Rozhovor s bubeníkem z Grady Ann Petrem Šošonem Hůrkou

Grady Ann slaví třetí výročí a ten kdo stál na počátku byl Petr Šošon Hůrka.

Ty jsi jeden za zakládajících členů a bubeník kapely Grady Ann. Jak jste se dali dohromady?
Náhodou! Rozpadla se mi kapela Nyx a zbyla mi zkušebna, zařízení a chuť si jít čas od času zahrát. V zaměstnání jsem dělal s kytaristou Jirkou, tak jsme se domluvili, že si někdy půjdeme brnknout. Začalo nás to bavit, tak jsme začali shánět další členy k založení kapely.

Znali jste se s členy kapely víc nebo jen od vidění?
S Jirkou víc, protože to byl kolega v práci, s Martinem více méně od vidění a ostatní jsem neznal vůbec.

Věděli jste od začátku, že chcete hrát hard rock?
Bylo to otázkou debaty, protože každý jsme měli svůj preferovaný styl. Jirka inklinoval víc k punk rocku, mně se zase líbil melodický metal, trochu střižený do power metalu, Martin big beat a Honzovi to bylo jedno.

Jaké plány s kapelou máte do budoucna?
Ze zásady neplánujeme. Bereme vše, tak jak přichází a odchází. Rádi bychom se podívali někam dál, než hrát v rámci okresu. Naším přáním je, aby na big beaty chodilo víc lidí jako v minulosti.

Ty jsi před Grady Ann prošel několika kapely, co to bylo za kapely?
Spoluzakládal jsem blovickou legendu Barbus. Pak jsem se dlouhý léta vůbec neangažoval v hudbě. Měli jsme několik pokusů o založení skupiny, ani jedna však nepřekročila svůj stín. Moje srdcovka byla skupina Nyx, která hrála a zpívala písničky ze života.

Hrál jsi vždycky na bicí nebo si zkoušel i něco jiného?
Výhradně na bicí.

Jak si se dostal k bubnům?
Od mládí jsem dělal bedňáka v různých rockových kapelách. Tam jsem vždycky vzhlížel k bubeníkům. A když se nedívali, tak jsem jim soupravy více méně demoloval, než na ně hrál. Tak nějak mi bubny přirostly k srdci.

V kolika letech to bylo?
Od 15 let.

Dal ses na zdravý životní styl a začal si chodit do posilovny, co ta změna?
Dospěl jsem do věku, kdy bylo nutný se zamyslet nad tím, jak člověk žije. Vlastně jsem vystřídal takový ten názor, že je jedno, co ze mě bude, za názor jak dlouho to bude. Začalo mi to bavit, protože jsem na sobě viděl výsledky. Ukázalo mi to, že zdravě žít není žádná věda.

Hraješ i lední hokej. Sice hokeji moc nerozumím, ale na jaké pozici hraješ?
Od dob žáků jsem hrál závodně za různé kluby, které dneska už ani neexistují. Moje hokejová kariéra dosáhla svého zenitu v 2. národní lize. Vždycky jsem byl hokejový golman a doufám, že ještě dlouho budu. Dnes už hraju jenom pro zábavu.

Z české a z mezinárodní scény – kdo jsou tví TOP bubeníci?
Tady bezesporu Miloš Meier, mám rád techniku mně hodně blízkou v podání Jiřího Bavra Lokajíčka, dál hodně uznávám blovický Kulomet – Radka Sladkého. Ze světové scény Mike Portnoy a Mike Terrana.

Jaké máš osobní plány do budoucna?
Nevím, jaké plány máš na mysli, jestli hudební nebo soukromé. Co se týče hudby, tak hrát co nejdéle pro co nejvíce lidí. Co se týče plánů soukromých, tak mám v plánu udělat takové kroky, abych mohl účinně chránit a bránit svoji rodinu proti současnému dění v Evropě. Mám celkem obavy o budoucnost.

Jsi celý potetovaný. V kolika letech si se nechal poprvé tetovat?
To už si ani nevzpomínám. Nejspíš na vojně, křížek Black Sabbath. Teď mám tolik tetování, že už ani nevím, kolik, jaké a kde je mám. Když jdu na tetování, tak vše nechávám na mém dvorním mistru jehel Muffovi.

Mají nějakou větší hloubku?
Všechny mé tetování vyjadřují můj životní příběh. Tedy radosti i bolest, co přináší život.

Jaké máš jiné zájmy kromě posilovny, hokeje a hraní v kapele?
Mám všeobecně rád zvířata. Možná i raději než lidi. Pak s chutí pěstuji ve skleníku zeleninu. Miluji silné motory v autech a rád si jen tak pokecám s kamarády.

Ještě otázka na závěr. Jakou značku bicích používáš?
Začínal jsem asi jako každý u Amátek. Po mé dlouholeté absenci v muzice jsem si pořídil obří soupravu Ludwig. Další v pořadí byly značky Mapex, Sonor a teď jsem si renovoval silně zanedbané DDrumy a oni kupodivu hrají. Hraji s paličkami Pell Wood 5B.

Pro Rockpalace Miri Koky Kokošková