jaké to pro ně bylo? Jak si koncert užili? A měl tento koncert ještě i jiný charitativní přesah?
Je to tak, byli tam klienti s mentálním a kombinovaným postižením jak z Tloskova, tak ze Psár. Trochu jsem se bál toho, aby jim točící se planety nad hlavou nezpůsobily nějaký “záchvat”. Proto jsem chtěl, aby z každého zařízení přijely alespoň dvě zdravotnice. Ale nebylo jich třeba, žádný záchvat se nekonal. Naopak, klienti si to moc užili a do dneška na to vzpomínají. Už se mě ptají, kdy pojedou příště. Dokonce se mě na to ptají i řidiči autobusů, kteří je přivezli.
A máš pravdu, kromě toho, že se klienti propojili s veřejností a tím došlo k inkluzi v praxi, tak to mělo ještě další, ryze charitativní, přesah. A sice, díky divákům, co si koupili lístky a díky sponzorům (jejich seznam je na našem Facebooku), se vše zaplatilo a zbylo ještě 50.000,- na speciální zvedací zařízení pro imobilní klienty. To sice stojí 100.000,- ale když vesmír přeje, tak se stanou zázraky: Asi o měsíc později jsem v Tloskově pořádal koncert DYMYTRY a kluci nejen, že zahráli zdarma, ale navíc předali Tloskovu šek na 50.000,-, takže v září kupujeme moderní “zvedák” a tím ulehčíme život našim imobilním klientům.

Nedá mi to se nezeptat, ale na koncert dorazil i Petr Štěpán z XIII. STOLETÍ a spousta dalších muzikantů, jako např. Veronika a Nicole z CARPATIA CASTLE, Veronika a Tomáš z DAS FUNUS, Dan Friml z MEAN MESSIAH a SURMA, skoro celá kapela SANDONORICO, Ivo Plaček z PETROLEUM a spousta dalších muzikantů. Neměl jsi před nimi trému a jaké jsi od nich zaznamenal ohlasy?
To víš, že jsem trému měl. Přeci jen to byl náš první koncert a je těžší hrát pro muzikanty z kapel, kterých si vážíš a jejichž hudbu máš rád. Ale nakonec jsem to bral tak, že je to především kolegiální podpora. Obzvlášť Petr Štěpán mě moc mile potěšil, nejen že přijel až z Jihlavy, ale že naše přátelství přetrvává i po mém odchodu z BL. Jak mi řekl, rozhodně na mě nezanevřel a za to jsem rád.
Jinak mám zpětnou vazbu od většiny tebou zmíněných, ale i dalších muzikantů, že se jim koncert líbil a byl to pro ně velký zážitek. To byla taková třešnička na dortu. My si totiž jako kapela ten koncert opravdu moc užili a když k tomu přičteš tu neskutečnou projekci, muselo to být ve výsledku minimálně zajímavé.

Laťka v podobě koncertu v planetáriu je hodně vysoko. Kam se jí chystáte posunout dál? Zaslechl jsem něco o koncertě v jeskyni. A co ještě plánujete?
Je to tak, v těchto dnech začínají přípravy na koncert, který se odehraje příští rok v květnu v jedné z jeskyní na Moravě. Je to navazující koncept - Vesmír a Země. Tentokrát tedy půjdeme do nitra země, do hlubin mezi kameny, které máme v plánu během koncertu oživit, ale víc nebudu prozrazovat… doufám, že to vyjde. Jinak, naše plány se ubírají směrem k vydání EP v tekutém stavu. Název “Dark Energy” není jen tak pro nic za nic, nechte se překvapit. Pokud bude čas a prostor ve studiu, rád bych vše zrealizoval do konce roku, pokud ne, tak EP vydáme v příštím roce. Na každý pád ho pokřtíme v jeskyni. Dokonce už máme předjednaný jeden velice zajímavý one-woman projekt, coby “předkapelu”. Tak se na to těšíme.