Excalibur – Život je čekání

Tak jako Praha měla svůj Arakain, tak Plzeň měla a má svůj Excalibur coby představitele, kteří pozvedli heavy metalový prapor západočeské metropoli. Excalibur konečně za svou dlouhou hudební, skoro třicetiletou existenci, vydává svoje první regulérní album, které mapuje éru 1986 až 2019. (kdysi kapela vydala demo Archive 86/89). Na desce najdeme rockové hudební matadory okolo baskytaristy Wildy Buzinkaye, dále křikloun Stanley Marhoun (se kterým jsem parádně o albu prokrafal snad hodinu), Kolben Kulhánek, Mišo Štrauch, oba mistři kytar, Kuba Jakubec jako druhý křikloun a Petr Šlapák bicí.
Co jméno to v Plzni pojem a nejen v Plzni, takže hudebně předvedli muzikanti v klatovském studiu ExAvik to, co se od nich očekávalo a co umí na jedničku. Výborný zvuk, aranže, vše šlape jak má a CD je radost poslouchat.
Album nabízí 10 hodně svižných hard & heavy skladeb, založených na dvou kytarách a rychlých bicích a nad nimi vyčnívá zpěv, vše krásně čitelné. Nechybí letité hitovky Excalibur Sbal si svých pět kastrolů (pro leté fans chybí ovšem Gallipoli) a snad nejstarší skladbu Netopýrů ráj. Najdeme tu 3 pomalejší balady – Hliněnej most a titulní Život je čekání – obě výborné. A do třetice pomalá, pro mne nejslabší skladba na albu – Motýli na špendlíku. Snad i proto, že znám tuhle verzi z chystaného alba Petroleum, spojení Plaček/ Dubnová/ Šakal je nedostižitelné. Je třeba dodat, že jak Buzinkay, tak Šakal Švarc se spolu kdysi potkali v kapele Daniels.
Sečteno potrženo, album přineslo to, co jsme od Excalibur čekali, výborná muzika s výbornými muzikanty, deska je hodně dobrá i po textové stránce a jsem rád, že album vyšlo, přece jen Excalibur má mnohý z nás silně „zarytý pod kůží“, protože koncerty a show měla kapela, která si dala do vínku jméno po bájném meči vždy excelentní a za sebe můžu říci, že skladby, které mapují existenci Excalibur neztratily nic ze svého kouzla a díky jim se člověk aspoň „duchem“ přenese do starých rockových časů, kdy pódiu vévodil hořící meč…Excalibur.