Když Trautenberk spustí tanzmetal

Plné sály, plné kluby, naplánované koncerty na celý rok, jsou ozdobou velkých festivalů a na jejich koncertech se lidé neuvěřitelně baví. Na koncertě strhnou k tanci celý sál, a lidé jdou domů zpocení a ukřičení. Tahle parta z Klatov si nemůže ani v dnešní době stěžovat na nezájem posluchačů a fanoušků. Fenoménu se jménem Trautenberk jsme si nemohli nevšimnout a i blížící se koncert ve spřáteleném Music Sklepu ve Spáleném Poříčí je důvodem, abych si sedl s kapelou a maličko je vyzpovídal.

Pánové, jak a kdy vznikl Trantenberk??
Představ si to. Sychravej podzim roku 2010. Zakouřenej bar zhruba někdy mezi třetí a pátou ráno. Z podroušených myslí se vydral nápad na vytvoření kapely. Takovej ten nápad, kterej má jepičí život, a často se nedožije ani vystřízlivění svého autora už v téhle situaci zazněl asi tak tisícpětkrát. Tentokrát se ale konstelace hvězd nějak slitovala nebo co, a tahle vachrlatá myšlenka pomalu začala získávat konkrétní obrysy.
Nikdo nevěděl, co se bude hrát, „hlavně, aby to bylo tvrdý woe, rozumíš?!“ Ale protože se postu frontmana ujal Obrouš, bylo během chvíle jasný, že to bude hlavně o prdeli. On kdyby se Obr tvářil sebekrutějš a hustokrutopřísňácky, tak by mu to stejně nikdo nesežral. Z něho to dobráctví stříkalo, i když se zlobil.

Určitě nás bude zajímat, koho napadlo zprofanované jméno jemnostpána z populárních Krkonošských pohádek o Krakonošovi a sojce Práskačce.
Pokud vím, tak to vzniklo až po delší době co kapela zkoušela.. A byla to kolektivní myšlenka někde na schodech u zkušebny při rauch pauze..
Pojďme si říct, že jméno dělá prostě hodně. A trefit se jménem do ksichtu kapely je věc, která do značné míry usnadní cestu na výsluní. To jméno ti pomůže vytvořit koncept, ale zároveň ti může nasadit hranice. Pokud se necháš. My naštěstí používáme hodně fabulace, díky kterým můžeme bořit zaběhlé pravdy známých příběhů z podkrkonoší a nechat žít Trautenberka svým životem. Náš jemnostpán může klidně brát jako vrchol pokroku v dopravě koněspřežku, ale zároveň mu není cizí třeba smartphone.

Jak byste definovali svůj styl muziky a proč právě tento styl? Našli jste jako kapela ve světě nějaký vzor, kdybyste řekli – takhle to chceme dělat?
My tomu říkáme Tanz metal. Řekl bych, že tahle škatule nás popisuje celkem trefně. Pravda, není to úplně metal, ale co je dneska stopro, že? To co děláme, prostě vyplynulo z charakterů lidí, kteří se v TTB sešli. Šest naprosto odlišných povah, žijících ve zvláštní symbióze, prezentovaných dobráckým šílencem jsou ingredience, ze kterých nemohlo vzniknout nic jinýho. Nikdo neřekl „takhle to budeme dělat!“ Prostě se to všechno podvědomě šilo tak, aby to co nejlíp padlo k Obroušově jemnostpanské roli.

Každopádně vás v roce 2014 postihla tragická smrt leadera Tomáše Obrouše Paimy. Bylo těžké najít nového leadera? Přece jen jste atypická kapela. Můžete nám představit členy, s kterými kapela vplouvá do dalšího koncertního roku? Máte jako muzikanti zkušenosti z jiných kapel?
Obr byl letitej kámoš, znali jsme se od mala, takže jeho smrt byla strašná tragédie. V prvních týdnech po té zprávě byl osud kapely na vážkách. Obr sice nebyl zásadním tvůrčím článkem repertoáru, ale jeho charisma a nezaměnitelnej hlas dělal Trautenberka Trautenberkem. A jak bylo řečeno, celý koncept TTB byl stavěn především na něm. O dalším osudu rozhodli sami fandové. My sami měli morální dilema, jestli pokračovat dál. Když jsme ale viděli tu neuvěřitelnou podporu fanoušků na rozlučkovém koncertě, který jsme pro Obrouše uspořádali, bylo jasný, že jedeme dál. Míra Prasopes Císler s námi zkoušel před oním rozhodujícím koncertem jako host a nakonec u nás zakotvil natrvalo. Volba byla jasná. Jako bývalý člen m.j. skáčkových Tleskačů má jednak podobný základ jako Obrouš a druhak má veselí a šoumenství v krvi. Spolu s ním zastávám pěvecký post já, Horst, basačka Anička zdobí naši sestavu svou nedotknutelnou krásou, Jorg se ukrývá za bicími a Mála a Dála zastávají kytarové posty. Všichni už máme za sebou nějaké pokusy proniknout do širšího podvědomí v jiných kapelách. Rekordmanem ale zůstává bubeník Jorg. Ten hrál běžně třeba v pěti kapelách najednou a průběžně je měnil:-)

Že kapela nebere svět vážně je vidět na většině vašich textů, které si s vámi zpívá často celý sál. Kdo je autorem textů a jak je to s hudebním autorstvím a kde bere inspiraci?? Kapela vystupuje ve specifických kostýmech, které k vaší hudbě sednou jak pomyslná „prdel na hrnec“ jak vznikl tento nápad. Koncert Trantenberk je každopádně i pastva pro oči, scény, co se odehrávají na podium jsou spontánní, nebo pečlivě secvičené? A tím mě hned napadá další otázka, jak často Trantenberk zkouší???
A zde právě přišel prostor pro atypickou kapelu:-)Autory hudebního podkladu jsou nejčastěji oba kytaristé a texty mám z větší části na svědomí já. Naší tvorbu od začátku protkává jakási nekonečná dějová linka. V textech, příspěvky na fb, na koncertech. Fiktivní dění z jemnostpánova dvora, díky němuž lze třeba lehce vysvětlit, co vlastně dělá typicky krkonošská postavička na Šumavě, proč je kapela lazená do bavorských krojů, nebo třeba právě představit nového leadera jako autoritu vyslanou mocnářstvím, aby dohlížela na bezproblémový chod panství. Ty kroje jsou součástí známé historie o stěhování jemnostpána z Krkonoš do Bavorska a píchlém dvoukoláku nedaleko Klatov. A zatímco se tahle dějová linka vymýšlí pěkně v zaprděným křesle doma, tak koncertní rej je věc ryze spontánní. Zkoušeli jsme i něco nacvičit, jenže v tom koncertním ajfru jsme na to potom většinou stejně zapomněli:-) Já osobně stejně dávám raději přednost improvizaci. On není ani moc čas něco nacvičit. Část z nás je v současnosti mimoklatovská a na zkoušky se málokdy sejdeme všichni. Ale snažíme se alespoň jednou týdně pravidelně, nebo děláme zkouškové víkendy, když už jsme všichni.

Pokud se nepletu, vy máte za sebou jedno demo a 2 CD (Hladová srna 2013 a Himlhergotdonrvert z roku 2016). Co plánujete na rok 2017? Jak se vy jako autoři díváte na stahování muziky, nebo taky razíte heslo, že CD je vstupenka na koncert? Je možné pro fanoušky zakoupit nějaké ty „vaše propriety“ jako trička, CD mimo vaše vystoupení? Jak si sami vysvětlujete váš hudební úspěch, srovnání mě snad napadá jen s chlumeckým Komunálem?
Plán na letošní rok je především hrát a pomalu připravovat nový songy. Máme na letošek nasmlouvaný super festivaly a strašně se na ně těšíme. Když všechno dobře půjde, mohl by koncem roku vylézt i nějakej ten singl, v lepším případě i s klipem. Co se toho stahování týče, jsem celkem liberál. Dokonce je evidentní a víme to přímo od nich, že mezi našimi fandy jsou takový lidi, kteří si desku stáhli a na koncertě si pak to cédo stejně koupili. Protože prostě chtěli podpořit. Proto, že chtěli tu placičku fyzicky vlastnit. Né proto, že by se to tak mělo dělat, prostě jim to za to stálo. Striktně dupat po lidech, že si někde něco stáhli, je prostě nesmysl. Chceš prodávat desky? Dej k tomu něco navíc! Zážitek, kupříkladu. Díky dostupnosti hudby na netu nabývají na prestiži live koncerty. A to je ten zážitek. A tady my jsme doma. Takže sobecky a sebestředně můžu říct, že tohle nás nebolí. Zatím(?)

Nedávno jsme rozjeli webový stránky http://www.trautenberktanzmetal.cz/kram/, na kterých jsou všechny naše hadříky a okrášlovadla, jakož i CD k mání. Hele, a o tom úspěchu. Takovejch hvězd co rychle vystřelily a zase rychle zhasly už tu bylo mraky. A byly úspěšný? Chvíli možná, ale zůstalo po nich něco? Někdy. Každopádně bavit se v tuhle chvíli o úspěchu je dost nejistej terén. Zítra po nás nemusí štěknout ani pes. Ale my děláme všechno proto, aby tomu tak nebylo. Jak už jsem předeslal, je nás šest různejch povah, a každej umí něco. A to něco od každýho dohromady udělalo z TTB to čím dneska je a poslalo ho tam, kde právě je. Všichni na tom makají, každej přispívá něčím. Kapela se řeší téměř denně, přestože všichni chodíme do práce. Poslední a nejdůležitější ingrediencí je nadhled. Sranda prostě musí bejt, i když tě už tři neděle trápí zácpa.

Hráli jste na velkých podiích Basinfirefest, Keltská noc, Pekelný ostrov….až po RFP, kde jste se setkali se samotným Lemmym a Motorhead. Jak reagují na váš tanz metal ortodoxní vyznavači těžkého kovu?
Jo sdílet podium se samotným Lemmym bylo pro nás obrovskou ctí, navíc když to byla jedna z posledních šancí ho vidět naživo.. Teď už si tam nahoře s Obrem dávají Jacka na baru..
Jinak ke zbytku otázky - ortodoxní metalista by po nás asi ani neplivl, kdyby se mu někdo snažil vážně vnutit, že hrajeme metal. Takovej ortodoxní metalista bloumá festivalem a narazí na partu kašparů, který sice zní tvrdě, ale to je tak všechno, co je na tom metalový. A takovej ortodoxní metalista přežranej svou ortodoxní hudbou najednou zapomene na svůj ortodoxně nasranej look a baví se stejně, jako popíkář co stojí vedle něj, protože tohle je prostě prdel. Tohle je chill. Takhle nějak to funguje a samotný nás to překvapuje. Ale je skvělý, že to tak je.

Vy budete zanedlouho hrát u kamaráda Patrika Heřmana v Music Sklepu ve Spáleném Poříčí. Nejste tam poprvé a vím, že je na vás vždy beznadějně vyprodáno. Jak se vám v tomto krásném hudebním klubu hraje?
Je tam teplo a těsno:-))) Ale geniální atmosféra a hrozně hezkej interiér, nemluvě o zázemí pro kapely. V Poříčí nám vždycky věnovali veškerou péči. I Andula si to pochvalovala a to je co říct. Je to čím dál tím větší frflena a nic jí není dobrý. Ale Sklep jo, ten jí baví. Minule ji tam opili chlebíčkama:-) Patrik to tam má prostě zmáknutý. Těšíme se tam.

Máte už na léto nějaké festivaly, popř. větší akce, kam se na vás lidi mohou přijet podívat? Když sejdete z podia a přestáváte být Trantenberk – co posloucháte za muziku? Kde si o vás lidé můžou získat informace? Určitě máte FB, web?? A otázka poslední, co vzkázat všem fanouškům muziky?
Rok 2017 už máme téměř plný. Objevíme se opět na Pekelňáku, Chodrocku, Basinu a spoustě dalších. Chystáme se rozšířit naše pole působnosti o další regiony, takže se nás letos dočkají i fandové z jiných koutů republiky. Naše účast není ještě všude zvřejněná, tak zatím nechci říkat nic konkrétnějšího. V hudbě máme dost podobnej vkus. Od Tří sester přes Korn, Foo Fighters a Slipknot, Machine Head k Horkýže Slíže nebo třeba Starým Puškám. Jenom Andula poslouchá takový ty strašidelný kapely, co u nich nejde přečíst název.

Miluju otázku o vzkazech fanouškům. Vždycky se snažím vypotit něco, z čeho by se dal udělat dvoupalcovej skandální titulek, ale nikdy mě nic nenapadne. Tak na to kakám. Řeknu jen, že moc děkujeme za to, že jsou a že neprdí doma do gaučů a nechlastají krabicáky, ale chodí na koncerty. Díky HOLOTO!!!!
Web už jsem zmiňoval a fejsbůk je tůle: https://www.facebook.com/trautenberktanzmetal/, tak na to jukni čeledíne, páč je to stránka tůze veselá.

Já vám děkuju za váš čas a těším se na vaše divoko/veselé show do Spáleného Poříčí a všem co se chystají, nebo váhají… Klub má omezenou kapacitu a lístky hodně rychle mizí.
Já děkuju za sofistikované otázky, je vidět, že ses na to nevykáknul.
Díky Luboš „Horst“ Valeček