Rozhovor Sarkonie

Vaše historie začala poměrně nedávno, nicméně máte už dvě alba, velmi kvalitně zpracované videoklipy i množství koncertů, a to i na velkých pódiích. Kdo všechno stojí za vaším úspěchem?
Pro nás je asi největší úspěch, že se nám daří dostat do hudby a textů to, co chceme lidem sdělit a že to lidi zajímá. To, že se nám podařilo hrát na velkých pódiích atd. Už je jen třešinka na dortu. Ale abychom odpověděli na otázku, kdo za tím vším stojí... Bůh? Vesmír? Možná spojení našich sil k společnému cíli a to, že každý se snaží dělat svůj díl práce, jak nejlíp umí. A hlavně nekonečno hodin, které se všemu snažíme věnovat a měnit tak naše sny a vize ve skutečnost.

První album "Počátek" je koncepční album, druhé album "Cesta" je pokračování vaší historie, je také koncepční?
Ano. I druhé album „Cesta“ jsme pojali koncepčně. Navazuje vlastně na předchozí album „Počátek“, jehož jednotlivé skladby jsou věnovány lidským emocím, které se stály za vznikem Sarkonie. Tedy postavy, ve které se všechny tyto emoce spojily a daly jí smysl a cíl života. Tím pádem i smysl její životní cesty. Proto i ty názvy alb „Počátek“ a „Cesta“. Vše v podstatě vychází z našeho pohledu do nitra lidské duše a na lidské emoce, který se liší od toho, jak je všeobecně vnímán.

Popiš rozdíly mezi oběma alby, od obalů, přes texty, hudebně, kde se natáčelo, kdo CD vydal, kolik se jich prodalo, jaké byli recenze…
Asi hlavní rozdíl je v koncepčním obsahu obou alb. Album „Cesta“ obsahově navazuje na album „Počátek“. Jak koncepčním pojetím obou alb, tak i texty jednotlivých skladeb, které na sebe na obou albech vzájemně navazují. Každá skladba je jedním dílem „skládanky“ celého příběhu.
Z toho vychází i obaly jednotlivých alb. Zatímco na albu „Počátek“ je symbolicky kapka vody, která je pro život počátkem, na obalu alba „Cesta“ je zobrazena postava Sarkonie právě na své životní cestě. Na životní cestě, která nikdy není dlážděná, značená.
Obě alba jsme si natáčeli sami. Od nahrávání, přes mix, až po mastering. A sami jsme si ho i vydali. Je to tedy i naše osobní cesta. Nejen tedy co se týká koncepčního a hudebního obsahu, ale i vlastní prací na obou albech.

Jakým způsobem skládáte, po staru ve zkušebně nebo používáte i moderní technologie, takže posílání vzorků přes net a poté doděláváte společně?
Každý, kdo zkusil oba způsoby skládání, bude asi souhlasit s tím, že každá má své výhody i nevýhody. My využíváme převážně způsobu využití moderní technologie. Způsobu, kdy je možnost ostatním členům kapely předložit už nějaký rozpracovaný materiál, který mohou posoudit, vyjádřit se k němu, předložit své návrhy na možné úpravy, postřehy, nápady. A společně na tom pak pracujeme.

Z říše Sarkonie sa přenesme do reálnýho světa… Co bude s kapelou, až přijde čas a zpěvačky se budou chtět věnovat mateřství?
Kairis: Tak tahle situace je zrovna aktuální. :D Právě se za mnou povaluje skoro 3měsíční pískle, a ač mi dává dost zabrat, bez muziky si osobně svůj život nedovedu představit, takže v každé volné chvíli už zase cvičím, píšu a skládám. Současná situace nám v tomhle teď dost „usnadnila“ řešení koncertování a od května už jsem zase připravena skočit na podia (dá-li vláda)... Myslím, že až to přijde na Mianu, určitě to taky vyřešíme. I ostatní členové kapely mají děti, už se nám za dobu fungování značně rozrostla smečka. Kytaristka jela koncerty dokonce téměř do porodu a já jsem si taky střihla pár koncertů v létě už s pupíkem. Myslím, že dítě není kámen u nohy, spíš naopak motor, proč tu muziku s nějakým poselstvím vlastně taky částečně děláme.
Sat: Osobně jsem názoru, že nezáleží ani tak na tom, zda je kapela složena z mužů, žen, nebo půl na půl, jak je tomu u nás. Že je to hlavně o lidech. Ano. Žena se může rozhodnout zanechat svých aktivit, a plně se věnovat mateřství. Ale stejně tak i mnoho muzikantů ukončilo svou hudební dráhu po tom, co se oženili, založili rodinu, začali se věnovat jiným aktivitám, případně z mnoha jiných důvodů. Je to hlavně o tom, co člověk v životě chce, a co je ochoten pro to udělat. To je to podstatné. Třeba, jak už zmínila Kairis, naše kytaristka Tris vystupovala až téměř do porodu. Dva měsíce po něm už byla na zkušebně, a do půl roku už se koncertovalo.

Až budete moci vyjet letos na pódia, vyrazíte na tour anebo budete hrát jen jednotlivé koncerty? Ono plánovat v dnešní době něco a navíc delší turné je asi v podstatě žel zbytečné…
Faktem je, že v dnešní době je velmi těžké plánovat. A to nejen z pohledu kapely, ale také všech pořadatelů. Nikdo nemá dnes jistotu, že již naplánované termíny koncertů budou opravdu reálné. Může být tedy veliký rozdíl v cílech, plánech, a skutečnou realitou. Ve hře jsou tedy spíše jednotlivé koncerty. A můžeme jen doufat, že se uskuteční

Máte kvalitně zpracované videoklipy, to už také něco stojí, to si financujete sami?
Jak při tvorbě hudebních alb, tak i při tvorbě videoklipů jsme se vydali vlastní cestou, a zatím jsme si vše financovali sami.

Kdo z vás dělá scénáře ke klipům a kdo to zařizuje? Od nápadu, přes kostýmy až po účinkování skupiny historického šermu…
Vše řešíme společně. Nápady, zařizování, domluvu… S podporou přátel. Některé scénáře jsme plánovaly předem, některé vznikaly přímo při natáčení, a některé při zpracování natočeného materiálu. Ale vždy formou společné debaty a domluvy.

Druhé CD vyšlo sice nedávno ale už víte, kam povede vaša cesta na třetím albu?
Představu si postupně vytváříme. Tím, jak pracujeme na dalším materiálu a nápadech. Na obou albech jsme postupovali způsobem společných debat o koncepčním obsahu alb, a jednotlivých částech mozaiky příběhu, který alba vypráví. A takový je i plán do budoucna. Dnešní doba s sebou přinesla i řadu překážek, a to i v omezených možnostech setkávání se, a tím i společných debat o těchto plánech, nápadech a představách. Ale doufejme, že vše se situace zase brzy zlepší.

Vy pocházíte z Moravy, nemáte v plánu někdy do budoucna udělat nějaké koncepční album z historie, třeba zhudebnit nějakou legendu, a nazpívat ji hanáckým hantekem? Tak třeba to nemáte daleko do Velkých Losin… Co takhle oživit čarodějnické procesy, nebo prozkoumat tajemství Liliové hory u Vyškova…
Zajímavá myšlenka, a díky za ni… Podobný návrh mezi námi ještě nepadl, ale kdo ví? Právě jsme se se svým příběhem vydali na cestu. A nikdo nemůže předem říci, kam ho jeho kroky zavedou, jaká místa protnou jeho kroky, a kde zanechá své stopy.

Vaše texty jsou v češtině, což považuji za plus nicméně každá kapela má sen o vydání CD v cizině u velký firmy. Což je sice reálný, stejně jako mini tour při troše štěstí a dřiny ale to je asi tak všechno… Ale jezdit tour busem, předskakovat velkým jménům, vydávat u Nuclear Blast a živit sa muzikou je sci-fi… Mluvili jste s lidma, kterým sa ven prorazit relativně podařilo? Asi nejznámější jména jsou Krabathor, Hypnos, Avenger, Tortharry nebo Master’s Hammer, ale ty hrajou zcela odlišnou muziku než vy…
Primárně chceme hlavně mluvit k lidem, čemuž samozřejmě pomůže, když co nejvíc lidí rozumí a angličtina je k tomu dnes ideální. Pro nás je teď čeština a její neskutečná bohatost ale tak okouzlující, že se jí ještě chvilku budeme držet. Kdo chce, vždycky si může texty přiblížit, přeložit. Každopádně si myslím, že to o jazyku zase až tak stejně není. Dnes dost frčí právě rodný jazyk. Hodně je to vidět na severských kapelách a nikomu nevadí, že jim nerozumí. Posluchače buď natolik upoutá samotná hudba, vizuální pojetí živáků či klipů nebo je očaruje právě samotné kouzlo toho cizího jazyka a potom si dohledají i význam textů, pokud chtějí. Zatím si tedy pojedeme svojí cestou a uvidíme kam nás zavede.

Na něco jsme určo zapomněli, takže máte prostor a díky za pokec…
Rádi bychom tedy vzkázali všem fanouškům, že už nám moc chybí a nemůžeme se dočkat živého hraní. Pevně doufáme a věříme, že letošní letní sezona se uskuteční a všichni se tam ve zdraví sejdeme v plné polní. Děkujeme za podporu…

Pro Rockpalace Panda