Fenomén Argema - kniha pro každého

Nedávno vyšla kniha Pepy Holomáče – Fenomén Argema, kniha, která podrobně mapuje 35ti letou historii moravské Argemy na 288 stranách. A musím říci, že se jedná o veledílo a pro mne je to společně s knihou Arakain 20 let navrdo to nejlepší, co bylo kdy o našich kapelách napsáno. Ať svou velikostí, obsahem, kvalitou, podrobností, foto archívem tak informacemi a poutavým vyprávěním.

Knihou se prolíná nejen dějová linie života Argemy, jak to vlastně začalo, pokračovalo…, ale kapitoly jsou protkány rozhovory s jednotlivými muzikanty, jejich profily, a jak Pepa píše, často šly rozhovory „do naha“ – což je třeba případ Bobra. Příběhy z dlouhých cest, humorné historky z hotelů, kde kapela nocovala a mnohdy na povrh vyplouvají lecjaké dávné pikantnosti, které donedávna byly „v trezoru“ kapely a uvaleno informační embargo. Jak říkají zúčastnění, vše je dávno promlčeno, mnozí jsme rozvedení a nové drahé polovičky vědí, do čeho šly.
Často se příběh váže i na dobu našeho kulturního „Temna“, kdy rocker, ať muzikant, nebo fanoušek opravdu na růžích ustláno neměl, jako třeba v kapitole o Velké Moravě. I další kapely by o zákazech z naprosto nesmyslných důvodů ze strany Kulturních komisí, činných orgánů a soudruhů mohly vyprávět.

Velice obšírný je i dobový novinový archív, kterým je kniha a rozhovory prokládána. O množství parádních a často nezveřejněných fotografiích ani nemluvím. Pro archiváře je tu precizně  zpracovaná diskografie kapely a autor nás provede jednotlivými alby a příběhy, které okolo desky vznikaly, včetně seznamu všech muzikantů, kteří kapelou prošli. Nejde o žádná suchá, encyklopedická data, ale Fenomén Argema je psána velmi humornou a zábavnou formou, tak že jí opravdu porozumí každý a myslím, že každého bude i bavit. O to víc je kniha zajímavější, že ji psal člověk povolaný, dlouholetý člen kapely, který mnohé zažil na vlastní kůži. Byly kapitoly, kdy jsem se opravdu řezal smíchy, ale jsou i pasáže, které člověka vedly k zamyšlení. Pepovy rozhovory s jednotlivými členy jsou zajímavé a autenticky zaznamenány, jak kdo co řekl, bez korekce a okras a zachycují tvrdou realitu (Bobr mi opět poslouží za příklad). Jen si nejsem jistý, zda by právě některé Bobrovy pasáže neměly být s hvězdičkou -)).

Při čtení jsem si uvědomil pár věcí…kluci z Argemy nebyli zas takové „cukrové panenky“ za které jsme je my – milovníci Arakain, Hever metalu, Autogenu, Iras… považovali. Teď mě strašně mrzí, že jsem je začal sledovat až po seznámení s Pepou Pavkou po roce 2000. Na něj se váže další poznání, které jsem si udělal na Pepu (Pavku) ještě dříve, než jsem četl knihu. Pepa je První muž Argemy, manager každým coulem a myslím, že nebýt Pepy, asi by se Argema tak velkého věku nedočkala. Radím každé začínající kapele, s kterou se bavím, vezměte si z něho příklad.
Teprve při čtení si člověk uvědomí, kolika kapel se u nás povedlo vydat 26 alb? Tak dodatečně tleskám – jednou Argemě za její existenci a podruhé Pepovi Holomáčovi za to, že napsal tuto knihu. Kniha je vázaná, tištěná na luxusním papíře a určitě nezklame nejen milovníky Argemy, ale ani žádného bigbítového fanouška. Najdete ji na webu Argemy v eshopu, kde je možné ji online zakoupit
Jen se vám nevejde do klasické knihovny, pro své nadměrné rozměry -)), ale stojí za to ji mít doma! Pepům jak Pavkovi tak Holomáčovi děkuju za jejich existenci a jsem rád, že jsem vás potkal pánové.