Staří pardálové KIKS zpívají o životě

Tahle recenze se nám trošku zašmodrchala. Při přenosu dat došlo k chybě, takže jsem dostal původně jen půlku desky. Něco jako, když jsme dříve obraceli kazety nebo elpíčka. Míra Beznoska z kapely KIKS se mi pak ozval a přátelsky mě upozornil, na nepřesnost. Protože jednal slušně, velice rád vše napravím.

Kapela KIKS nedávno vydala desku s deseti písničkami, která má 47 minut. Poetické jméno skupiny není žádným zelenáčem na bigbítové scéně. Její domovskou obcí je Kačice, vesnička rozmilá nedaleko Kladna.

Podle fotky v bookletu členové KIKSU už něco pamatují. Jsou to staří pardálové a vězte, že to nemyslím nijak zle. Tak si říkám, to bude nějaký old school bigbít. To by se mi mohlo líbit. Tentokrát mě instinkt nezklamal. CD „Život je závod“ je takový příjemný hard rock jednoduššího střihu. Nic komplikovaného. Takový trošku KATAPULT. Pohoda, žádný tlaky, melodická muzika, nekomplikované texty s mírně humornou zápletkou. A právě slova mají příjemnou poetiku. Tohle mám rád. Úsměvně působí například píseň „Kečup“, která popisuje takové to domácí vaření kečupů i s tím, jak péro z gauče lechtá partnerku na noze. Hihi, je to sranda. Nehledejte v tom nic hlubšího.

Nechybí ani balada se svérázným textem „Když ti padá kombiné“. Ale je to takový milý, nevtíravý, prostě text ze života. To následující „Cesta do pekel“ je úplně jiná jízda. Nastoluje otázku, jestli do nebe nebo do pekel. Kterou cestou asi se dám. Já mám jasno? A co vy? Napadlo mě, že píseň „Vstávej“ by se hodila klidně do repertoáru Hudby Praha. Cítím zde podobnou náladu.

Baladou je taky „Reality story“, která vrcholí závěrečným kytarovým sólem. Následuje písnička, kde je asi nejvíc slov končící na slabiku „ej“. Jmenuje se „May Day“. V refrénu se zpívá třeba „Hej, hej, už nejsem malej, jsem přece dospělej“. Proč ne? „Divné dámě“ dominuje sborový zpěv. Další baladu „Křídla“ zdobí lehce nakřáplý zpěv a pěkný kytarový motiv. Nic nového pod Sluncem, ale tohle prostě na lidi funguje.

„Tvrdej chlap“ popisuje chlapíka v kožené bundě, který si myslí, že je král, ale ve skutečnosti se chová jako cirkusák. Takhle to někdy prostě chodí. Desku uzavírají kamna, která kouří. Ano, je to cover „Kamna kouří“ od legendární kapely jménem ODYSSEA. Ta je podobně jako KAŤÁCI inspirací pro staré bardy z KIKSU. Mně se to líbí.

Na Bandzonu má kapela i další písničky, určitě vám mohu doporučit zlidovělé „Brikety“. Jejich melodii i text určitě budete znát.

Pro Rockpalace Jan Holý