Odraedir představují The Last Say

  • Číst 6324 krát

Svérazná smečka už na pohled tvrdých chlapů, s hlasem jak uragán a z jejich jména čiší "vikingská" mytologie.  Přes tvrdý vzhled se z téhle nekompromisní "smečky vlků" vyklubala sympatická parta mladých mužů, kteří vědí, kam chtějí směřovat se svou muzikou a dělají vše na plný plyn. CD Vengeance mělo své kouzlo, takže rozhovor na sebe nedal dlouho čekat.

Jak jste se dostali ke jménu skupiny a co to znamená?
Petr: Jméno mi v roce 2009 na střední škole ve čtvrťáku před maturitou poradil spolužák. Říkal mi, ať si o tom něco přečtu. Zadal jsem Odraedir do vyhledávače v IT učebně, protože doma jsme ještě neměli internet, a moc českých odkazů mi to teda nenašlo. Anglická wikipedie už byla sdílnější a podle odkazu na Wikipedii si můžeš přečíst, že Óðrerir, v našem přepise Odraedir, odkazuje na artefakt z nordické mytologie a jedná se o jednu ze tří nádob, která obsahuje medovinu poznání nebo se může jednat o označení medoviny jako takové. Medovina poznání je mystický nápoj, který umožní komukoli, kdo ji ochutná, získat básnické nadání nebo se dozvědět odpovědi na jakékoli otázky.
Jakub: To byl pro hudební skupinu výborný nápad na jméno. Když mi to Petr na začátcích vysvětloval tak jsem byl nadšený. Sice se to hůře čte, lidé často neví jak to vyslovit, ale ten příběh za tím za to stojí. Navíc je to atraktivní téma k rozhovoru, že :D

Odkud jste a jak dlouho hrajete?
Petr: Skupina Odraedir vznikla v Praze v roce 2009, první koncert jsme měli v dubnu 2010 a od roku 2013 hrajeme v nezměněné sestavě. I když původně nejsme všichni z Prahy, v Praze jsme se všichni v době zakládání kapely setkávali. Basák je z Vimperka, ale v Praze v té době studoval. Zpěvák je rodilý Plzeňák, ale pak se přestěhoval do Prahy. Avšak za ta léta, co spolu hrajeme, jsme se postupně „rozutekli“.

Kolik vás hraje a kdo na co hraje?
Petr: Bylo nás pět a je nás stále pět. ? Basák Luboš, který bydlí aktuálně na Šumavě, kytarista Marek, co bydlí u Berouna, bubeník David bydlící ve Zdibech a kytarista Petr se zpěvákem Jakubem, co zůstali věrní Praze. V naší hudbě ale najdeš ještě velké množství rozličných nástrojů jako housle, dudy, flétny, smyčce, žestě a kinematické efekty, což je všechno moje práce (smích).

Které skupiny nějak ovlivnily vaši tvorbu?  Projevily se nějak do vaší tvorby?
Petr: Samozřejmě. Nejvíc se na charakteristice naší tvorby asi podepsali Ensiferum. To je skupina, kterou máme v kapele rádi všichni a její styl hraní je nám asi nejbližší, resp je naším asi největším vzorem. A samozřejmě bys v naší tvorbě našel prvky i jiných kapel, přes Nightwish až po Amon Amarth. Z každé kapely si vezmeme to nejlepší, dáme do mísy, smícháme, okořeníme vlastními nápady, necháme vykynout jedinečnou kompozici, vytvarujeme, upečeme a tadá, Vengeance je na světě (smích).

Jak byste posluchačům a čtenářům popsali Vaši právě vydanou desku? Vlastními slovy.
Petr: Nová deska patří jednoznačně k vrcholu vlastní autorské tvorby a jsme na ni patřičně hrdí. Dali jsme do ní hodně úsilí a myslím, že je to znát. Ještě vnímám nějaký prostor pro změny a vylepšení, ale to není nic, s čím bychom si na dalším počinu neuměli poradit. Aby byla její charakteristika co možná nejobjektivnější, můžu kromě vlastních slov odcitovat i přívlastky z vydaných recenzí, které se shodují, ba možná překračují naši pokoru v nazírání na ní. „Deska je konzistentní, nesmlouvavá, melodická, ale zároveň dravá, nabízí vyváženou kombinaci pagan metalu a melodického death metalu a obsahuje množství silných momentů. Pánové jsou celkem hitmakeři, mají cit pro gradace v podobě silných refrénů nebo chytlavých melodií, skladby jsou podmanivé. Navíc album baví i po opakovaném poslechu“. Je super číst takhle pozitivní ohlasy, protože nám dávají chuť a vůli v našem úsilí pokračovat.

Myslíte si, že Vám deska dala něco nového, co zužitkujete třeba na další desce?
Petr: Mám pocit, že jsem se naučil lépe pracovat s orchestrální složkou a tvořit samply (doplňková složka hudby nehraná muzikanty), které jsou zase o krok dál jak kvalitou, tak propracovaností. Dále se nám osvědčil způsob nahrávání kytar i zpěvů a myslím že tak budeme i pokračovat. A na závěr samozřejmě mixing a mastering. Matthew Bagar ze Soundcorn productions snad není ani zvukař, ale hotový čaroděj.
Jakub: Myslím si, že nám tahle deska všeobecně pomohla i s přístupem ke skládání jako takovému. To, jak teď Marek s Petrem sdíleli nápady se nám zdálo efektivní. I za sebe můžu říct, že byl proces skládání textů lepší oproti předchozímu albu. Zkrátka a dobře, vše jsou zkušenosti a pokud se je nebojíte přetavit v něco lepšího tak vás posouvají.

Byly s deskou nějaké obtíže při komponování či panovaly nějaké tvůrčí neshody?
Petr: Jasně, vždycky to tak je. Třeba se skladbou Hand of Justice jsme nemohli asi pět let hnout. Marek složil asi třetinu songu a za boha nevěděl jak dál. Já jsem se to pokoušel nějak nastavit, ale nedařilo se mi to. A pak jednou jsem ten song trénoval, dostal jsem pár nápadů na prodloužení, a nakonec udělal kostru celého songu, který pak Mára poupravil a song byl na světě. Takže by se ze srandy dalo říct, že první polovinu skladby skládal Marek a druhou já. Jsem rád, že to takhle dopadlo, protože song má divácky velký ohlas. Podobně je to i se skladbou Last Say, kdy taky přibližně druhá polovina songu je spíš moje, kde jsem jen rozvinul Márovy nápady a přidal nějaké svoje včetně závěrečného epického outra se dvěma zpívajícími hosty. Jinak se komponování vcelku daří, kompozice skladeb je tvořena oběma kytaristy. Marek má na starosti sloky a bridge, já skládám zase ty epické refrény, sóla a orchestrální část. A vždycky je to o kompromisu tak, aby byli se skladbou spokojení všichni. Takže některé z nich se na desku ani nedostaly.
Jakub: Ano, skladbu, co jsem měl hotovou, otextovanou, dobře vymyšlenou, mi kluci upravili. Ne moc, ale upravili a mě to tehdy naštvalo :D S odstupem jsem ale pochopil že to udělali dobře a trochu víc práce s úpravou textu za to stálo. Prostě to k tomu procesu patří a horká hlava musí vychladnout :D

Máte v plánu nějaké turné s novou deskou, případně s kým a kde by Vás případně mohli lidé vidět a poslechnout?
Jakub: Turné přímo ne nebo zatím ne, nicméně jsme se rozhodli to naše album aspoň trochu vyvézt. V první polovině roku bychom naše fanoušky chtěli pozvat 24.2. do Modré Vopice v Praze, 5.4. do brněnské M13, a o den později, tedy 6.4., zahrajeme na Slovensku v obci Levice, v klubu Erko. No a 23.4. se opět ukážeme v Praze ve Vagonu a pak nás čekají festivaly v Německu, Polsku, a dokonce i jeden v Česku. Na podzim pak navíc vystoupíme i v Plzni. Všechno se fanoušci dozví, když nás budou sledovat na Facebooku.

Nalezli byste nějakou alternativní skupinu na tuzemské scéně, která vás překvapila, oslovila?
Petr: Kvalitních kapel je na tuzemské scéně celá řada. Když to vezmu za sebe osobně, vždycky mě umí překvapit mladé a dravé kapely, které se nebojí na sobě pracovat a nebojí se investovat, aby byly vidět. Třeba Stellvris nebo InnerSphere, jejichž hudba mě třeba tolik nebaví, ale líbí se mi, jak jsou aktivní a jakých dosáhli úspěchů, i když hrají mnohem kratší dobu.

Kde jste desku nahrávali? Jak jste si rozdělili práci na albu?
Petr: Desku jsme nahrávali doma a ve zkušebně. Mix a master byl dělaný ve studiu. Každý měl svůj díl práce a já jsem dělal takovou supervizi. Rytmické kytary a část sólových kytar nahrával kytarista Marek u sebe doma. Ostatní sólové kytary jsem nahrával u sebe doma já. Náběry mých a Jakubovy vokálů jsme pak dělali ve zkušebně. Basu si nahrával basák u sebe doma. Bicí jsou programované, přepsané přesně tak, jak je bubeník hraje naživo. Z větší části jsem je taky přepisoval z nahrávek bicích, které jsme pořizovali ve zkušebně. Jejich dodatečné úpravy potom dělal Marek. Samply jsem dělal taky celé sám, pomáhal Markovi s přípravou podkladů pro tisk CD a organizoval mixing a mastering skladeb.

Volíte anglický jazyk, jste si jím tak jistí ohledně výslovnosti, frázování? Narážím na jednu s příhodu
Schmierem (Desctruction) na jednom z BFF, kdy mi říkal, že nechápe české kapely, které se pokouší zpívat anglicky, při tom je prakticky ihned z výslovnosti znát, že pochází ze zemí Východního bloku a prozradí je rávě ta výslovnost.
Petr: No doufám, že u nás se ta špatná výslovnost schová za ten growling (smích). Ne, vážně, myslím, že Jakub má dobrou výslovnost a snaží se artikulovat i vyslovovat poctivě a bez východního akcentu. Navíc pochází z Plzně, a to je víc na západ (zase smích). Zatím si ještě nikdo nestěžoval, že bychom měli špatnou výslovnost nebo akcent, tak snad ta práce, kterou jsme si s náběry vokálů dali, stála za to.
Jakub: Díky Petře, samozřejmě se snažím, ale nepochybuju o tom, že tam ten akcent bude. Před několika lety jsem byl v Argentině kde mi v jednom baru v Buenos Aires člověk, co mě slyšel komunikovat s obsluhou neomylně řekl, že poznává že jsem z České republiky. Zdůvodnil to tím, že za studií měl za spolubydlícího Čecha. Každopádně si myslím, že taková nevraživost není úplně na místě. Každý jazyk má svůj akcent, který se na základě schopností hovořícího více či méně, nebo vůbec, projevuje i v jiném jazyce. Obzvláště pokud se člověk pohybuje v mezinárodním pracovním prostředí, lze podle akcentu neomylně rozpoznat jak Němce, tak Francouze, a tak bych mohl pokračovat i ke Španělům nebo Italům. Popravdě mi ta poznámka spíše připomíná posměváčky z hodin angličtiny a takové výtečníky jsme měli ve škole samozřejmě taky. Bohužel si ti lidé neuvědomují, že jejich poznámky můžou vyvolat v těch co cizí jazyk tak dobře neovládají přetrvávající strach anglicky komunikovat i když jejich zásoba není špatná a aktivnějším užíváním by svou znalost vylepšili.

Oblíbený zahraniční a tuzemský zpěvák, kapela?
Petr: Možná se budeš divit, ale já jsem docela pankáč. Dřív to bývali Alkehol, ale nová tvorba mě příliš neoslovila. Pak mám rád Totální Nasazení a poslechnu si i nějaký ten agrometal. Z českých zpěváků je jich celá řada, ale klidně třeba Vítek Šavel z Ewenay zpívá dobře.
Jakub: Já se spíš orientuju na zahraničí a nemůžu opomenout svou srdeční záležitost -Moonsorrow a Mänegarm ?

Nějaká perlička při vzniku tohoto alba?
Petr: Takové perličky by vydaly snad na celou knihu. Od nahrávání kytar v prádelně (rodinného domu Marka), přes nahrávání zpěvů, kde jsme použili jako akustickou stěnu molitan, který nám zbyl v práci a podobné legrace. Ale kdybychom jen přišli do studia a tam nahráli desku, nebyla by to taková sranda.
Jakub: S trochou nadsázky nás díky takovému přístupu lze označit za řemeslný pagan metal :D

Kde se naši čtenáři mohou dozvědět informace o vás? Co jim vzkážete a jakým klipem se budete v našem rozhovoru prezentovat.
Petr: Nejvíc informací se o nás lidé mohou dozvědět přes náš Facebook, tam jsme asi nejaktivnější. Občas něco nasdílíme i na instagramu, ale tam je omezenější výběr postovatelných příspěvků, takže tam toho contentu není tolik.Klip jako takový nemáme, ale fanouškům můžeme nabídnout hned tři lyrics videa. To, kterým bychom se chtěli prezentovat. Skladba plná emocí, která je zároveň uzavřením celé desky. Užijte si následujících sedm minut v klidu a pohodlí. ? JInak děkujeme Rockpalace.cz za prostor a čas a přejeme hodně čtenářů. Vaši redaktoři dělají skvělou věc.

kapelu pro Rockpalalce poprvé zpovídal Ian