Zdeněk Bergl – návrat Nočního motýla

Zdeňka jsem poznal koncem 70. let, kdy jsme se jeli kouknout s Paradoxem do Holoubkova na jejich vystoupení. Tenkrát hodně mladí, začínající chlapci, hrající ve skupině Laser nám to půjčili, my si zahráli a od té doby mám Zdeňka rád jako kamaráda, neboť… ale o tom píši ve svých „memoárech“.

Zdeňku, jak si se dostal k muzice:
Má kariéra začala v dětství, kdy jsem začal chodit na housle a patřil jsem mezi nejlepší žáky, potom mě to přestalo bavit a viděl jsem doma kytaru mého táty a začal brnkat a to mě chytlo tak že jsem u toho vydržel až do teď. V šestnácti letech jsem založil kapelu s mým kamarádem Bohoušem Josefem a Viktorem Mottlem kapelu Laser. Potom jsme museli udělat přehrávky aby jsme mohli hrát pro veřejnost a tím se odstartovala naplno moje hudební kariéra.

Co tě ovlivnilo jako budoucího rockera:
Hodně jsem poslouchal rockovou a vůbec všechny styly muziky a pomalu jsem si utvrzoval svůj názor, co chci vlastně hrát. Ale, úplně vyhraněný styl nemám, jen to musí být dobrý melodický bigbít, který šlape, například ACDC, Deep Purple a spoustu dalších. Moje nejoblíbenější skladba byla „Smok one vítr od parplů“. No jak šel čas tak jich přibylo spoustu dalších například od Odyssey, Bumerangu a dalších a dalších.

Já samozřejmě vím, kde jsi všude hrál, ale pro naše čtenáře…
Kapely, v kterých jsem hrál tak popořadě - Laser, Fuga, Kaktus, Excalibur, Medium, Noční Motýl, Starý psi…

Určitě si se podílel i autorsky…
Písně, které jsem složil je poměrně dost. Texty k nim psal Vilda Buzinkay a k jedné Honza Svárovský. Vyjmenuji jen ty hodně známé a staly se na tancovačkách hity - Betonovej pes, Šest hracích kamenů, Věř si, čemu chceš, Vidím tvoji tvář, Přestupní stanice, Ančo ty se musíš vdát, Disco Nána atd. Ještě jsem zapomněl na kapely, v kterých jsem hrál, spoluzaložil Ci5, 50plus a hrál jsem s Harletem a Ragulinem.

Máš za sebou celkem historii, vzpomeň na muzikanty, se kterýma si hrál.
Muzikantů, se kterými jsem hrál je strašně moc. Bohouš Josef,Venca Křivanec, Viktor Mottl,Vilda Buzinkay,Standa Marhoun, Honza Svárovský, Petr Šlapák, Míra Franěk, Tonda Jireš, Urban,Bavr Lokajíček, Borník, Hubinger, Zeman,Tainer atd. Všichni byli úžasní parťáci a jsem jim za ty muzikantské chvíle vděčný.
V roce 2014 jsem měl těžkou autonehodu, kterou jsem málem nepřežil a stáli při mě všichni svatý. Měl jsem pět operací hlavy a částečně jsem ochrnul na levou stranu, takže mě to vyřadilo na šest let aktivního hraní a aby toho nebylo málo v roce 2020 mě postihla mrtvice naštěstí mě jen lízla. Pak jsem objevil fyzioterapeutku paní Fraňkovou a ta mě dala pomalu dohromady že jsem mohl začít pomalu zase hrát. Rozhodl jsem se, že zase po 20 letech obnovíme s párťákama Radkem Urbanem a Vencou Kořinským mou srdeční záležitost Noční Motýl bigbít Stříbro.
Věřil jsem vždy v pána boha, ale tento sled událostí mě to jen potvrdil.

No, žádná sranda, ale vše dobře dopadlo, před pár lety jsme si spolu dali pivko a vypadal si dobře. A co aparáty a kytary?
Úplně ze začátku jsem hrál na kytaru Vikomt zakoupenou v Prioru a hrál přes 10w dělaný zesilovač a jako bedny jsem použil dvě rádia rozhlasu po drátě to vše jsem pořídil za brigádu u silnic. Pak jsem si koupil kytaru Framus a hrál přes dělaný zesilovač a bednu potom jsem si z novomanželské půjčky pořídil Marshalla a bylo vystaráno.Po revoluci jsem si pořídil kytaru Godin a aparát Acoustic a teď hraju na kytary od kytaráře pana Macha - Telecaster a Stratocaster. Jsou skvělý nástroje s duší a honím je přes aparát Engl metalmastr což je skvělá aparatura. A teď jen hrát a hrát a zpívat.

Zdeňku, máš toho za sebou dost, jak toho hraní, tak i to co život přinese ne vlastním přičiněním. Já ti jen mohu nakonec popřát, jdi do toho, jsi rocker, vše zvládneš a vážím si tě.
A teď snad jen ať Noční motýl vzlétne a já se těším na nějaký ten koncert.

Pro rockpalace napsal Milan Kolečko