Monster Meeting

…jedině spolu se cítíme živí, pojď s náma příběh vyprávět o monstrech, co potkají se jednou za 100 let, spolu se cítíme živí a pořád je to znát že není lepší pocit, než tu stát…
Prakticky by tahle věta mohla stačit jako report páteční zastávky Traktoru a Dymytry v Plzni v rámci Monster Meeting, bylo to fantastické.
Ale začneme od začátku. Několik měsíců musela Plzeň pro covidovou situaci vyčkávat na avízované show kapel Dymytry a Traktor. V pátek se fanouškové konečně dočkali i přes týdenní deště, které bičovaly Plzeň a okolí a ještě v pátek bylo zamračeno. Ve finále se počasí včas umoudřilo. Trička s logy obou kapel jste mohli v Plzni potkávat už od samotného rána a všude. Plaza samotná je rockery doslova obležená.

Procházíme atriem Plazy, jako TP mám sebou doprovod, malá zastávka u „očkovací“ kontroly a koukáme do zaplněného areálu, kterému vévodí velká stage slibující velkou show, kterou jsou ostatně obě kapely známé. Spousta lidí je ještě v Plaze a před Plazou, takže tu vypukne asi hezký kotel. Všude je plno, stánky s „merchem“ jsou obložené, lidé vybírají trička, CD a další propriety svých oblíbených kapel. Do začátku zbývá ještě dost času, v backstage se chystají první kapely. V roli předskokanů se přestaví Panaptiko, pro mne velká neznámá a tradiční Černá, kterou znám z plzeňského Depa.
Jdu se podívat na Panoptiko, jejich bizarní kostýmy a masky mě nadchly už v zákulisí!! A nebyl jsem zklamán, tvrdá muzika, přesto zůstává melodická, středověké kostýmy alá z dob Cortéze dobyvatele, starobylé karnevalové masky vše, co se děje na pódiu, ještě umocňují. Tahle kapela ví, kam jde!! Pro mne super začátek!! Po závěrečné Bathory (neplést skladbou od Venom) běžím za kapelou do backstage, abych zjistil více. Co jsem se dozvěděl, to vám prozradím v závěru reportu.
Díky pokecu s „tiskovým mluvčím“ kapely Panoptiko a příjezdu hlavních hvězd (a tím pádem opět jsme prohodili pár slovíček), ať už jsou to kluci z Traktoru a nebo Protheus, který mě musel poreferovat, jak je daleko se svou deskou, jsem prošvihl set Černé. Jen jsem stačil zaregistrovat, že místo lepé dívčiny, která vystupovala s kapelou v Depu, nastoupil mužský prvek. Pokud mě sluch nešálil, zazněly nějaké tóny od Bon Jovi a snad i Survivor.

Chystají se hlavní stars dnešního večera. Stage kraluje ohromná plachta s logy kapel Traktor a Dymytry a kotel pod pódiem zhoustnul a už to v něm vře. Koukám na oblohu a sokola, který nám proletěl nad hlavou, beru jako dobré znamení, že počasí vydrží.
Rozhlížím se okolo sebe, rodiče s malými dětmi, oblečené do triček Traktorů a Dymytry, za mnou parta motorkářů, sešli se tu lidé všech generací, všichni se baví a netrpělivě čekají na úvod. Cooperův hit Hey Stupid, který hrají Dymytry pravidelně před začátkem svého setu dává tušit, že se blíží vrchol večera….
Padá plachta a jak Martin, tak Proteus začínají společným songem, které kapely nahrály – Spolu se cítíme živí…a od samého počátku v kotli ruce nad hlavou, menší děti sedí rodičům na ramenou, okolo nás se skáče a tančí.

Co psát o koncertu samotném, jak Dymytry, sice Protheus mluvil o trémě, kterou měl v předvečer koncertu, tak Traktor hráli parádně. (Konečně! Psát o výkonu letitých a protřelých muzikantů, mající za sebou stovky koncertů, je asi jako líčit výkon starého zkušeného soustružníka, o kterém víte, že finální výrobek, vzhledem k jeho zkušenostem, bude dokonalý). Výborný zvuk, světla, atmosféra, Dymytry se především drželi nového alba Revolter (že nedošlo na 300, jim neodpustím!!), ale dočkali jsme se i zlidovělé Ne nikdy, Dej Bůh nebo pohádkovou Sedmero krkavců a závěr patřil Ocelové partě! Nevím, zda to byla náhoda nebo úmysl, ale v textu došlo k malé změně, místo na hlavami černý sokol lítá, zazněl hnědý jestřáb!! (kdysi jsme s Honzou (Protheus) vedli debatu, kdy já jako birdwatcher, jsem mu vysvětloval, že sokol je především bílý-))).
Během několika vteřin, bez intra, bez opony po Ocelové partě ihned vbíhá Traktor s Depresáriem. A rockový tanec pokračuje. U Traktoru došlo na všechny hity přes Láskožrouty, Sibil až k Letokruhům. Závěrečnou dymytrovskou Strážní věž si střihly obě kapely.

Úžasné, velkolepé, dokonalé, nikdo nebyl zklamán, všichni jsme se bavili, pořádající firma zvládla vše na jedničku s obrázkem. A myslím, že se bavily i kapely. Nešetřilo se ohněm, plameny, mlhou, světly… vše šlapalo na 100%.
Pánové, díky za vše, bavili jsme se a s pocitem výborného koncertu jsme se vraceli pomalu domů!!! Co je lepším důkazem pro kapelu, že stojí na „správné koleji“, než naplněné koncerty a plné sály.
Já musím složit hold a poděkovaní Jirkovi, který se „motá“ okolo Traktoru, že jsem si i se svými trvalými zdravotními problémy mohl v klidu vychutnat Monster koncert, včetně doprovodu. Jiří ještě jednou děkuju!!

A vracíme se maličko k úvodu, kdy „odbíhám“ do backstage za kapelou Panoptiko, aby mi objasnili, kdo či CO je Panoptiko a kdo se pod maskami ukrývá.
Odchytávám toho nejpovolanějšího z povolaných, producenta alba a jak zjistím i „tiskového mluvčího“ kapely, Wendela Dreiseitla ze studia Bomb Jack. Kapela tu právě dotočila album (nahrává tu třeba právě Traktor, Limetal, nebo tu nachystal sólové album Proteues). Wendel říká:
PANOPTIKO - je soubor tajemných kreatur, kde je zpěvákem a frontmanem " Lord Panoptik ", který je nesmrtelný, žije staletí, může a vyjadřuje se v textech k čemukoliv z jakéhokoliv časového úhlu pohledu. Na nekonečném životním bále jej obklopuje jeho věrná družina, kterou tvoří Don Balkoni – buben, Baron von Telephon – multiinstrumentalist, Segñor Farkas – basa, Dr. Konektor – kytara
Motto kapely PANOPTIKO zní: " V dnešní době plné přetvářky, lži a pozérství si musí spousta lidí dát masku, aby mohli být alespoň na chvíli SAMI SEBOU ... V minulosti si lidé dávali masku, aby BYLI NĚKÝM JINÝM ... Připomeňme si tedy "maskou" pravý význam toho ČÍM JSME a KÝM JSME a pojďme se bavit a tančit na nikdy nekončícím bále s kapelou PANOPTIKO.
Kapela se na jaře zastavila ve studiu BOMB JACK, kde pod taktovkou producenta Wendela Dreiseitla nahrála své první album. V pátek vyjíždí spolu s TRAKTOR a DYMYTRY na MONSTER MEETINGy.