LUCRECIA: Sedm hříchů je venku. O nové nahrávce, českých textech i chuti tvořit dál

  • Číst 1640 krát

LUCRECIA představila nové minialbum Sedm hříchů, které nabízí šest autorských skladeb na pomezí thrash a heavy metalu. Nahrávka vznikla v současné sestavě kapely, nechybí hostující kytarové sólo Václava Pazdery ani vydání na CD. S kapelou jsme si povídali o vzniku alba, hudebních nápadech, textech i tom, kam chce LUCRECIA směřovat dál.

Od prvních nápadů až po vydání alba obvykle vede dlouhá cesta. Jak vznikalo Sedm hříchů a byl během práce nějaký okamžik, kdy se jeho výsledná podoba výrazně změnila?

První nápady (a bylo jich daleko více) jsou už někdy z roku 2023. Tehdy jsme si se Salim začali nápady posílat a dohodli se, že bychom spolu mohli zapracovat na nějaké společné muzice. Původní Lucrecia se rozešla v roce 1997. Pak jsme spolu hráli ještě v revivalové bandě PLAYER (Slayer cover band), ale v roce 1998 Sali odcestoval na několik let do USA. Byli jsme spolu sice v občasném kontaktu, ale o muzice nebyla řeč, až nedávno mě Sali oslovil, jestli bychom nezkusili spolu něco spáchat. Původně jsme vůbec neměli v plánu to, co vznikne, vydávat pod hlavičkou Lucrecie, protože jsme to považovali za uzavřenou kapitolu. Ale začalo se nám pod rukama rodit něco, co mělo na naši původní společnou tvorbu jasnou návaznost.

Šest skladeb působí jako kompaktní celek, přesto má každá vlastní atmosféru. Přemýšleli jste nad pořadím skladeb už během nahrávání, nebo se definitivní podoba zrodila až na konci?

Ano, o pořadí jsme se dohadovali již během tvůrčího procesu, různě kombinovali a přeskládávali a výsledek je zachycen na nahrávce. Hlavně jsme chtěli, aby skladby na sebe přirozeně navazovaly.

České texty jsou pro LUCRECII dlouhodobě typické. Máte při psaní nějaká témata, kterým se vědomě vyhýbáte, nebo si necháváte úplnou volnost?

Nevyhýbáme se žádným tématům. Píšeme o tom, co nás obklopuje, co nás štve. O tom, jak vidíme svět kolem nás, ať už v obecné rovině, nebo i v té osobní. Nic není tabu.

Název Sedm hříchů vybízí k různým výkladům. Je album postavené na jednotném konceptu, nebo jednotlivé skladby fungují jako samostatné příběhy?

Skladby byly původně zamýšleny jako samostatné příběhy, i když s jednotícím tématem, ale postupem času, jak procházely úpravami, nám z toho v podstatě mimoděk vyplynul koncept sedmi smrtelných hříchů. Ty jsou dost často motivací jakéhokoliv lidského konání. Původní pracovní název pro nahrávku byl sice Hříšná duše – podle jedné ze skladeb, ale nemohli jsme se dohodnout o motivu obalu alba, tak jsme to nakonec vyřešili úkrokem stranou a jako název zvolili část textu oné skladby, a všechno do sebe perfektně zapadlo.

Ve skladbě Kopyto mořskýho koníka hostuje Václav Pazdera. Co podle vás jeho kytarové sólo skladbě přineslo a probíhala spolupráce přesně podle vašich představ?

Venca byl náš idol, když jsme se začínali na začátku 90. let seznamovat s mosteckým hudebním podhoubím. Byl již tehdy známou regionální personou. Vzhlíželi jsme k němu. Chtěli jsme mu takto poděkovat za inspiraci a náš sound okořenit trochou hard rocku… no a jeho sólo je nakonec na albu, řekl bych, to „nejdrsnější“. Spolupráce úplně v pohodě. Poslali jsme mu demáč, naznačili, kde by mělo sólo být, pak jsem k němu přijel s notebookem a nahráli jsme několik verzí. Podotýkám, že každá byla jiná a Venca vystřídal snad všechny kytary, co doma má. No a výsledek je na CD.

Dnes řada kapel sází hlavně na streamovací služby, vy jste ale připravili i CD v digipacku. Co pro vás fyzický nosič stále znamená a jaké reakce od fanoušků zatím přicházejí?

CD je venku čerstvě, takže reakcí zatím moc nemáme, pokud jsou, tak veskrze pozitivní. Nechali jsme vyrobit jen omezený náklad, zejména kvůli recenzentům. Spousta lidí dnes poslouchá jen přes streaming, ale cédéčko v ruce je pocit, který je nenahraditelný.

K novému albu jste zveřejnili několik videí a teaserů. Jak složité je dnes vedle samotné hudby zvládat i prezentaci na internetu a sociálních sítích?

Muzika byla prvotní. Videa jsou sice pracná, neboť nechceme to moc tlačit pomocí AI, ale docela mě to baví a mám alespoň pod kontrolou vizualizaci toho, jak chceme navenek působit.

Když si nové skladby zahrajete vedle starších věcí na koncertě, cítíte, že se váš rukopis za poslední roky někam posunul, nebo se spíš snažíte držet toho, co fanoušci s LUCRECIÍ spojují?

Bohužel koncerty zatím nepřicházejí v úvahu, neboť jsme momentálně zaháčkovaní každý v jiném koutě bývalého Československa, snad v budoucnu. Momentálně je ale Lucrecia ve stadiu studiového projektu.

Každá deska bývá obrazem určitého období kapely. Co podle vás bude první věc, kterou si posluchači ze Sedmi hříchů odnesou po několika posleších?

My doufáme, že to, že Lucrecia navázala na devadesátkovou chemii i po třiceti letech a že má stále co říci. Lucrecia dostala svůj název podle starořímské postavy, která spáchala sebevraždu poté, co byla zneuctěna. Vnímáme ji tedy jako jakýsi symbol věrnosti. No a my chceme zůstat věrní tomu, s čím jsme kdysi začali – tedy metalu.

Máte po vydání alba chvíli na oddech, nebo už se v kapele mluví o dalších skladbách, koncertech a plánech na příští období?

Momentálně se věnujeme propagaci nové nahrávky. Třeba teď, viď? (smích) Máme již nějaký věk a stojíme nohama pevně na zemi. Neděláme si iluze, že bychom mohli na stará kolena prorazit. Podstatný pro nás je, že nás muzika stále baví. A když bude dělat radost i někomu jinému – jedině dobře. Proto teď upínáme své veškeré snahy k tomu, abychom nahrávku zpropagovali a dostaly se tak potřebné informace k co největšímu počtu potenciálních posluchačů. A na nich už je, jak s tím naloží. Ale jak znám Saliho, myslím, že už ho svrbí prsty a má pár námětů na texty už doma v šuplíku a čekám jen, kdy mi zase zahltí mailovou schránku, ať si s tím nějak poradím.

Kde najdeme informace o kapele a co byste vzkázali našim čtenářům?

Veškeré dostupné nahrávky jsou na našem Bandcamp profilu. Postupně taktéž doplňujeme a budujeme náš YouTube kanál a FB profil. Takže nezbývá než je navštívit a tam se můžou lidi dočíst a poslechnout, co je potřeba. Přejeme všem klidné léto, spoustu výborné muziky do uší a dobré čtivo o muzice na parné letní dny. Buďte sami sebou a nenechte si nic diktovat. Za Lucrecii všechny zdraví Mentol.