Ingott má další zářez

1.1. 2019 vychází nové CD kapely Ingott s názvem Na cestě do nebe, stavil jsem se v pekle, které nabízí 15 velmi vyrovnaných hard/heavy skladeb a kapela ušla od minulého alba Charon pořádný kus cesty vpřed. Celé CD je hráčsky vyspělejší a kapela se oprostila od průhledného old school metalu z dob minulých, přišla s moderním zvukem, přesto Ingott zůstal na své hudební parketě. Zajímavé a pestré až netradiční jsou aranže skladeb, však duo Bartoň/Šperl je známkou kvality. O hudebních výkonech je zbytečné mluvil, pánové to zvládli zcela bravurně a opět se ukázalo, že tehdejší výměna basy a bicích byla jen a jen k dobru. Kapela zvolila moderní marketing a CD s předstihem částečně představila formou singlů.

Po intru, kdy se dozvíme, že z ráje nás můžou vyhnat, ale peklo z chlapa nevyženete, následuje Reje pekel – starší song ještě z dob prvního Šperlova Ingotu, tehdy se kapela jmenovala ještě Ingot s jedným té. Skladba se patřičně zmodernizovala a zní svěže. Rytmické bicí nám otvírají Na cestě do nebe, aby se k nim následně přidaly kytary s basou, Jurův hlas tu krájí slova jako nůž máslo. Rakviem (opravdu Rakviem) začíná úvodním hřbitovním rekviem, kde hlavní melodický motiv drží varhany (však je obsluhuje někdejší člen slavných Progress 2 Borek Nedorost) a hlas patřičně naladěný všemu dodává atmosféru skutečného obřadu krematoriu, ovšem od druhé půlky je to opět ta správná hard/heavy jízda. Tady opět kapela sáhla do své dávné historie a jsem rád, že se tahle skladba dostala na CD a nezůstala v zapomnění pamětníků. Temný, až „sabbatovský“ úvod přináší černé perutě Havrana. Edgar Allan Poe se dočkal dalšího hudebního zpracování své, dnes už legendární básně. Šperl se s textem popasoval na jedničku. Je až s podivem, jak charismatický má autor hlas, kterým dokáže vystihnout a navodit správnou atmosféru u každého songu, text tím získává na přidané hodnotě... Naráz tou nocí míhá se kontura, černý jak eben havraní tvor, pohledem chmurným bodá mě do týla, nechvalně známý pták Nevermore...v jeho hlasovém podání neuvěřitelná pecka!!! Po temném Havranovi je tu odlehčení v podobě veselé houpavé Jeremy s lehce erotickým podtextem, Barová moucha – kytara hostujícího Jardy Bartoně je nepřeslechnutelná, výborné staccato kytar s patričném svižném tempu. Následuje pro mne jeden z vrcholů CD. Pomalá Časy konce a konec časů (vypůjčená myšlenka od Umberta Eca ze slavného románu Jméno růže), běhá až po zádech mráz, když jí slyším a docela určitě pro mne patří k těm nejlepším textům, co jsem poslední dobou na naší hudební scéně slyšel. Singlovky Nežer sníh, Ádie potvorám jsou dostatečně známé (znovu kapela sáhla do své bohaté historie u „Potvor“ a desku zavírá opět textařský skvost Ex Libris. Každopádně, jsou to právě texty a sečtělost jejich autora, cit pro slovní spojení a neotřelá slova odlišují Ingott od stovek kapel. Šperlovy texty nestačí jen poslouchat, ty člověk si musí číst, přestože je interpretovi velmi dobře rozumět.

Docela jistě CD stojí za zvýšenou pozornost a já doufám, že skladby Ex Libris, Havran, Rakviem dostanou i koncertní podobu. Ingott nám připravil výborný start do roku 2019.

A já si neodpustím malou soutěž!! Ve skladbě Ex Libris v textu můžete najít několik knižních předloh, které inspirovaly k napsání textu a v textu se zřetelný odkaz na ně ukazuje. Pokuste se je vyjmenovat a spočítat, každá správná odpověď se dostane o slosování právě o nové CD Ingott. 
Vítězem se stal Petr Crof a moc gratulujeme!!!!

hosté na CD: Jarda Bartoň - kytara, Borek Nedorost – klávesy, Standa Valášek – vokál,
hudba a texty – Jura Šperl, aranže Jarda Bartoň, Jura Šperl,
zvuk a mastering: Standa Valášek, nahráno ve studiu ŠOPA
ilustrace obalu Terry Samiecová, grafika a design Marek Juřica, foto Petr Pospíšil