Studio, které si může dovolit každý

Tomáš Digaz Pletnický – už se známe poměrně dlouho a taky o sobě leccos víme. Zná můj hudební rukopis, mé hudební cítění a proto s ním rád pracuji. Je s ním zábava a člověk nikdy neví, kdy na vás zkusí nějaký ten vtípek. Muzikant, fotograf, tvůrce klipů, zvukový mistr. Pokud chcete zažít pohodu a tvůrčí atmosféru a nechcete utratit majlant, tak by to mohlo být to pravé místo pro vás. Já o něm vím skoro vše, ale vy ne – takže proč ho nevyzpovídat 

Nedávno jsi nechal práce a rozhodl ses, že se pokusíš živit profesionálně v podstatě tím, co ti donedávna bylo koníčkem. Není to riskantní krok?
Ano, samozřejmě je. A co dnes není risk? Kde je jistota, že fabrika v průmyslové zóně bude fungovat dalších 10 let? Naštěstí nejsem na to sám, pomáhá mi jak moje rodina, tak přátelé Zbycho Bocek se Šamanem. Sám bych to nedal. Ve fabrikách se prostě k lidem neumí chovat s rozumem, nebyl den, kdybych neodcházel z fabriky s otazníky v hlavě. Finančně je to jedno, protože stejně platí minimum toho co musí. Tak jsem si řekl nežli pořád nadávat jak je to všechno na hovno tak to zkusím po svém. Mám víc času se věnovat studiu na plno a to přináší ovoce. Při zaměstnání to prostě bylo hodně časově náročné.

Máš ve svém nahrávacím studiu různé kapely. Stalo se, že bys někdy nějakou kapelu odmítl kvůli něčemu?
Ano, mladí kluci z okolí Ostravy. Měli kapelu, byl to takový surový garážový punk, ne moc dobře zahraný. Vše šlo ok, ale jakmile došlo na nahrávání zpěvu, tak po třetí sloce jsem se musel zeptat zda - li texty o nadřazenosti bílé rasy myslí vážně, nebo je to nějaký druh satiry. Čtvrtá sloka mě upevnila v pocitu, že ani vlastně neví, co dělají, ale já si takové hovna natáčet dovolit nemůžu. Na koncertě Iron Maiden v Ostravě v dlouhé frontě na pivo, jsem měl možnost vyslechnout rozhovor, kdy dlouhovlasý mladík vyprávěl postaršímu pánovi, jak k němu do studia vtrhlo policejní komando, zabavili PC a byli vzati ho vazby. Ukázalo se, že nahrával nějakého předsedu fašistické strany Německa s jeho kapelou. Jelikož neuměl německy, tak ani nevěděl, co zpívá. Ta kapela mu samozřejmě lhala, o čem zpívají. A musel zdlouhavě dokazovat, že s tím nic nemá společného.

Vím, že natáčíš různé žánry a že občas musíš zatnout zuby. Co natáčíš nejradši a s čím máš naopak problém?
Příklad: Minulý měsíc od totálního metal noise core ONANY BOYS, přes cikánský hip hop až po pop singl Petra Tabary. Nevadí mi to a i noisecore jsem si užil. Byla velká sranda, kluci v pohodě a bavili se. A o to jde. Zatnout zuby musím, když kapela chce znít třeba jak Dream Theater, ale jsou vybavením a produkčními schopnostmi na úrovni lokální školní kapely a čekají, že studio s nich udělá „top band of the world“. Ale v poslední době se to naštěstí již neděje. Že bych vyloženě nějaký styl při nahrávání nesnášel, se říct nedá, je to můj job, tak si to ani dovolit nemůžu. Často se od různorodých stylů něco přiučím, nějaký postup, nebo fintu, co pak využiji jinde. Brzo mě čeká nahrávat šanson, tak teď studuji Édith Piaf, Lucienne Boyer, Charles Trenet, abych byl v obraze.

Jak by podle tebe měla vypadat kapela, která jde do studia? Mám na mysli to, co tě vždy potěší?
Potěší mě připravenost, dobrá nálada a otevřenost zkoušet nové věci nebo postupy. Když někdo nemá ty dané zkušenosti, nebo vědomosti od toho tu jsem já. Vše vysvětlím, předvedu. V tom problém není. Dále je mi sympatické, když kapela nebazíruje, že za každou cenu to musí být jak Pantera. Na místě je spíše najít vlastní tvář kapely.

Už jsem v úvodu vyjmenoval, čemu všemu se věnuješ. Máš nějakou konkrétní vizi nebo něco, čeho by si rád docílil? Ať už technicky nebo ideově …
Aspoň 1 den v týdnu obětuji, že se dívám a studuji poslední trendy v software jak audio, foto či video, sleduji You tube technické kanály a zkouším to dát do praxe. Jsem členem různých technických fórech, kde si vyměňujeme zkušenosti. Vedu tady ve studiu i lekce, kde učím začínající DJ, muzikanty základy mixu, masteringu a nahrávání. Tak se pořád musím vzdělávat, abych byl v obraze. Dále bych si chtěl zlepšit hru na bicí. Tak 1-2 hodiny denně za tím sedím. Chtěl bych dělat nějakou muziku pro video hry. Potěšilo by mě, kdyby nahrávala u mne nějaká kapela z „první ligy“.

V čem si myslíš, že jsi jiný než ostatní nahrávací studia a na co by si nalákal své budoucí potencionální klienty?
Z daného rozpočtu udělat maximum. Vzhledem k tomu, že dělám i jiné věci a nejenom recording, tak nejsem unavený z permanentního nahrávání kapel pořád dokola, kdy se to pak stává rutinou. Jestliže to čas umožňuje, stavím se na zkoušku, kde vše ještě před nahráváním probereme, řekneme si představu, zařídíme potřebné dostupné nástroje techniku, aby se mohlo věnovat jen nahrávání a produkci. Jsem velký fanoušek Cubase a jsem v tom softu již od první verze! Ještě pamatuji Cubase na Atari na 2 diskety :) Takže soft ovládám opravdu dokonale. Jsem dobře vybaven, tak můžu nabídnout full servis. Od nahrávání, mix a mastering, zvučení koncertů, přes profi fotoseassion až po videoklip.

Máš svojí vlastní kapelu ZONE. Dělal jsem recenzi na vaši placku. Byl jsem přísný?
Přísný...takto jsem to ani nevnímal. Z každé recenze plyne nějaké to ponaučení, tak si to beru k srdci. Máme nového kytaristu Martina „Buchtu“ Cupka a taky dal do placu nějaké věci k zlepšení. Pořád je co zlepšovat. Teď je sestava ustálená tak další CD by mělo být opět o kus dál. Moc se na to těším, i na Tvoji recenzi.

Jaký máš vztah k alkoholu? To jsi nečekal, co?
Kladný, ale v omezeném sortimentu :) Nepiji destiláty, vína, ani exotické lektvary. Když mi někdo dá okusit třeba whisky v hodnotě 500 Kč za skleničku, neocením to „luxusní pití“, prostě...nechutná mi to. Tak to samé je i s vínem, tak mě klidně můžou ošidit, ale pokud to jde, odmítnu a zeptám se, jestli nemají to pivo :) Mám rád pivo, hlavně to z Nošovic. V podstatě jsem pivař.

V podstatě máš tři produkty – která z těch tří činností tě baví nejvíce?
Nepřekvapí to nikoho, že řeknu: „Nejde říct, co mě baví nejvíce“. Když jsem měl 11-12 roků líbilo se mi jak se fotili Anthrax, Iron Maiden... Teď kapely můžu fotit i já, paráda. Videoklipy... No, kdyby mi někdo řekl ve 12 letech, že budu moct dělat video pro kapely, považoval bych ho za Blááázna. Skvělé!

Všiml jsem si, že si poměrně často a rád střílíš z lidí, jak snášíš, když někdo napálí tebe?
Já s tím problém nemám, jestli je to dobrý fór, ocením to a třeba použiji na někoho jiného :) Dokonce i když si někdo myslí, že při nahrávání black metalových kapel jsou všichni vážní a pořád v póze zlých lidí tak je na omylu. Spíš mi to připadá jako bych nahrával funky kapelu :)

Já vím, že to je pitomá a frekventovaná otázka – ale oblíbená česká a pak zahraniční kapela?
Z našich končin se mi líbí Arakain a třeba WanastoviI Vjecy, Ze zahraničí Megadeth, Antrax, Kreator, Fozzy a třeba i skvělí Steel Panter, co song to hit. V dětství byla moje první kazeta Europe - The Final Countdown. Poté mi nahrál soused Iron Maiden 86 a Destruction 86 a bylo vymalováno:) V pubertě jsem sjížděl USA hip hop tak oceňuji i třeba Naugty By Nature, Das Efx Epmd, Onyx, M.O.P atd., Teď při focení nejčastěji poslouchám sountracky třeba od Jerry Goldsmith, Michael Giacchino atd. Oblíbil jsem si bigband Glenny Millera a třeba zjistil, že to na Live CD v 89 zahráli i Destruction :)

Tome, moc děkuji za rozhovor a snad se nabídky jen pohrnou a vy ostatní, pokud máte zájem, tak tady se dozvíte vše potřebné – www.digaz.cz

Pro Rockpalace Ruda Schweser