S Vlastou Henychem o muzice, životě i smrti

Jedna ze zásadních osobností české metalové scény, baskytarista, zpěvák, autor - Vlasta Henych. Čím se cítíte být víc, která z těch úloh je Vám nejbližší?
Když se nad tím zamyslím, protože jsem to nikdy neřešil, tak se necítím být ničím z tohoto. Určitě se nepovažuju ani za baskytaristu, ani za zpěváka, tak jak je to jednotlivě obecně vnímáno. Pouze používám tyto umělecké profese k seberealizaci a vyjádření svých pocitů a životních postojů.
Jsem Vlasta Henych co si dělá aktivně radost rock'n'rollem. Mimo to jsem hlavně fanoušek a posluchač. Nikdy jsem neměl nutkání být nejlepší basista v ulici.

Letos slavíte kulaté pětapadesátiny, bilancujete? Jste sentimentální, nebo jedete dopředu a raději se neohlížíte?
Ohlédnout se je někdy potřeba, aby se člověk poučil a mohl jít dál. po padesátce už ztratíš chuť narozeniny oslavovat, protože ti připomínaj, že tvůj čas se krátí a už ti není 20 jako včera. Snažil jsem se celej život žít tak, abych měl na co vzpomínat, až mi nebudou sloužit nohy a neudržím moč.

Formace, kterými jste prošel, zanechaly na české scéně nesmazatelnou stopu, myslíte, že úspěch souborů Törr, nebo Zemětřesení byl způsobem pouze nesporným talentem muzikantů, nebo i dobou a nenasyceným trhem?
V umění je důležité být ve správnou dobu na správném místě a mít štěstí na lidi kolem sebe. Bez nesporného talentu neutrpíš úspěch nikdy a v žádné době.

S Vaším projektem Henych 666, jste doposud vydal singl a maxi-singl, plánujete plnohodnotné cd, nebo to není na pořadu dne?
Nebudu dělat plnohodnotné CD do chvíle, pokud se nevyřeší jeho financování. Uděláme ještě dva singly a potom chci vydat všechny písně na albu, ale pouze na vinylovém formátu.
„Na pořadu dne“ nyní pracujeme na novém singlu. Jiné to bude v tom ze každou si napíše a zazpívá kytarista ze „šestek“ a tím se představí poprvé jako zpěvák. Kytarista Sushi Katana (který se loni do kapely po dvouleté odmlce vrátil) už má píseň hotovou. Jmenuje se pracovně Pan Hojer. To byl český masový vrah a kanibal. Píseň je pěkně ostrá. Fanoušci se mají na co těšit. A píseň druhého kytaristy Iana Kodeta je teprve rozdělaná, ale už teď z ní mám dobry pocit. Dal jsem si na novém singlu pauzu od zpívaní, aby dostali prostor i kluci, protože jsem vždy chtěl být součástí regulérní kapely a ne sólistou.


Vloni nás opustila jedna z ikon české kytary, Radim Hladík. Spousta hudebníků se hrdě hlásí k jeho odkazu a tomu, že byl jejich inspirací, motivací, možná i impulsem s muzikou začít. Kdo je pro Vás takovou zásadní osobností? Máte své vzory?
Jak jsem už řekl, jsem především fanouškem hudby. Těch interpretů, kteří mě zaujali, ohromili i inspirovali jsou za můj dlouhý život zástupy. Rock dal světu tolik výjimečných až geniálních talentů, že by byla škoda, abych se soustředil pouze na jednoho. Za poslední 2 roky tento svět opustila velká jména a bylo jich víc, než jsme leckdy unesli. Radim Hladík byl jedním z nich. Pro mě nejlepší rockový kytarista u nás.

Na závěr bych se rád zeptal, bude možnost Vás letos někde vidět, máte v plánu turné, nebo účast na některém z českých festivalů?
Jelikož jsme dosud nesehnali dobrého manažera, který by se o toto dobře staral, necháváme to pouze na tom kdo nás zkontaktuje a objedná. Sami nic neplánujeme a nikomu se nevnucujeme. Soustředíme se na nové písně, když už se sejdeme a máme čas.

Děkuji za Váš čas a přeji úspěšný rok :)
Pro Rockpalace Daniel Talanda
Děkujeme za rozhovor 666 !