Parádní večírek s Debustrol a Hypnos

Debustrol a Hypnos zakončili o víkendu Československé tour part II. dvojicí koncertů na severovýchodě Čech. V pátek hráli v Jaroměři a v sobotu v České Třebové. A v Jaroměři jsme byli u toho.

Jaroměřský Nároďák vstal před pár lety z mrtvých. Pamatuju zde parádní festival s Krabathor a Vader. Pak v tomto kulturním stánku skladovali mimo jiné textil a paletovými vozíky zničili parkety na sále a nad Nároďákem se začaly kumulovat mraky.

Před pár lety pivnici v Nároďáku pronajal Ctibor Podmanický, jinak též bubeník deathmetalové mlátičky Dysangelium, pak se začaly dít divy. Hospoda se rychle ujala a v přilehlém sále se po 15 letech hybernace začalo znovu hrát. Opravy Nároďáku se povedly i díky vstřícnosti jeho majitelů. V současné době se zde konají rockové a metalové koncerty i akce pro disko maniaky. Sál se stal vyhledávaným místem hlavně pro metalisty. Ctibor totiž nezapře metalovou krev. Mimo jiné zde koncertovala třeba britská legenda Napalm Death.

Sobotní show v Nároďáku zahájili kluci z Hypnos z Uherského Hradiště v čele s charismatickým basákem Brunem. Toho jistě všichni znají z Krabathoru. Ani Hypnos se nevzdalují z deathmetalového hájemství. Jako otvírák kapela použila Bílou vránu, tedy „The Whitecrow“, kterou Bruno odzpíval v kožené masce s vraním zobákem. A pak to šlo ráz na ráz. Publikum se dostávalo do varu jen pomalu, sál byl pěkně zaplněný, ale dopředu nás šlo jen pár. Mezi pódiem a publikem byla mezera, a taky reakce lidí nebyly tolik slyšet, což Bruno otestoval křikem z jeviště, kdy prohlásil, že on bez mikrofonu řve víc než fans. Bohužel měl pravdu, fakt tam bylo relativně ticho.

Viděl jsem Hypnos několikrát, jen letos dvakrát, ale tentokrát měli kluci horší zvuk. Na to si stěžovali lidi hlavně zezadu. Vepředu to až tak zlé nebylo, ale když jsem si šel pro pivo k baru v zadní části sálu, tak tam byla z hudby jen zvuková koule. Přesto můžu zmínit ještě tři songy, skvělá byly hitovka „In blood we trust“ a „One Flesh, One Blood“. Došlo i na „Lovesong“. Ale nejvíc jsem slintal při závěrečné „Burning Again“, která sahá až k doommetalovému království. To je fakt pecka.

Jako druzí páni na holení přišli Debustrol. Tyhle řezníci z Mladé Boleslavi s Kolinssem v čele opět potvrdili pověst českých Slayer. Žádný sraní s mladou paní. Thrash metal is not dead. Debustrol publikum vůbec nešetřil. Hrál jednu pecku za druhou. Žádný béčka. Thrashmetalové peklo od začátku do konce. Velká paráda. Playlist byl sestaven jako průřez většinou desek. Nechyběl stařičký „Protest“ nebo třeba „Svět, co zatočí s tebou“. Ze zatím posledního alba došlo na titulní „Válku“ nebo „Nasrat vám všem“. Překvapil mě „Masoterian“ z desky „Přerushit“, co naopak překvapit nemohlo, to bylo zařazení kultovního „Vyznání smrti“ na samotný závěr.

Byl to parádní večírek s thrash a death metalem. Potkal jsem spoustu kamarádů a známých. Rád si to v Nároďáku zopakuju třeba 23. března 2019, kdy se zde uskuteční třetí Nároďák fest za účasti kapel jako jsou Dysangelium, Melancholy Pesimism nebo Six degrees of separation.

Další programu Nároďáku najdete na webu http://www.narodakjaromer.cz/ i na fejsbůku.

Pro Rockpalace Honza Holý