Festival Pekelný ostrov naruby

Moji dnešní úvahu bych rád věnoval festivalům. Tedy konkrétně festivalu „Pekelný ostrov“, kterého jsem se osobně zúčastnil. Bohužel pro mne ne tedy co by návštěvník, ale jako pracovník. Díky tomu jsem festival viděl jakoby naruby a rád se o tuhle skutečnost se všemi podělím. Někdo se možná po přečtení článku zastydí, druhý možná mávne rukou. Krom toho že jsem bubeník v hard rockové kapele, krom toho že píšu články pro Rockpalace, jsem profesí servisní technik u Toi Toi. Chtěl bych vám popsat mých pouhých 24 hodin festivalu.

Do prostoru kempu jsem přijel asi ve 13 hodin, tedy v době, kdy vystupovala první sobotní kapela. Auto jsem tam nechal, měl jsem volný vstup, tak jsem se šel podívat na kapely, něco málo pojíst a koupit si pití. Tak trochu si užít volna před očistcem, co mě čekal. Chtěl bych vyzdvihnout kluky, co Pekelňák pořádají za to, jak to mají organizačně všechno zmáknuté. Je poznat, že tomu dávají všechno a dělají to s láskou.

Před 19. hodinou jsem už seděl v autě a hledal v sobě odhodlání, vyrazit udělat svoji práci a vypadnout domů. Díval jsem se přitom na lidi, kteří proudili sem tam. Rozdělil bych je do třech skupin.
1. skupina je PODPANTOFLÁK. Doma si nechá velet manželkou, někdo je možná i bit jak žito a jednou za rok je vypuštěn na Pekelný ostrov. Strach ze ženy postupně ztrácí úměrně s tím, jak se přibližuje ke vstupnímu turniketu. Tady se naposledy ohlédne, zda ho manželka opravdu nesleduje a už u vstupu dá najevo ochrance, že přišel ten největší borec. Projde kontejnerem a stane se hovadem utrženým ze řetězu.
2. skupina je ŠLECHTIC. Manažer společnosti, kterému nezáleží na koruně, oblečen ve značkovém obleku, navoněn drahým parfémem a pochopitelně přijede v luxusním autě. Pak na sebe navleče kraťasy a riflovou vestu s nášivkou IRON MAIDEN. U vstupu odmítá podstoupit prohlídku, zda nenese do areálu zbraň a vyhrožuje ochrance soudy. Nakonec ho fronta lidí donutí prohlídku prodělat a už je v kontejneru. Tady se z něj stane hovado, utržené ze řetězu.
3. Skupina jsou KOVANÍ ROCKEŘI. Přijedou normálním autem, postaví stan, vypijí přivezené lahváče a vyrazí k turniketu. Ochrance nedělají žádné problémy, nechají se prohlédnout a v prdu jsou v kontejneru. Tady se z nich nestane nic, protože být hovadem nemají zapotřebí.

Všechny skupiny ale užívají alkohol a jídlo a musí tedy dřív či později vlézt do kadibudky. Tady začíná moje noční můra. Ne každý je totiž v kadibudce člověkem. Na Pekelňáku jich má Toi Toi cca 100 kusů a všechny musíme dvakrát denně se dvěma servisními auty vyčistit. V 19 hodin přejíždím most do prostoru ostrova a najíždím k řadě WC. Celý proces čištění je vysátí obsahu, tlakové mytí a naplnění WC chemií a toaletním papírem. Tedy normálního čištění. Tady je v toaletách namrskáno kde co. Od kelímků až po spodní prádlo a ponožky. Každé třetí WC je pozvracené, každé druhé je zadělané od dobytka, co se prostě netrefil. Pak mě zaregistrují a tvoří frontu davy už u auta a dožadují se již vyčištěné kabiny. Nechápu, že i jinak vysoce vzdělaní lidé museli zahodit do záchodu i mozky. Jinak si nedovedu vysvětlit chování například dámy, co za mnou vlezla až do kabiny se snahou vykonat potřebu bez ohledu na to, že tam ten hajzlík čistím. Že mi z auta krade toaleťák člověk, který přijel s Audi Q7. Že otec dvou dcer spí na záchodě zadělaný vlastními výkaly, pozvracený, nahý a nechává se fotit lidmi, co záchod náhodou otevřou. Skoro každá kabina je propálená, počmáraná vším možným. Jsou v nich ulámané držáky toaletních papírů. U jedné kabiny dokonce někdo ulomil dveře. Kdejaký buran nás častuje vtipnými slogany typu - Vaše hovna, naše radost v domnění, jak velice humorní jsou. Pak dorazí někdo ze skupiny ŠLECHTIC posilněn alkoholickým rozumem a to je teprve lahůdka. Nedokáže odvodit z polohy auta, jakou stranu mám již hotovou a kterou ne a nadává mi, že není toaleťák v kabinách, které jsem ještě nedělal. Jsem člověk tolerantní, ale v půlce řady WC se už musím hodně ovládat, abych nedal někomu pěstí. Na konci řady jsem už psychicky totálně vyčerpaný. Ve 21:30 mám hotovo a odjíždím domů. V neděli ráno vstávám v 5 hodin a vyjíždím zpět do Holýšova. Cestou vyčistím WC v dětském táboře Kloušov a najíždím do Pekelňáku, kde už kolega likviduje poslední záchvěvy festivalu. Naložím čtyři kabiny a jedu do Plzně na firmu. Složím je, zapřáhnu si vlek a jedu znovu do Holýšova. Jsou tady už i ostatní kolegové. Naložím tedy deset WC na vlek a čtyři na auto a jedu na Plzeň a to celé ještě dvakrát. V 15 hodin máme všechny WC z festivalu odvezené a umyté. Jeden záchod váží cca 90 kilo. Naložil jsem jich ručně asi 40. Večer padám na hubu únavou. Je to daň za zábavu druhých. Tak se sakra nad sebou zamyslete a chovejte se jako lidi i na záchodku na festivalu. Pamatujte na to, že by ho rádi použili i další a hlavně berte ohled i na nás od TOI TOI. Děláme to pro vás a tak velkých festivalů máme jen v Plzni v sezoně asi sedm.

Pro Rockpalace opět netradičně Šošon