Pověste mě výš a pohřběte hluboko – Cathedral In Flames

  • Číst 7663 krát

Letos mě zatím dostaly dvě alba, Plačkovo Petroleum a Cathedral In Flames, takže přišel čas si popovídat pro změnu s Philem z „Katerdály“. Rozhovor vznikal pomalu, přestože jsme si s Philem volali dost často, já vyzvídal a Phil ochotně odpovídal. Už od počátku zapůsobila na mne chemie, když potkáte chlapíka, s kterým si ještě dnes můžete bavit o Led Zeppelin, W.A.S.P…. není co řešit a témat je nekonečno. A ještě jako já sbírá vinyly!! Letos vydali fantastické album, ve svém středu mají krásnou ženu s krásným hlasem. Jsou často přirovnáváni k Sisters Of Mercy, což je jistě poklonou, přesto zůstávají autorsky svoji a zní tak jak mají – zní jako Cathedral In Flames.

Phile v úvodu „podpásovka“, Katedrála v plamenech….jak je to s vaším pohledem na víru, církev? Narážím na někdejší kauzu ve Skandinávii, kdy hořely kostely…
Rozhodně nejsme satanisti, ani nenabádáme k pálení kostelů. Původně jsme se jmenovali jenom Cathedral, ale poté co Lee Dorrian v Anglii založil kapelu stejného jména, doplnili jsme In Flames. Je to gotické a zvukomalebné, navíc ten obraz hořící katedrály, tedy tragický konec nádherné monumentality do jisté míry vystihuje naší muziku.

A pokud se nepletu, vy jste se svojí prvotinou vyjeli po požáru Notre-Dame, což mohlo být docela dobré promo??
Spíš nám to ublížilo. Když si do googlu zadáš cathedral in flames, vyjedou tisíce odkazů na Notre Dame. Ale občas si děláme legraci, že takové promo by asi nikdo nezaplatil.

Ale k vážným otázkám, já trošku navážu na náš první rozhovor v Rockpaláci – jste ostřílení matadoři, kteří prošli jinými kapelami, říkal jsi že Cathedral In Flames je tu prakticky od roku 1989, přesto první počin vyšel až v roce 2020. Co bylo tím spouštěcím impulzem, kdy si muzikanti řeknou teď je ta správná doba?
I když jsme se kdysi rozpadli kvůli názorům na hudbu a její prezentaci, nikdy jsme nepřestali být v kontaktu, ostatně s Gastbym se známe už od 15 let. Takže když mi zavolal, že má pár písniček a že si myslí, že by se k nim můj hlas hodil, nechal jsem si je poslat. A byl jsem nadšenej. Ještě první večer jsem napsal text a udělal vokální linky k Children Of The Blackest Hole a poslal mu to zpátky. A on byl taky nadšenej. Takže bylo jasný, že Cathedral In Flames jsou zpátky.

V roce 89 vám bylo XY, změnilo se nějak od 89 do roku 2021 vaše hudební cítění, pohled na muziku? Přece jen jste prošli nějakým vývojem jak hudebním, tak věkovým.
Za rozpadem byly tehdy nafouklý ega a moře chlastu a drog. Takže od té doby jsme asi vychladli a dokážeme se podívat na věci střízlivýma očima. A já už asi taky nejsem ten cholerickej magor, kterej vybouchnul u věcí, nad kterejma se dneska maximálně pousměju.

Minule jsme nakousli texty – téma nehledáte u vlkodlaků, astrálu, vampýrů, Karpat..., tak příhodné ke gotickému žánru, ale všímáš si temné zvrácenosti dnešní doby (kauza Kim Wall), ale i romantiky 1989… máš stále dost témat? Jak textuješ? Vznikne název a dodáš příběh, sbíráš střípky, myšlenky, zapisuješ fragmenty, nebo si řekneš pomyslné, dneska by to šlo a napíšeš celý text?
Já jsem při tvorbě hrozná konzerva. Mám asi deset starejch sešitů, kam si zapisuju nápady, příběhy a verše, když mě napadnou. A když mi Gatsby pošle hudební nápad nebo písničku, stačí si najít melodii, ujasnit si o čem má písnička bejt a pak už to jde v podstatě samo. Píšu ale hrozně těžce a hodně škrtám. Většinou ještě po cestě do studia si v autě písničku přehrávám a občas zastavím a přepíšu třeba pár veršů nebo celou sloku.

flame 01

Proč “anglina” jsme si také vysvětlili minule, ale dobře mluvit, dorozumět se, ještě neznamená dobře anglicky zpívat. Spousta našich kapel si myslím na anglickém jazyce dost pohořela, a byla to zvučná jména. Konzultuješ s nějakým rodilým Angličanem svojí výslovnost, frázování?
Anglicky se učím od mala, studoval jsem jí i na vejšce a dost dlouho jsem pobýval v anglicky mluvících zemích. Pochopitelně by bylo možná jednodušší psát texty v češtině, ale vzhledem k tomu, že máme s kapelou ambice nebýt jen lokální garážovou partou, je angličtina prostě nezbytnost. Hodně našich desek jsme prodali v USA, Anglii a Austrálii a nikdo z posluchačů ani z recenzentů si na moji angličtinu nestěžoval.

Texty píšeš přímo v angličtině, která má trošku jiné frázování, rytmus, máš nějaký odborný dohled na vyjadřování, stavbu vět…? A když píšeš, máš kostru textu v češtině, nebo naskakují ihned anglická slovíčka?
Snažím se jít po tom, co chci sdělit. Takže zklidnit se, soustředit a mozek přepnout na angličtinu a jde to samo. Nejtěžší je najít si v dnešní době těch pár na zklidnění a soustředění. Ideální je to v horách a bez mobilního signálu.

Tvůj baryton k muzice sedí jak pr.. na hrnec! Pečuješ o něj nějak? Cvičíš, trénuješ?
Hlubší hlas mám od přírody. A krabka cigaret bez filtru a pár panáků bourbonu ho vždycky dobře naladí.

Vydali jste výborné album (recenzi mám rozepsanou), jak chodíte připraveni do studia? „Hujerovsky“ vše nacvičené, nebo ještě dopisujete některé věci tužkou ve studiu na koleni?
Gatsby je velkej perfekcionista, takže už jeho podklady v podstatě definují výslednou nahrávku. Ale o proti minulý desce jsme si se vším víc vyhráli. Takže se stávalo, že jsem s Ambrou nazpíval skladbu, kluci dohráli kytary a po třech měsících se nám to rozleželo v hlavě a všechno jsme přezpívali.

Hang Me High & Bury Me Deep je opravdu víc než výborná deska, spolu s Petroleum, jak už jsem zmínil v úvodu,  to nej, co mi letos „dosedlo“ na stůl. Cítí kapela už ve studiu, že vzniká něco výjimečného? Zapracuje ta chemie, kdy běhá všem mráz po zádech a řeknete si to je přesně ono!
Při zpívání Providence, kde je na konci několikrát opakovanej refrén, jsem během zpívání zažil stav změny vědomí, dostal jsem se až do hypnotického tranzu a vůbec si nepamatuju asi tři hodiny, během kterejch jsem to nazpíval. A chemie fungovala na sto procent. Často jsme na sebe po dohrání písničky a následném poslechu ve studiu koukli a říkali si, že snad není možný, jak se to povedlo. A baladu 1989 jsme jen tak po ránu nahráli jako improvizaci. A bez úprav je i na desce.

Album nemá hluchého místa, žádná vata, Desperado, Twilling, Blacktrain, Dia de los, Drinking (silně připomíná krále westernové melodie Ennia Morriconeho, banjo…) Providence.... A Desperado se jako megahit ujal i v cizině – jak a kam se vyšplhal?
Desperado neboli Hang Me High & Bury Me Deep vznikl jako první skladba a dal tón celé desce. Vyšel na kompilaci Dark Tunes a následně jsme ho vydali jako digitální singl. A k našemu překvapení zabodoval po celém světě a v Něměcku se v únoru 2020 dostal až na 16. pozici jejich prestižní hitparády Deutche Alternative Charts, mimochodem hned za AC/DC.

Nakousl jsem krásnou Ambru,  přihlásila se sama o větší prostor o proti prvotině, nebo to vyplynulo z okolností. Už váš úvodní duet Twilight of the Goths je super jízda. Asi se budu rouhat, ale kam se hrabe Eldritch (Sisters Of Mercy) s Teri Nunn (kdysi skupina Berlin – skladba z Top Gun Také My Breath Away) Under The Gun.
Díky, ale byl to logický krok. Ambra je po mně a Gatsbym v Katedrále nejdelší dobu. A zpívá fakt skvěle, takže bylo jasný, že k dosažení našeho cíle- monumentální a melodické gotické desky její hlas využijeme v maximální možné míře.

Desperado byl i pracovní název alba, který jste změnili na Hang Me High & Bury Me Deep (Pověste mě vysoko a pohřběte hluboko). Proč došlo ke změně? Tuším, že je to součást refrénu. Zdál se vám údernější?
Dlouhou dobu byl pracovní název desky Desperado. A slogan „Hang me high and bury me deep“ je jeho refrén. Od začátku jsme věděli, že deska bude mít zimní atmosféru a bude velice chladná. A všechny šílené události, které se během nahrávání udály, přispěly k tomu, že jsme si řekli, že “pověste mě vysoko a pohřběte hluboko” vystihuje její podstatu lépe než jen původní westernový název.

Zůstanu ještě u alba, stejně důležitý jako muzikanti je producent. Za těch 40 let v muzice jsem poznal, že 90% muzikantů si bohužel myslí, když se dotknou nástroje, tak nad Betlémem vychází další hvězda. Producent má být ten, který snahu muzikanta vidí z druhé strany barikády. Gatsby tu je jako skladatel/muzikant/producent. Vzhledem k výsledku vím, že se mu povedlo vše skloubit. Jak je to náročné vidět dílko z obou stran? Byl s něčím jako producent nespokojen oproti Gatsbymu muzikantovi? Vím, že měl ještě jednoho špičkového producenta k ruce, teď mě zajímá, jak se s tím pral sám a je li to náročné.
Gatsby si hrábnul na dno sil. Fyzicky i emočně. Už samotnej proces psaní desky byl dost náročnej, při nahrávání jsme na sebe už všichni dost vrčeli a řvali. Ostrý hádky byly na denním pořádku a občas lítaly i facky a pěsti. A do toho přišel covid. A zatímco my jsme měli po nahrávání hotovo, Gatsbyho čekaly další 3 měsíce mixů a pilování zvuku v Hamburku. A já mu do toho kecal. Klobouk dolů jak to zvládal.

Vy jste se oproti prvnímu EP z Anglie přesídlili do Německa, jak si se už zmínil, kam přesně, a jak zvučné jméno vám pomohlo dodělat finální verzi desky?
Finální mix a mastering probíhal u Eikeho Freeseho v Chameleon Studios v Hamburku. Eike Freese je zvukařská špička se zkušenostmi od Deep Purple, Gamma Ray, Apokalypticy a dalších. Výslednej zvuk je i díky němu dokonalej a deska skvěle hraje jak na velkým stereu, tak i v malejch peckách do uší.

CD má výborný zvuk, což by měl být předpoklad i pro vinyl. Přesto jsi říkal, že jste celý náklad vinylů dali sešrotovat a šlo do výroby jinam. Co bylo špatně?
CD původně vůbec nebylo v plánu. Je to mrtvej formát. Chtěli jsme podobně jako u první desky vydat vinyl a digitální verzi. Ale výroba LP se neuvěřitelně protáhla. Jednak jsme nachystali epický 3D obal náročný na výrobu, jednak jsme z časových důvodů udělali špatné rozhodnutí a nechali vinyly místo v Loděnici vylisovat v Brně- a ty byly tak mizerný, že jsme je nemohli poslat ven. Tak jsem je uvařil v hrnci a vylil. Teď se dodělávají ty správné v Německu a v září je pošleme do světa. Ale digitální distribuce už byla naplánována, takže jsme CD vydali jako úlitbu pro fanoušky.

V telefonu jsi nadšeně mluvil o obalu, jak bude vypadat netradiční finální verze a kdy bude na pultech a kde se dá koupit?
To si nechme jako překvapení na září, (ty jsi ho už konečně viděl). Ale myslím, že tak vymazlenej obal v Čechách ještě nebyl. Chceme našim fanouškům dát prostě to nejlepší a obal musí být stejně vyjímečný jako hudba, kterou ukrývá. Náš artwork a produkci mají v rukou ti nejlepší lidé jako Lou nebo Michael Kratochvíl, coby náš dvorní fotograf, ale pánové Matuška, Zrůstek a Haškovec, co mají na starosti produkci obalu předvedli něco, co u nás ještě nikdo neviděl. Vinyl půjde normálně koupit v síti Supraphonu nebo přes náš bandcamp.

flame 02

V prvním rozhovoru jste se bránili živému hraní, při našem telefonování ses zmínil, že uvažujete o koncertech pro rok 2022. Máte vizi, kde by to mělo být? Popř. jací pořadatelé se s vámi můžou spojit?
Náš poslední koncert byl před lety v kostele Sv. Martina ve Zdi na Starém Městě. Nabídky na hraní se nám začaly množit, takže živé hraní začíná pomalu nabývat konkrétní obrysy. Pořád platí, že náš koncert musí být událost pro nás i pro fanoušky, takže klubová vystoupení řešit vůbec nechceme. Ale zatím jsme ve fázi, kdy ještě nemáme ani všechny plata od vajíček na stěny zkušebny. Jednou to přijde, ale jestli to poprvé bude vůbec v Čechách, je otázka.

Image – je pro vás součásti vaší „známky“, je důležitá a má pro vás význam? Nebo máte názor, že je jedno v čem kapela vyleze, důležité je, jak hraje? Na fotografiích vypadáte mimochodem výborně!!
Vždycky platí, že to co děláme, není jen o hudbě. Takže v souladu musí být nejen muzika a texty, ale i obaly desek nebo naše fotky. Cathedral In Flames prostě vnímáme jako komplexní umělecké dílo a životní postoj.

Co atmosféra v kapele po vydání alba, mluvil jsi o nějakých změnách.
Vzhledem k náročnému nahrávání a náběhu na ponorku během dokončovacích prací jsme si od sebe na jaře dali na chvilku pauzu. Ale moc dlouho jsme to bez muziky nevydrželi, takže už s Gatsbym skládáme další věci. Ale bohužel to vypadá, že se do procesu nezapojí Mr. Theorodick, se kterým jsme ztratili spojení. Prostě přišel, vymlasknul na desku úžasný kytary a banjo a zase zmizel. Jako jezdec z neznáma.

Říkal si, že moc nesledujete scénu okolo sebe. Přesto, zaujalo tě něco v poslední době v muzice?
Nesledujeme, ale jestli se ptáš na Čechy, baví mě Fujkluk, kterýho jsme objevil díky kompilaci Dark Tunes from Czech and Slovak Caves, kde máme taky písničku. A jsem zvědavej na novej Projekt XIII Matěje Lipského.

Potěšilo nás, když jsi mi říkal, že po vyjití našeho článku na www.rockpalace.cz se vám ukázali noví fanouškové, Co ty? Stal si se ty aspoň občasným návštěvníkem našeho Rockpaláce?
Já muziku nejen rád poslouchám, ale baví mě si o ní i číst. U vás je navíc skvělý, že rozhovory jsou dobře připravený a jdou víc do hloubky než obvykle. Takže se člověk dozví i nový věci, který jinde nenajde.

Phile, díky za čas a rozhovor, těším se zase na naše telefony, pokecu o všem. Ale kde o vás lidi najdou informace, kam si můžou psát o CD, vinyl, kde vás můžou kontaktovat pořadatelé a promotéři a s vašim dovolením vám nedám dnes prostor pro vámi vybraný klip, ale volím ho sám. A to  Black Train.
Ahoj, taky díky za pokec, vše potřebné se dá najít na https://cathedralinflamesprague.bandcamp.com, případně mail na naši sličnou asistentku Jindru Vostrou je Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Keep on gothrocking in the free world!