Libor ,,Máča“ Matejčik o Motorbandu

Původně se jmenovali ,,Generace“, (1981-84) Od roku 1984 pak Motorband. Jejich start byl raketový, jako první kapela v Československu podepsali v roce 1990 5 letou smlouvu na 5 alb v Německu s vydavatelskou firmou Gamma Records. V kapele se pak za ta léta vystřídalo celkově 31 různých členů, nestoři jsou jen dva. Libor ,,Máča“ Matejčik a Karel Adam. S ,,Máčou“ jsme se potkali v hektickém čase, těsně před dokončením nové desky, v rekonvalescenci po operaci kyčelního kloubu. Mistr svého hudebního řemesla, známý svým maximalismem, koncepčním přístupem, zodpovědností, ale stále s duší rockera dnes přesně ví, o čem muzika je, život a hodnoty a ve smyslu jejich nového singlu ,,Vládnout“ se snaží ovládnout vše, co je v jeho životě podstatné. A i po 40 letech hraje na kytaru každý den, a moc si váží každého fanouška.

Začněme ,,netradičně“, co pro tebe  znamená Motorband?
Motorband je můj klukovský sen, moje dítě, můj život.

Skupina, která prošla x turbulentními obdobími. Není kolik jich bylo a proč, víte dnes pojmenovat příčinu?  Dnes s odstupem času máte na to objektivnější názor, myslíte, že to mělo pro kapelu i nějaký přínos?
Příčina je určitě moje náročnost a maximalismus. Prostě jsem vždy usiloval o to být top kytarista, a chtěl jsem vždy k sobě vyrovnané spoluhráče. V první sestavě jsem k tomu kluky musel "dokopat" neboť jsme v začátcích objektivně moc hrát neuměli. Prostě jsem dřel 4 hodiny denně, a chtěl jsem to i po ostatních. Proto jsem v Motorbandu zavedl každodenní zkoušky. 3 roky!!! Ale stejně jako tehdy, tak i dnes jsem musel najít ty, co mají buď podobnou úroveň, anebo, v ideálním případě, byli lepší než já, nebo najít slabší, s ochotou se učit a dorovnat. Což není úplně snadná věc. Od druhé sestavy Motorband jsem už nikoho ke cvičení nenutil. Většinou to byli skvělí hráči, a i když úplně nesplňovali moje představy, bylo na nich, jestli se dorovnají a budou se u hraní cítit komfortně, užívat si hraní. 

Jak vlastně vznikl název Motorband? Zvažovali jste i jiné názvy?
Myslím, že v roce 1984. Do toho roku jsme se jmenovali Generace a komunisti nám dali zákaz hraní. Naši fans, kteří jezdívali na pravidelné čaje do Lahoště u Teplic, strhali ve vesnici smuteční a sovětské vlajky. Tehdy zemřel nějaký sovětský prezident a naše vláda vyhlásila státní smutek, a všichni museli truchlit. V sobotu jsme se to dozvěděli před čaji. Ty byly zrušeny, a my nesměli hrát. Kvůli strženým vlajkám ve vesnici jsme dostali zákaz činnosti. Abychom mohli pokračovat, jediný způsob byl se přejmenovat. Našeho basáka Pavla Hurčíka( bratr Radka Hurčíka-Kabát) napadl název Motorband. V tom roce jsme byli v Budapešti na koncertě Motorhead, a po koncertě bylo o názvu Motorband jasno. 

Od jara 2023 má kapela novou tvář v podobě zpěváka Petra Kutheila a taky dvou mladých muzikantů. Takže jste nestoři a mladíci… Jak spolu vycházíte?
Přesvědčil jsem se, že rock-metal není otázkou věku a soudržnost v kapele už vůbec ne. Petr i další člen Vojta mají pokoru a chtějí. Oba přijmuli vnitřní nastavení a pravidla pro členství v kapele. Vědí, jaká je jejich role a zodpovědnost, na čem pracovat. Vojta je v kapele 4 roky a já můžu s upřímností říct, že jsme spolu neměli jediný konflikt. Vojta je vzácný člověk, vynikající kytarista s pokorou, vírou a obětavostí. Dýchá a žije Motorbandem. 

Oba nejmladší členové poslouchali, nebo poznali Motorband i předtím?
Oba tvrdí, že ano.  

O rockerech je známo, že mají osobitý životný styl a vlastně, kromě hudby se ničemu jinému se většinou nevěnují.   Ty jsi na tom jinak. Je o tobě známo, že jsi byl profesionální trenér hokeje. Jak ses s tomu dostal?
Mám 2 syny, a oba začali ve 4 a 6 letech hrát hokej. Protože jsem do svých 16 let hokej hrál, tak jsem měl k trénování blízko. Ale to už je minulost. Hokej jsem trénoval v letech 1994 – 2004. Z toho posledních 5 let jsem byl šéftrenérem mládeže v HC St. Teplice. Vlastně jsem trénoval v období, kdy Motorband po rozpadu v roce 1994 neexistoval. Comeback kapely přišel v roce 2003. Tedy, přesněji se dá se říct, že jsem v tom roce Motorband založil podruhé. 10 let Motorband neexistoval. V tomto meziobdobí jsem hrál chvilku v kapele Hlahol, 2 roky v kapele Vitacit ( 1995-96).

A podobně jiné zájmy mají i ostatní členové kapely?
Tak Vojta hraje okresní přebor ve fotbale. U dalších kluků si nejsem vědom jiných zájmů. Muzika a dění kolem ní v jejich zájmech určitě převažuje. 

Ty máš s Karlem Adamem zkušenost s působením v obou režimech, před i po sametové revoluci. Dá se to srovnat?
Socialismus vedený komunisty nás drtil. Určovali, nebo chtěli určovat všechno. Co máme hrát, o čem zpívat, jak se oblíkat. Pak nařizovali, stanovovali, za kolik budeme hrát!!! Bylo jedno, jestli na koncert přišlo 50 lidí nebo 500. Prostě nikdo nesměl vyčnívat, všichni měli stejný honorář. Nesvoboda a cenzura v umění je mor.

Netajíš se tím, že hlavním motorem Motorbandu jsou fanoušci, pro ně hudbu děláte, produkujete, pro ně hrajete. Jaký je fanoušek  Motorbandu?
Je to tak, bez fanoušků bychom neznamenali nic. Máme tvrdé jádro fans, které Motorband léta podporují. Máme stálé posluchače, ale samozřejmě přibývají i noví fanoušci. Za každého jednoho jsme vděční. Každého si vážíme.

Váš nejnovější singl Vládnout doslova ovládl sociální sítě, zasáhl téměř všech, kteří jej slyšeli. Je to úspěch, kdo vás inspiroval?
Kdo prožil, pochopí. Kdo neprožil, pochopí později. Song ze mě vypadnul za 20 minut ve smíření s "odchodem" táty. Složil jsem ho dva dny před jeho cestou na druhý břeh. Song dokonale vystihuje moje pocity a smíření se.  

Videoklip k singlu je moc silným příběhem.  Kombinace příroda, muž v letech, urna s popelem někoho blízkého se dotkla i Petra Jandu ze skupiny Olympic. Co ti napsal?
S Petrem jsem v kontaktu po celou dobu mé kariéry, občas si napíšeme. Plánovali jsme na minulé album duet "Díky vám" ale na Petra byla melodie napsaná moc vysoko. Videoklip "Vládnout" jsem mu poslal a přišla mi tahle odpověď: ,,Máčo tos mě dostal, dojalo mě to, takhle jsem vloni rozhazoval popel bráchovi. Petr.“

Obrovskou devizou Motorbandu vždy bylo muzikantské mistrovství. A toto kritérium je i dnes to nejdůležitější. Aby řemeslně hudebně byly všechny vaše skladby na světové úrovni. Ještě i dnes zkoušíte dlouhé hodiny?
Já cvičím, hraji každý den. Mě to baví a cítím, že se vše dá vše zahrát líp a ve větší pohodě. Mám to tak celý život.  Jestli a jak cvičí ostatní? Nevím. Oni vědí, co je jejich role a zodpovědnost v kapele.

Rozhovor děláme chvíli před zrodem v pořadí sedmého studiového alba.  Prozraď základní informace, o čem bude, komu je věnovaný a hlavně, kdy bude oficiálně venku?
Protože si album vydáváme sami pod naší značkou a vydavatelstvím PB Records, nejme tlačeni termíny. Ale dali jsme si nejzazší termín vydání 31.1. 2024. Na albu bude 12 novinek. Cítíme všichni posun. Album bude tvrdé, ale i hodně melodické a rozmanité s bonusem, který jsem si pracovně nazval "country pop". Myslel jsem si, že tenhle nápad se nikdy na album Motorbandu nedostane. A ejhle, v anketě se umístil, a na albu bude. 

Za každým úspěchem muže hledej ženu.  Platí to i u tebe?
S tím souhlasím na 100% neb žena má tu moc muže buď "udělat" nebo zničit. Moje partnerka Petra mě moc pomohla a pomáhá. Věří mi a fandí. Vytváří zázemí, abych mohl jít dál za svými sny. Jsme spolu už 15 let. Moje první manželství bylo peklo. Ničili jsme jeden druhého. 21 let… Jedno moudro říká... jak chceš bojovat s draky venku, když bojuješ s drakem doma? Jsem přesvědčen, že kdyby se neobjevila Petra, a já se nerozvedl v roce 2008 a měl stejnou partnerku, Motorband by už dávno neexistoval a já skončil někde pod mostem.

Když si vzpomeneš, čím si chtěl být jako malý? Kdy si prvně vzal do rukou kytaru?
Asi jako každý malý kluk. Popelář, prezident, kosmonaut, sportovec.  Kytaru jsem vzal poprvé do ruky v 9. třídě. Bylo mi 15. Po poslechu LP Deep Purple - Made in Japan a Katapult-Live jsem věděl, že taky založím kapelu. Založil jsem ji hned se spolužáky z té 9. třídy. 

Úspěch skupiny je taky o managementu a marketingu. Není to obecně známé, ale systematicky se několik let věnuješ vzdělávaní a studiu v této oblasti. Co ti to přineslo?
Jak říkají zkušení a úspěšní byznysmani "není umění vyrobit, umění je prodat". Považuji PR a marketing za základ pro cestu k úspěchu v jakémkoliv oboru. Dělám Motorbandu 5 let i manažera. Bez znalostí, jak funguje PR a marketing, by Motorband nebyl ani z poloviny tam, kde je dnes. Ale cítím, že jsem narazil na své limity. Proto jsem přijmul doporučení od našeho kamaráda, top fotografa, filmaře a byznysmana Adolfa Ziky. Nabídl nám spolupráci s velmi zkušenou PR manažerkou. Jsem moc rád, že došlo k dohodě na spolupráci. Mě se tím uvolnila část zodpovědností manažera. 

Absolvoval jsi před vánocemi těžkou operaci  – výměnu kyčelního kloubu. Jak to máš s medicinskými autoritami, jak to proběhlo a jsi už v pohodě, připraven na koncerty a novou sezonu?
Je to tak, 5-6 let mě bolí kyčel. Po koncertech trpím bolestmi. Lékaři trochu svou autoritu ztratili v době covidu. Ale já věřím, že většina ctí lékařský kodex. Kloub mi operovali na soukromé klinice v Praze. Jak primář, tak doktor, kteří mě  operovali,  na mě zapůsobili opravdu lidským a profesionálním dojmem. Operace se povedla. Poctivě cvičím od 2. dne po operaci. 13 dní po operaci jsem odehrál koncert v sedě. Ještě tak týden, a budu lítat bez berlí.

Tak, jak jsme začali i skončíme. Umíš si představit, že by Motorband jednou nebyl, nebo, že b byl bez tebe?  
Tak jednoho dne k tomu na 100 % dojde. Jestli to bude dávat smysl a kluci budou chtít s Motorbandem pokračovat dál, Petr, Vojta a Filip, kteří jsou o 18, 30 a 30 let mladší než my dva s Karlem Adamem, jsem připraven jim k tomu dát požehnání.