Křižácké tažení na metal- Exhaustor- Devastation of Sepulture 1990
- Číst 2076 krát
Na prvním, opravdovém konciku se křičelo - ještě jednu, ještě jednu a tak tedy nic nebránilo raketovému vzestupu.
Hned po Týneckém vystoupení je založen v Praze fanclub, jehož členem jsem i já a zanedlouho patří k nejlepším v republice. Vydává se časák, tisknou se plakáty, fotky a nášivky zdobí servané džísky, nejednoho vejlupka. O chod F.C. se stará Petr Lukavský a Zdeněk Větrovský…můžete je spatřit i na některých společných fotkách s kapelou. Ve stejné záslužné činnosti pokračuje i bubeník Exhaustoru Martin Rechtorik o osm let později a jeho remasterovaná céda jsou prošpikována historií. Klobouk dolů před touto D.I.Y. piplačkou, pro malý okruh fanoušků.
Než se vrhnu na malou recenzi prvního demáče, prozradím Vám, že i já poslouchám z těchto, zvukově lépe stravitelných placiček a původní kazety nechávám zrát v temnotě mého archívu.
Demo č. 1. Devastation of Sepulture je nahráno koncem dubna roku 1990, má na tu dobu dobrý zvuk a pokud máte před sebou texty i slovům rozumíte.
Hned na úvod zazní moje nejoblíbenější skladba Arakn, pěkně až na dřeň utáhlá hitovka - takhle zněl metal made in ČSFR. V mnohém mi to připomíná, přední nejmenovné ikony tehdejší scény, tohle je však o krůček naivnější, ale Koláčův nabroušený vokál vše vyváží a Zetor za škopkama, dělá vskutku dobrou reklamu, traktorům s nezničitelným motorem.
Každý, dnešní znalec metalové muziky, by se nad tímhle poušklíbl, ale ten kdo v devadesátkách žil, chodil na koncerty a poslouchal podobné kapelky, tak to prostě musí zbožňovat a ani mně už to nikdo neodpáře.
Exhaustor jsou v tom old thrash- black stylu nedoceněni, jsou hrdě zapsáni v encyklopediích a zakořeněni v srdcích všech posluchačů, oné nádherné doby……“ Jsme pro ně otrhaní šmejdi, co bordel dělají a chlastat umí, co je v nás na to se neptají a do našich snů, jen sprostě kopají „
Pro Rockpalace Havrďák.