Sjíždět svinstvo není to samé, jako svážet popel

Půlnoční Svoz Popela- P. S. P. 1994

Historie kapely sahá, až na začátek devadesátek, kdy ještě pod názvem Utišená Bolest, začínají s vlastní tvorbou a jejich vzory jsou staré punkové kapely.

V roce 1991 odehrají první koncert a vystupují již pod novým názvem- Půlnoční Svoz Popela.

Rok 1992 je pro kapelu stěžejní. Osloven je Bzič, nabídku přijímá, odbouchá si premiéru před publikem a na mnoho dalších let, se stane důležitým článkem Svozu a to nejen na postu bubenickém.

Po dalších peripetiích v období 1993- 1994, ať už hledáním zkušebny, či střídání na postu baskytaristy, skupina objíždí akce a v roce 1994 nahrává v Praze, ve studiu Demos, svůj debut s názvem P. S. P. A právě tenhle kultovní demosnímek, je v hledáčku mých neutěšitelných choutek.

Pár slůvek z jejich profilu, teď už stačí naskočit na kukavůz a projet vlastní trasu.

Kery- kytara, Bzič- škopky, zpěv, Švára- basa, Dan- kytara, zpěv- to je sestava, která toto dílo stvořila a pokud by měl někdo o tento demáč zájem, může zavolat Bzičákovi- tel. 0327/62878….volané číslo neexistuje ? To napovídá, že devadesátá léta jsou nenávratně pryč, však nezoufejte, stáhnout či poslechnout se to dá kdekoli.

Na úvod zazní skladba Oběť pro Svobodu a tahle čtvrtstoletí stará hitovka mě nikdy nenechá na holičkách, co se týče husiny a zježení chlupů po celém těle. Vždy se mi líbil Danův zpěv, takovej nasranej, mladej punkáč, plnej odhodlání….nezůstane však jen u něj, což předvede hned v následující Diplomacii, Bzič….je jen málo tak dobrých bubeníků, kteří zvládnou i obstojně zpívat a parádně se doplňovat s hlavním vokálem….i když tady si netroufnu tvrdit, kdo je tím tahounem, ve finále je to úplně jedno.

Škoda jen, že to klukům nevydrželo trochu déle, ale to co byl Dan pro kapelu v začátcích, je Renča pro Svozáky v současnosti. Když nebudete číst pro svazáky, nebudu dělat rozdíly.

Nejen o brzkém rozpadu, ale i o jiných pikantnostech, nám všem určitě Bzičák poví, chystám s ním obsáhlejší rozhovor, nejen o Svozu….snad se k tomu dokopeme.

Na demu zazní typické rychlé, ostré a zároveň melodické punkovky, pomalejší skladba Budoucnost, je jak vystřižená z repertoáru Strakonické kapelky Z Ničeho Nic a Danova naléhavost se plně rozvine v nostalgickém Létě. Instrumentálka je jen bonusem a nepsaným pravidlem, jelikož s něčím podobným se ještě setkáme

Textově je to tak, jako u jiných v té době mladých punkových kapel….po porevolučním vystřízlivění tu zazní slova o byrokracii a o lidském tupém stádu…o politiku přímou se však nejedná…jen úzce a okrajově.

Tenhle skvělý demáč, tahle prvotina má pevné místo v punkovém podhoubí,někteří, jak už jsem zmínil na začátku, se na další desce podílet nebudou, však éra Půlnočního Svozu Popela trvá, trvá, trvá.

Pro Rockpalace Havrďák