Rock z Popradu - Tatranka

Tahle zajímavá kapela byla pro mne velká neznámá, požádali jsme o stručnou historii samotného zakladatele Jano Kráľa.

Kapelu Tatranka jsem s bratrem Slavom, založil v roce 1987 v Popradě. To jsme měli takový sen, postavit kapelu s vlastní tvorbou. Já, Jano Kráľ - kytara a bratr Slavo -bicí. Se současnými členy, se kterými jsme vlastně i začínali, se známe prakticky už od dětství, jako je Števo Modrič - kytara, zpěv a vokály, pak Richard Kanaloš, on je hlavní zpěvák-kytara a tamburína. No, ale basáci, tak ti byli od začátku nějak zakletí, odcházeli a zase noví přicházeli. Ale teď už máme basáka, Slava Hromadu a věříme, že on se mezi námi našel. Říkáme mu Blažej, poznali jsme se později, ale hned jsme si sedli, jako jedna parta a i po hudební stránce nám to šlape. Blažej je jediný výrobce cimbálů v Československu a díky tomu je zajímavé i to, že se nám nabízí zkusit i nějakou novinku s cimbálem a že i v tomto máme další dveře otevřené. Takže, toto se nám podařilo a od založení uteklo 35 let. Tatranku můžeme klidně označit jako líheň Popradských muzikantů, kdy se jich za celou dobu v kapele vystřídalo mnoho, možná takových 25 lidí, ale hlavní bylo, že si od začátku našla svůj styl. Hrajeme tvrdý rock, to je základna a ten je ještě podbarvený Slovenským folklórem, to jsou ty kořeny, ale začínali jsme klasickým bigbítem. Důležité je, že jsme všichni na jedné vlně.

Během tohoto dlouhého období poctivého hraní, tvrdé práce a tvorby, kapela vystupovala po celém Slovensku, v soutěži talentů i na velkých festivalech, např. Festival Dohoda v Popradě a mnoho dalších. V roce 2012 jsme nahráli v pořadí druhé oficiální CD s názvem HORE SA!, která dosáhla v hitparádě L-Rádia absolutní rekord a dlouho kralovala na 1. místě. Hráli jsme v Německu i v Čechách. Já Jano, jsem lídrem kapely, skládám, komponuji a hudebně vycházím z toho, co mi je nejblíže, od těch základů. A to je to, v čem jsem vyrůstal a co mi je přirozeně dané. Rockovou muziku poslouchám prakticky od svého dětství, a proto jsem Tatranku vytvořil na základě této hudby a tím vznikl i můj styl pro skládání písniček. To proto, z jaké oblasti Slovenska pocházím, z oblasti folklóru. Když komponuji, všecko vychází z hloubky mojí Duše. Písně tvořím tak, aby nevypadaly lacině, kde nechybí ani humorné podbarvení, ale ani písně ze života, tedy záměr je spojovat volnost, zábavu s určitou dávkou humoru a také, aby z nich vyzařovala síla, oheň a svoboda.

Naše kapela je jedinou legendou v Popradu, výhradně s vlastní tvorbou. Jsme už ve věku, kdy nemusíme nikomu nic dokazovat, především jde o tu sdílenou radost, no a to, do čeho jsme zapálení, tak to zase posílat dál. My jsme živá kapela s vlastní originalitou. Když je muzikant pozitivně nastavený, není co řešit, prostě je to tam a každý fanda to musí cítit. Nikde není psáno, že to, co cítím já, musíš cítit i ty, o tom to není, ale základ všeho je to dělat srdcem, bez toho to nejde, protože když se hudba nedělá s čistým srdcem, tak se to vždycky pozná. Máme za sebou menší i větší úspěchy a vždycky je i pro nás tak trochu překvapením, že čas od času slavíme nějaké výročí existence kapely, ale hlavně je to radost. Je to o srdci a je to jako droga, to je přesně to, co nás naplňuje a pohání stále dopředu. Tvořit, hrát.

Na výročí 30 let nás město Poprad překvapilo ohňostrojem, aniž bychom to čekali, no a tento rok jsme zase o 5 let mladší, čili už slavíme 35 let a baví nás to čím dál víc. Pro nás nejsou až tak důležité takové ty pózy okolo rocku, my neděláme žádné efekty a pozadí počítačem, jak je dnes v módě, my jsme kapela živá. Jsme prostě živly. Pro nás je důležitý každý fanoušek, co si zamiluje kapelu, jako takovou i naše písničky. To je ta podstata, díky které se fanoušek zase rád vrací. A co bychom si přáli, tak teď dotočit čtvrté album a hlavně pokračovat dál. Náš cíl je nekonečná hudební cesta a věříme, že nás ty velké úspěchy teprve čekají. Nejsme zamrznutí, cesty zpět momentálně není a prostě jedeme dál…