Ondra Marek o Roxoru a Železném králi

Viděli jsme se na koncerte Kiss, měli jsme čas si chvíli popovídat, předal mi tam poslední CD jeho kapely Roxor – Železný král. Album je na tolik, výborné, že mě při jeho poslechu napadlo pár otázek a vzhledem k tomu, že jsme s Ondrou často ve spojení, nebylo naše povídání o muzice, Kiss a poslední desce kapely vůbec problém.

Ondro, než se pustíme do Železného krále a Roxoru, co říkáš na poslední koncert Kiss?
Popravdě? Měl jsem trochu obavy, přece jen už jsou to machři v letech, ale zvládli to na výbornou. Show je excelentní, to už se snad ani nemusí zmiňovat. Byl jsem naprosto spokojený, i setlist mě potěšil.

Jaký je tvůj názor, že je to POSLEDNÍ koncert Kiss?
No, myslím, že jejich poslední koncert to ještě není, ale obávám se, že poslední evropské turné už ano. Nevím, jestli z takového kolotoče jde jen tak vystoupit, ale myslím, že umění odejít včas už je tady právě ve finální fázi.

Ty jsi velký sběratel vinylů, co sis pořídil jako poslední přírůstek a čeho si nejvíce ceníš?
Poslední přírůstek je speciální troj LP edice posledního alba HELLOWEEN . Čeho si cením nejvíc, je těžká otázka, ale poštěstilo se mi mít některé LP i podepsané od muzikantů, tak asi to bude něco od Pretty Maids, Shakra nebo od Doro Pesch. Ale nelením, stále po něčem pátrám :-)

Kdy tě vůbec napadlo založit kapelu a stát se muzikantem?
No, jako mladíček jsem coural po tehdejších zábavách a spíš než balení holek mě zajímalo, jak to tam na pódiu probíhá. Jednoho předsilvestrovského večera jsem se ocitnul na pódiu jako náhodný účastník u skupiny BENEFIT a ten pohled dolů se mi tak zalíbil, že už mi to zůstalo. K vlastní skupině jsem se ale dostal až po vojně, která nás tehdy bohužel na dva roky od všeho odstavila.

Jak vzpomínáš na svoje začátky? Bylo těžké sehnat spoluhráče, kteří by byli na stejné vlně jako ty?
Moje první kapela, kterou jsem v roce 2018 opět obnovil, byla ARGOS. A tam ani žádný problém nebyl, tenkrát bylo v okolí dost muzikantů, které bavilo hrát to co mě a nám to stačilo ve čtyřech. Jen do toho vždy zasahovala ta vojenská povinnost, takže se tam nechtěně kluci střídali a nakonec to dopadlo tak, že jsme po nabídce od Petra Bašuse- hrát v Telegrafu tuhle éru ukončili.

Kdysi byly problémy se zkušebnou, jak jste na tom byli na počátku vy?
My jsme měli docela štěstí, napřed jsme chvíli zkoušeli u mojí babičky v takovém kutlochu a pak se uvolnilo místo v jednom sále místní ZUŠ, takže každou neděli jsme tam mohli řádit.

Čím jste jako ROXOR začínali, od prvopočátku jste jeli svoje vlastní věci, nebo tam byla v první fázi znát tvoje láska k metalu a byly nějaké covery?
Já jsem do ROXORu přišel až později, ale co vím, tak mimo vlastních věcí udělali kluci i dost coverů. To byla tehdy běžná praxe, my v ARGOSU jsme to dělali úplně stejně. Ale vlastní věci pokud vím, tak obě kapely měly v plánu už od počátku. Když jsme ROXOR po dlouhé pauze znovu dali dohromady, tak jsme si jasně řekli, že jen naše skladby. To nás baví nejvíc.

Jdeme do současnosti, od Kazatele uběhlo dlouhých 6 let, než vznikl Železný král, proč tak dlouhá doba?
Bylo poměrně docela dost koncertů, každý z nás má ještě i jiné zájmy než ROXOR a taky do toho trochu přispěla i “covidová” brzda. Nějaké skladby jsme pomalu chystali, vydali jsme je jako singly a pak už nastal čas udělat celé album. Myslím, že nám to fanoušci odpustili, to čekání :-) My musíme pracovat společně ve zkušebně, tam si to všechno postupně sedá.

Ty píšeš texty, jak pracuješ? Zapisuješ si rýmy, které později použiješ, nebo nejprve zadáš téma a to zpracuješ?
Je to jak kdy. Někdy mám nějakou dlouhodobě zasunutou myšlenku a nedaří se mi to zpracovat tak, jak si představuju. Jindy je to hotové třeba za odpoledne. Na tomhle albu jsem se s nimi dost trápil. Chtěl jsem co mít co nejvyladěnější podle mých představ a zároveň se úplně neopakovat. Tím že jsme nepoužili žádnou skladbu z dřívějších dob ROXORu, tak všech deset textů mi dalo trochu starostí, ale podle prvních reakcí fanoušků se zdá, že to dopadlo dobře.

Pod muzikou je vždy podepsán ROXOR, znamená to, že na muzice pracujete kolektivně? Moderně pracujete doma a posíláte si nápady, nebo tvoříte ve zkušebně?
Ano většinou pracujeme jako tým, takže proto ROXOR. Nápad obvykle přinese některý z kytarové dvojice Dan Reissaus , Michal Žáža. Potom to rytmikou doplní Julda Botoš na bicí a basové linky si udělá Roman Matěj Veselý. A všichni čekají, jaká mi do toho napadne zpěvová linka, nebo už nějakou mají v hlavě. Já si to obvykle přizpůsobím k mému omezenému hlasovému rozsahu, takže některé melodie jsou úplně jiné než původní představy :-) Rozhodně ale pracujeme vždy v kolektivu, ten moderní způsob domácí samotvorby nás nějak nebere. Jediná skladba na albu je kompletně i s textem od Michala Žáži, je to bonus pro ty co si zakoupí fyzicky CD. Tam je navíc jako host ke slyšení Jakub Švec , který skladbu: Borci Na Homolce” nazpíval. Proč tam tahle píseň je se fanoušci dozví v bookletu CD.

Jak jdete připravení do zkušebny? Ted jsem dočetl knihu Halforda a prozradil, že většinou neměli ani notu a texty dopisoval ve studiu.
Jestli myslíš do studia, tak jsme si mysleli, že jsme připraveni. Tam nás ale z omylu vyvedl Martin “Holly” Hollandr, bez kterého by naše CD nevypadalo tak jak ho máte možnost slyšet. Nejen po zvukové stránce, tam je podle mě laťka hodně vysoko, ale i po té produkční. V jeho studiu HOLLYSOUND jsme nebyli poprvé. Co byla ale pro nás zásadní novinka, ta jeho produkční strana mince. Dřív jsme neměli takovou odvahu věci měnit, ale tentokrát ten pohled “zvenčí” byl možná zapotřebí. Některé songy nám úplně rozebral a předělal, samozřejmě k lepšímu. Jednou skladbou nám také na album přispěl, možná se i proto zdá CD trochu pestřejší.

Železný král song je věnován metalovým kapelám, kdy tě napadla tahle myšlenka? A vůbec, kam chodíš na nápady?
Tahle myšlenka už tady jednou byla, jednou něco podobného máme už ve skladbě “Metal Heart”. Ale kluci měli takovou představu, že by bylo dobré trochu oslavit to, že ještě stále nás tohle baví a že metal je prostě věčný. Tak se to promítlo i v textu. Na nápady bych moc rád někam chodil, bylo by to jednodušší. Tady jsem měl dost dlouho hodně prázdno v šuplíku, respektive, hodně textů jsem zahodil, protože se mi prostě nezdály. Skladbu “Ztracená” jsem dokonce ještě před finálním mixem v jedné sloce přezpíval, protože mě napadlo něco jiného, snad lepšího.

Na albu máte zajímavé hosty, jak se k vám dostal třeba bubeník dnes už neexistujících Root?
To je zásluha právě Martina Hollandra, který chtěl, aby to nebylo úplně “naše” album, měl takovou svojí vizi. My máme v hlavě pořád podobná schémata, podle kterých skládáme a tak jedním ze zásadních momentů byla změna rytmiky. Tím, že se nám povedlo spojit se se Zbyňkem Husou, který nám skvěle “vylepšil” některé skladby tohle album rozhodně nabralo na zajímavosti a pestrosti. Nás by to pravděpodobně takhle nenapadlo, a těm skladbám to vyloženě prospělo. Známe Zbyňka už delší dobu, bydlíme skoro vedle sebe. Protože měl zrovna v termínu našeho nahrávání hudební pauzu, rád se do toho pustil. Tím mu samozřejmě moc děkujeme. Druhým hostem je právě Martin Hollandr, který vládne kytarou na mnohem vyšším levelu než kdokoliv z nás, takže si nahrál tu svoji skladbu a ve dvou nám to obohatil zajímavým sólem. Samozřejmě je i skvělý vokalista, takže ve sborech ho můžete slyšet taky.

Celkově se mi zdá, že jsi šel pěvecky výš. Tvůj výborný pěvecký výkon je dle mne ve skladbě Nesmí se stát, především v refrénu, byl tu úmysl, nebo to vyplynulo z okolností?
Budu se opakovat, ale takhle to ze mě “vyrazil” právě Martin Hollandr v roli zvukového mistra a produkčního. Nebylo to úplně jednoduché, mám tam místa, kam jsem se dostával jen s obtížemi, ale výsledek stojí za to. Ta skladba, jak píšeš, ta mi opravdu dala hodně zabrat :-)

Jak jsme psali v recenzi, celé album je povedené, jak pestrou muzikou, tak hodně dobrými texty, které mají hlavu. Jakou ti dají práci?-)))
No, o textech už jsem se trochu zmínil, v poslední době mi to dává čím dál tím víc práce, protože nechci opakovat některé svoje myšlenky a snažím se, aby to nebylo úplně “o ničem”. Mám rád příběhy, ale do těch pár frází se těžko dostávají.

Jak to u vás vypadá v rozhodování? Jako kapelník vládneš tvrdou rukou?
Nevím, jestli jsem kapelník, spíš to tak mám všechno na hrbu. A o tvrdé ruce si můžeme nechat jenom zdát. Snažíme se vzájemně vycházet si maximálně vstříc, ale aby spolu pět chlapů každý týden skvěle fungovalo po dobu třeba deseti a více let, to sám uznej ... to asi na sto procent asi nejde.

Docela určitě se musíme zastavit u vašich obalů. Jsou nádherné, přineseš grafikovi vizi a necháš mu volnou ruku, nebo přijdeš s hotovým námětem a dohlížíš na práci? Koho napadl tenhle obal? Je jeden z nej co jsem viděl.
Už na třetím albu spolupracujeme s Jakubem Ruskem, kterého musíme vždycky hodně přemlouvat, aby se do toho pustil. Má jiné priority i co do muziky kterou poslouchá a tvoří, i v obalech. Ale nakonec ho přesvědčíme a sám vidíš, že se vyplatí. S jeho obaly jsme naprosto spokojeni, ten poslední je pro nás opravdu ten nej. Na posledních dvou albech jsem mu nastínil naši představu, tentokrát měl jen název ŽELEZNEJ KRÁL a sám nabídnul tento námět. Postupně to vykrystalizovalo až do téhle podoby, časem možná zveřejníme, jak se to celé vyvíjelo. Za nás opravdu krásný obal, který se bude fantasticky vyjímat ve velikosti LP desky.

A když jsme u obalu, už jsme hlásili, že vyjde i vinyl, což si velký formát tern obal zaslouží, ale ty jsi mi prozradil ještě zajímavost, která se váže k desce. Nechceš jí tady veřejně prozradit, ať se můžou těšit i další fans, nebo si to ještě necháš „v rukávu“?
Dobře, prozradím. Máme to LP u výrobce objednané v modročerném marble provedení, takže když desku vyndáte, nebude jen klasicky černá a mohlo by to pěkně ladit i s obalem. Jak už je u nás zvykem neodbyli jsme ani vnitřní obal, který často bývá jen bílý. Příznivci LP desek se mají nač těšit.

Plánujete v duchu obalu i „merch“?
Už je k dispozici na našich stránkách ZDE a vypadá stejně skvěle jako obal CD.

ROXOR šlape, z desky je cítit energie, pohoda…dá se říci, že vám to klape i lidsky?
Pokud můžu mluvit za sebe, tohle “hudební manželství” mi na rozvod nepřipadá. Na pódiu nás to pořád baví a to fanoušci okamžitě vycítí a ta jejich energie nás zase zpětně nabíjí.

Ty se mimo ROXORu ještě občas mihneš v Telegrafu, jaká je tam tvoje role?
V Telegrafu, kde jsem asi 12 let hrál na kytaru a zpíval, už se opravdu jen mihnu, když mám chvilku. Teď jako host na pár písniček za mikrofonem. Rád si tam ty skladby, které jsme s Jirkou Lacinou složili, zazpívám. Stejné to mám i se znovu fungující skupinou ARGOS. Když vyjde okénko, kdy ROXOR nehraje a je šance si někde zahrát, jdeme do toho. Tam kromě zpěvu mám ještě na starost i doprovodnou kytaru.

Co ty a relax? Je to jen muzika, nebo třeba zahradničíš-)))
Relax??? Co to je ??? Zahrádka určitě ne !! Pokud mám označit něco u čeho relaxuju, vyjde mi zase hudba. Rád se vydám někam na koncert, když to časově vychází a mám slušnou zásobu koncertů na DVD a BLU-RAY které jsem ještě neviděl :-) Takže od hudby utíkám zase k hudbě.

Musím ještě poznamenat, že doma mám v tomto skvělé zázemí, bez toho by to ani nešlo a kdyby mi moji blízcí tolik nepřáli, ani by mě to asi nebavilo. Takže těm patří moje velké poděkování, stejně jako kamarádům v kapelách, kde mám tu možnost působit. Samozřejmě totéž platí i pro naše úžasné fanoušky, bez nich by to opravdu nemělo smysl. DĚKUJI !!