Rimortis v Úmyslovicích pokřtili Věčnost živlů

„To je dost, žes mě taky někam vyvez“, tak by se dala parafrázovat známá hláška z filmu Slavnosti sněženek, když jsme se ženou vyrazili za heavy metalem do Úmyslovic nedaleko Poděbrad. Z tohoto lázeňského města pochází kapela RIMORTIS, která zde křtila již 9. CD „Věčnost živlů“ a mezi gratulanty byli kamarádi Alžběta, Roxor a víc než 300 fanoušků v natřískaném sále.

Večírek odstartovala novobydžovská parta ALŽBĚTA. Ta přehrála takový průřez celou svojí tvorbou, takže nechyběly starší pecky Pusťme se do toho nebo Kopí osudu ze stejnojmenné desky. Z novějších věcí byly zastoupené třeba skladby „Zastavte motory“, „Ať žije král nebo „Duše ztracených“. Překvapilo mě zařazení a přearanžování původně v podstatě akustické skladby „Černá fortuna“. Samozřejmě nechyběla hitovka „Čachtická paní“, která dala kapele jméno nebo přídavek v podobě „Svátku všech strašidel“. Sestava ALŽBĚTY v posledních letech doznala změn, ale kapele to stále hraje skvěle.

Následovaly hlavní hvězdy večera RIMORTIS, které táhne zakládající člen, kapelník a basák Vašek Mrzena. Obdivuji jeho zapálení pro věc. Kapela vyměnila za více než 20 let svého působení několik členů a hlavně zpěváků. Výměna vokalisty bývá pro kapely často osudovým rozhodnutím. Současným pěvcem RIMORTIS je Jaromír Bartoš a ten má hlas jako zvon. Vůbec musím konstatovat, že má Vašek štěstí na spoluhráče. Bicák Kamil Růžička odehrál celý set s neuvěřitelnou razancí a pohodou a na konci byl pěkně zadýchaný. Je to prostě pán bouře. Kytarové party má na triku Martin Čermák, a to je taky pan strunobijec se šikovnýma rukama. O klávesové nástroje se stará Jirka Vrba, nemluvný chlapík s nesmírně šikovnými prsty. A nechci slyšet nářky, že hraje jako Michal David, protože používá většinou keytar syntezátor, což je pro neznalé mobilní klávesový nástroj a podobný kytaře. Ze starších věcí zazněly „Zvony fantazie“, „Deset kroků“ zpět nebo třeba hymna „Rimortis II“. Z právě křtěného alba „Věčnost živlů“ kapela zahrála hned na úvod „Strážce zámků“ nebo později „Zloděje cizích snů“. Naprostou peckou byla skladba „Pod gilotinou“, když na pódiu zůstal jen Jaromír za doprovodu Jirkových kláves. Když s nimi zpíval celý sál, běžel mi mráz po zádech. Kdybych to měl shrnout, tak RIMORTIS je určitě jeden z nejlepších českých melodických kvapíků, určitě minimálně mezi česky zpívaným speed metalem prakticky nemá konkurenci. Kmotry nového alba byli Ondra Marek zpěvák ROXOR, zpěvák a pedagog konzervatoře Lukáš Písařík a dále majitel studia Hollysound Martin Hollandr.

V Úmyslovicích hrály kapely podle abecedy, po Alžbětě a Rimortis nastoupili mohykáni ROXOR z Nymburka. A kluci z tohoto polabského královského města dali závěru večera „Správný směr“. Tak se totiž jmenuje léty prověřená pecka, která zazněla jako otvírák. „Kdo si počká“, ten se dočká snad už v červnu nové desky ROXOR, která ponese název „Železnej král“. Titulní song zde zazněl a je jasné, že kapela nepostrádá to své „Metal Heart“. Z opravdu starých věcí kluci oprášili „Causu 17“ a „Příšeru baskervilskou“. V duetu „Zastavte čas“ si s Ondrou Markem zazpívala Lucie Břeská-Třešňáková. Samotný závěr patřil „Než skončí show“. Těším se na nové CD ROXOR, tuhle partu mám prostě taky rád a tak jsme se s klukama rádi viděli.

Úmyslovickému sálu slušela profesionální světla a velice slušný zvuk, k tomu jsem měl sice trošku výhrady, ze začátku každého setu byla totiž víc slyšet rytmika, ale v průběhu hraní se to vždy srovnalo. Pořádající Leciáni se postarali o občerstvení za velmi slušné ceny a příjemným překvapením byla také výška vstupného. Přízni fanoušků se těšily všechny tři shopy kapel. Na dračku šly cédéčka i trička a další textil. Pánové a dámy, metalový večírek v Úmyslovicích se po všech stránkách vydařil a já jsem rád, že jsme s drahou polovičkou nelenili a vyrazili za rychlým a melodickým heavy metalem do sousedního kraje. Určitě se sem ještě podíváme.

Pro Rockpalace Honza Holý