Za "Velkou louží" s Jirkou Emanovským
- Číst 8206 krát
Mohli jsme ho vidět jak v dresu Klaxonu, či Kašparova letadla, stejně tak v Polymetalu, pak odešel do Ameriky, kde jsme se díky moderní technologii mohli spojit, když jsem chystal do rádia jeho Candy Angel, kdy část kapela byla v Čechách a část v USA. V nynější době George (jak se jmenuje v USA) se svou kapelou Scarlett vydal nový klip, kterému dominuje nejen jeho velice příjemný, až sametový hlas, parádní melodie a hemží se to v něm krásnými ženami. A protože mě zajímá, co bude dál se Scarlett, tak jsme si díky FB s Georgem parádně pokecali a já zjistil, že zůstal stále pokorný a fajn kluk, jak jsem ho poznal v Canddy Angel.
Jirko, ty už mnoho let žiješ v Americe, takže se musím zeptat, jak se našinec usadí za Velkou louží?
Začátky ty byly nejtěžší. Popravdě, kdybych věděl, jak těžké to bude tak si to hodně rozmyslím. Přijel jsem do USA se svou rodinou, velkými sny a plány, ale realita byla jako vždy jiná.
Ale k muzice, jsi byl v několika kapelách, ale je třeba se zeptat, jak ses k muzice vůbec dostal?
Už od mala jsem miloval muziku. Můj děda hrál každý večer na housle a já jsem byl jeho vděčný a věrný posluchač. V sedmi letech mě táta zapsal do Lidušky na housle a zpěv. On byl ten, kdo mě v muzice podporoval. Dokonce mi koupil moji první kytaru, když mi bylo 12, a to i když by byl mnohem raději, kdybych se věnoval klasické hudbě.
Dnes zpíváš, byl zpěv pro tebe od mala prioritou?
Ano, zpěv byl vždy na prvním místě. To ze umím hrát na několik hudebních nástrojů mi pomáhá v komponování.
Co rozhodlo, že se dáš na cestu rockového muzikanta?
K rocku jsem tíhnul od jakživa, už jako malej kluk. Uchvacovala mě ta ohromná energie, světelná show a pocit rebelství. Po tom co jsem poprvé slyšel Deep Purple (Machine Head) a AC/DC (Highway to Hell) bylo rozhodnuto.
Od roku 88 pokud se nepletu nastupuješ do kapely Klaxon Standy Kyseláka, to už asi bylo po tom bouřlivém období, kdy se kapela jmenovala Kyslík, Tlustá Berta a pokud vím (na Kyslík jsem jezdil) ji pronásledovaly zákazy. Zavzpomínej na to období.
Klaxon pro mě byla první velká zkušenost. Taková rocková universita. Standa Kyselák, Jarda Uxa, Ríša Ulrych a Pepa Beneš byli vynikající muzikanti, a já díky nim dostal základ, z kterého čerpám dodnes. V našem „Ertaku“ jsme projeli celou republiku křížem krážem a odehráli kolem 100 koncertu za rok.
Po tvém odchodu z Klaxonu následuje Kašparovo letadlo, přiznám se, že tohle je pro mne velká neznámá, kdo s tebou v kapele byl, co jste hráli?
Kašparovo Letadlo byla taková směs Klaxonu a Polymetalu. Já a Ríša Ulrych (ex Klaxon), Dan Reichman, Libor Marek a Milan Gerndt (ex Polymetal). Milana později vystřídal na basu Martin Šedivý. Repertoár byl pouze z vlastní tvorby od hard&heavy po reggae. V kapele byla neuvěřitelná uvolněnost a pohoda. Ten pocit, že se nemusíš někam „zaškatulkovávat“ byl k nezaplaceni…. Dodnes mě mrzí, že jsme nikdy nenahráli oficiální CD.
Po Letadlu nastupuješ k mým miláčkům – přeloučského Polymetalu, které jsem poznal jako mladičké náctileté muzikanty a už tehdy se nebáli do toho třísknout. Jak ses k Polymetalu dostal?
Jednoho dne se u mě zastavili na návštěvu Tomas „Tonda“ Lešák, Dan Reichman a Libor Marek. Tonda měl vizi, že by rád obnovil Polymetal, který by navazoval na éru z 85‘ až 88‘. Zdál se mi to jako dobrý nápad a tak jsme si plácli.
Pokud se nepletu, tvá „Polymetalácká“ éra 1996 už byla éra především vlastních skladeb, zahráli jste si ještě občas covery Viva, Accept…. Nebo už jste jeli jen vlastní skladby?
Hráli jsme především vlastní skladby, jako třeba ‘‘Pohřeb v bílém‘‘, “Alcoroll“, “Balada o růži“, “6000 křížů“….
Ale songy “Dáma“ (Viva), “Dám co mám“ (Accept) a “Šílenství“(Ramones) jsme pořád drželi v repertoáru.
My dva jsme se poznali za mého působení na rockrádiu Šumava, kdy už jsi byl v USA a doporučení mi dal tuším Libor Marek Z Polymetalu, s kterým jsem byl tehdy v kontaktu, to jsi měl kapelu Candy Angel a poslal jsi mi album Six Strings To Heaven z kterého jsme často s Markem Kupkou hrávali skladbu Crazy Night (která správně „voněla“ Amerikou). Deska tuším vznikala na obou stranách oceánu?? Nebo jak to s Candy Angel bylo?
Máš pravdu, Candy Angel měla 3 muzikanty působící v Čechách - 3 mé bývalé spoluhráče kapely Polymetal – Tondu Leśáka, Libora Marka a Dana Vecku. Já a kytarista Balint Szafrics jsme byli v USA. Naše deska byla nahraná napůl anglicky a napůl česky. Z českých songu asi znáš Hvězdné chrámy – ty se hrály v několika českých rádiích.
Pak ses mi ztratil z očí, takže co bylo po Candym???
Zachtělo se mi hrát živě a k tomu jsem potřeboval mít celou kapelu tady v USA. Tak vznikla moje první celoamerická kapela “Lost in Chaos“ s kterou jsem vydal LP s názvem „Inside your Soul“
Pojďme na aktuální Scarlett. Že by tě názvem inspirovala hrdinka Scarlett O'Harová z knihy Jih proti Severu -)))
Hahahaha, ne, Scarlett není jen dívčí jméno, ale také druh barvy která symbolizuje vášeň a sílu. A taky nám to jméno dobře znělo?
Scarlett definuj mi styl, našel jsem si pár vašich videí na You Tube, hraje covery N. Diamond, CH. Issak…, ale píšete i svoje skladby, jak to máte v kapele rozdělené s muzikou a texty?
Scarlett jsme založili s cílem hrát vlastní tvorbu. Covery přikládáme pro zpestření, ale vždy je trochu upravíme, aby seděly našemu stylu. Stylově je to melodicky gothic rock/metal. Já většinou napíšu základní linku a pak pracuji se zbytkem kapely na aranžích. Texty nám píše moje žena (Renata Komarkova Emans). Songům dodá konečnou podobu náš producent Andy Reilly (pracoval mimo jiné s Iron Maiden, The Cult, Bon Jovi, David Bovie)
Kdo tam s tebou je? Jak je složité v Americe sehnat muzikanty a jaká je šance na prosazení? Jaké je hudební cítění v kapele? Nejde si nevšimnou, že na vašem videu Wicked Game (cover Ch. Issak) má basák tričko Kiss Destroyer (vzkaž mu, že má výborný vkus-)))
Vyřídím, Pete je rebel a miluje trička svých vzoru. V kapele jsme 4, já zpívám, Pete Melton (basa), Konstantine Maheras (kytara) a Adam Anzio (bicí). Sehnat dobré muzikanty je těžké jako všude jinde. Znáš to, je to jako by ses oženil se třemi lidmi najednou. Porad se něco děje?
Prosadit se je dřina, zvláště s originální tvorbou.
Nejde se nezeptat, v Americe se vzdálenosti měří „trošku“ jinak, jste všichni z kapely z jednoho místa, nebo lítáte přes Státy?
Chvala bohu jsme všichni z Atlanty, alespoň zatím.
Scarlett má dva klipy - Die Like Roses ten je z roku 2019 a Prison Of You Mind. Oba klipy provází nejen dobrá muzika, ale i krásné ženy. O čem ty klipy jsou? Hlavně to Vězení mě zajímá, i když nějakou představu mám.
Die Like Roses je o vztahu který po mnoha hádkách skončil (zvadnul jako růže). Prison of Your Mind je o vězení mysli. O tom, že sami sebe limitujeme a jsme nešťastný. Přitom je jen na nás abychom to změnili. V obou našich video klipech vystupuji České a Slovenské herecky/modelky. Jasně že to jsou krásné ženy.
Scarlett jede moderní cestou singlů (do úplnosti ještě je třeba uvést singly Icarus a Love Is Never Easy). Nepřemýšlíš o celém albu?
Během 2 - 3 měsíců chceme vydat EP, Lady Moonlight. Touhle cestou, vydávat singly a EP chceme pokračovat.
Jaký máš názor jako muzikant na Itunes, Spotify….bereš to jako klad, že se dostane muzika ihned kamkoliv a kdykoliv, nebo máš pocit, že to klasické CD je pro kapelu důležité?
Chybí mi doba, kdy si fandové koupili cele CD. Bohužel, ta doba je pryč a nám nezbývá nic jiného než se přizpůsobit.
Jak zasáhla epidemie Covidu do života kapely? Pracujete, odpočíváte, chystáte materiál….
Živě jsme si moc nezahráli, to je pravda, ale snažili jsme se nezahálet. Právě v téhle Covidové mizérii vznikla Prison of Your Mind, jak nahrávka tak videoklip. Nahráli jsme další 2 songy, které brzy vyjdou a koncem února točíme nove video.
A co ty, chodíš na koncerty? Vzpomeneš si na některý? Splnilo se ti vidět kapelu, kterou jsi kdysi v ČSSR neměl šanci poznat?
Jasně že jo, byl jsem několikrát na Alice Cooper, který byl absolutně skvělý, Deep Purple, Whitesnake, Judas Priest, Bon Jovi…
Jaký je tvůj hudební vkus dnes? Co posloucháš, kde a na čem muziku posloucháš?
Hudbu poslouchám hlavně na Apple music. V poslední době hltám Finskou rockovou scénu – HIM, Ghost, The 69 Eyes… Taky mám rád Rammstein a Lacrimas Profundere.
Jaké jsou tvoje hudební plány na rok 2021, máš nějaké vytyčené body a mety, kterých chceš dosáhnout.
Letos chceme vydat EP, natočit 2 videoklipy a doufejme, že si i zahrajeme i živě.
Jirko, díky za čas, určitě spolu ještě pokecáme, co vzkážeš našim čtenářům z poza Velké louže a jaký je tvůj nejsledovanější klip, abychom jim ho mohli pustit?
Dekuju moc za super pokec. Čtenářům vzkaz ať se drží a ať jsou optimisticky. Jsme v tom všichni a brzy bude líp! A klip něco od Ghost