Rozhovor s Jiřím Zonygou

Jiří Zonyga, přední zpěvák a herec české muzikálové scény. V naší kotlině jeden z nejlepších rockových zpěváků všeobecně. Co předcházelo. Povoláním dřevorubec, řidič kamiónu. V roce 2008 se stal prvním vítězem soutěže TV Nova X Factor. Se skupinou Elbereth vydal 2 CD, se skupinou Taxi CD Taxi 2008. Podílel se na společných projektech s Michalem Horáčkem a před pár lety taktéž vydal CD se svojí domovskou kapelou Větry z jihu.

Jirko, co bylo dál, co RockOpera a všechny ty muzikály, kolik jich vlastně už bylo a jaké?
To kdybych měl spočítat, tak to si ani na všechno nevzpomenu. Začalo to rolí kata v muzikálu Kladivo na čarodějnice. Bylo to dílo ponuré, takže se nijak dlouho extra nehrálo. Nicméně následovali další, hlavně v divadle Hybernia a v Kalichu. Přes Johanku z Arcu, Mauglího, Robina Hooda, Lucrezia Borgia, teď nemluvím o Tvojí kapele, ke které jsem se dostal až o něco později, ale o stejnojmenném muzikálu, ve kterém jsem hrál Sforzu, jednoho z chlápků, kterého Lucrezia taky oddělala, tedy alespoň v tom muzikálu, ve kterém mě Bára Basiková poslala do věčných lovišť. Zatím má muzikálová kariéra, přerušená covidem, končí až u současného Shreka, kde jsem hrál tu zelenou obludu. Nebo na Slovenskuv  muzikálu Matúš Čák Trenčianský. Bylo jich celkem asi kolem třiceti.

Trochu se nám uvolňuje covid situace, jak se Ti naskakuje po téhle vynucené pauze. Trénovals hlasivky?
Samozřejmě doma si hraji a zpívám, ale tam není takové nasazení jako na koncertech nebo v divadle, Nutno podotknout, proč bych se k tomu nepřiznal, hlasivky jsou taky jenom sval. A když jsem teď po covidu znovu nastoupil v RockOpeře do Anny Kareniny a musel tam do toho prát jak se sluší a patří, tak to byl celkem záhul, tak doufám, že bude tolik akcí, aby se hlasivky zase vrátily do své původní podoby. Což neznamená, že bych teď nezazpíval, ale než se dostaví ta původní forma bude to ještě chvilku trvat.
Že mu hlasivky pořád fungují víc než dobře, jsem se přesvědčil před chvílí.

Jsme s Jirkou v nahrávacím studiu Lucrezia Borgia a točíme nové písně do nového projektu Lucrezie, o kterém padne řeč ještě za chvíli. A nutno říct, že když se ve vypjatých momentech do toho pořádně opřel, naskakovala mi opět husina. Ale dál. Co Tě letos, nebo v nejbližší době čeká v hudební branži? A co tvoje skupina Větry z jihu?
Naštěstí už pořadatelé, města a organizace začínají věřit, že se bude moct něco dít, takže tam naskákali nějaké koncerty jak s kapelou Větry z jihu, tak s přítelkyní Klárou Vojáčkovou, se kterou spolu jezdíme jako duet, kytara, housle a zpíváme. Od září by se už měli hrát některé muzikály, jak v divadle Hybernia, tak v Kalichu, takže doufáme, že to zase někdo neodpíská. A RockOpera, ta už tak nějak také trochu funguje a jednu Annu Kareninu už máme za sebou, i když jen na půl kapacity sálu, pro čtyři sta lidí ale bylo to víc než příjemné, zase znovu hrát pro lidi.

Jirko, rozhovor, který právě děláme, vzniká při příležitosti natáčení videoklipu pro skupinu Lucrezia Borgia a já jsem kapelníkem, tak se nediv, že otázky se budou týkat převážně naší předchozí i budoucí spolupráce. Tak jdem na to, víš vůbec, na kolika projektech už jsi zpíval pro Lucrezii Borgii?
Já bych řekl, snad se nepletu, že toto bude pátý projekt. Ta úplně první spolupráce, to bylo v roce 2016 na motivy Pána prstenů a projekt se jmenoval, Den mečů, moc prstenů. O rok později 2017 to byla šansonová záležitost. Sejdem se v ráji, na které jsem se objevil ve velmi kvalitní společnosti. Vedle Tebe a mě na ní zpívali František Segrado, Milan Schelinger a Michal Prokop. V roce 2018 to bylo 2CD, poměrně morbidní záležitost Pověst o Obří hlavě, kde roli víly a mé drahé polovičky zpívala Iva Landová, mého otce Zdeněk Kluka. 2019 přišel rockový projekt Jiří Zonyga a Lucrezia Borgia Hoj, Velká Moravo. To byl náš zatím poslední projekt. Takové velké okamžiky moravské historie.       

Zpíváš nebo plánuješ zpívat na svých vlastních vystoupeních nějakou píseň, z toho, co jsi natočil v Lucrezii Borgii?
Ano, je to písnička z projektu „Sejdem se v ráji“ a jmenuje se „Chytil jsem v bistru anděla“. Kterou jsem sice nedostal do ranku. Tu nazpíval Michal Prokop, ale protože se mi hodně líbí, tak ji zpíváme jak s Klárou, tak ji hrajeme i s Větrama z jihu. Další, kterou hrajeme je duet s Milanem Schelingerem „Pár prutů od Svatopluka“ z posledního CD Hoj, Velká Moravo. Kterou v kapele teda zpívám celou sám. Ale pokud budeme dělat nový program, tak z Hoj, Velká Moravo v repertoáru určitě ještě nějaká písnička přistane.

Jaký máš pocit z poslední spolupráce ze společného CD Jiří Zonyga a Lucrezia Borgia, Hoj, Velká Moravo. Je mi jasné, že Ti nezbývá nic jiného než chválit. Tak do toho.
Tohle CD už docela hodně lidí slyšelo ať už na soukromých párty nebo u mě na zahradě, kde párty často pořádáme. A tam se od lidí docela často ozývá, pusť tam tu vaši Moravu. Řekl bych, že ty písně jsou všechny velmi ceněné a oblíbené a i podle kamaráda, kterému jsem CD dal a on ho začal pouštět v hospodě, lidi tam na něj teď pořvávají, vypni tu televizi, stejně je tam houby a pusť nám Moravu. U jedné z písniček, když spustila, lidi měli za to, že je to Iron Maiden. Potom se nestačili divit, že tam kdáká nějaký Zonyga a že to hraje kapela, která se ještě navíc věnuje historické hudbě. No a příště už to bylo rovnou, pusť tam tu mejdnovku. A co se týče spolupráce s Tondou Macečkem, tak si vždycky rád zacestuju do Znojma, protože mě to baví, jak ta muzika, tak naše spolupráce. Myslím si, že jsme už ušli celkem velký kus společné cesty. A že kdyby se nám spolu nedělalo dobře a kdybychom si jeden druhého hudebně i lidsky nevážili, tak ta spolupráce tak dlouho pokračovat nebude. A pokud vím, se v budoucnu ještě taky budeme potkávat, tak nám to asi oběma sedí.

Tonda Maceček Ti děkuje. Jirko, nový videoklip Lucrezie vzniká ku 400tému výročí popravy 27 pánů, rytířů a měšťanů, která proběhla 21. Června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. My točíme na znojemském hradě 20. Června 2021, takže téměř na chlup přesně. Ty jsi obdržel roli mistra popravčího, kata Jana Mydláře, jako bývalý dřevorubec, co ty na to?
Meč sice není dřevorubecký kalač ale myslím si, že nebude problém mě naučit mávat i mečem. Taky už jsem se účastnil nějakých historických muzikálů, dokonce, jak už jsem předeslal, můj první muzikál,“Kladivo na čarodějnice“, tam už jsem kata dělal, nikoho jsem nestínal, bylo to pouze v náznacích. V muzikálech se všeobecně sem tam nějaký ten šerm musí objevit. Johanka z Arcu, Robin Hood, tam jsem hrál malého Johna. Ten se sice ohání klackem, ale taky to člověk musí nacvičit, aby toho druhého nezmrzačil. Neříkám, že jsem kdovíjaký šermíř, ale nějakou malinkou průpravu mám.

Ale tohle není první tvé vystupování v klipu pro Lucrezii Borgii, není-liž pravda?
Je-liž pravda. Už jsem jeden klip natáčel. „V svitu luny“. Partnerkou mi byla Iva Landová. Byla to taková poetická píseň, kde se mi zjevují víly a rytíři na koních a jim se zase zjevuje můj ksicht. Pochopitelně i obličej Ivy Landové. Tak toto bude můj druhý klip s touhle partou.

Letos mám pro Tebe přichystanou další cédéčkovou spolupráci, vlastně je to premiérově, co se vůbec o novém projektu zmiňuji. Zhudebněná legenda o Bruncvíkovi. Naši další pěvečtí hosté, kteří už mají nazpíváno, jsou Milan Schelinger a Zdeněk Kluka. A přibudou ještě další. Tebe čeká role právě hlavního hrdiny. Předpokládám, že Jiráska a Staré pověsti české máš ještě v paměti.
Tak samozřejmě, že něco v té palici uvízlo, takže vím, co mě čeká. A jen bych si přál, aby to dosáhlo takové kvality, jako byla Hoj, Velká Moravo. Protože když tam zpívám o králi Ječmínkovi, tam jsou všechny písničky krásné, nemám s nimi vůbec problém, že by mě některá neoslovovala, tak doufám, že takovou hezkou mi pan Maceček napíše i na toto cédéčko.

Pověst o Bruncvíkovi bude takové volné navázání na Hoj, Velká Moravo. Z Moravy se přeneseme do Čech a českých pověstí, pouze přibude více hostů, byť Tvůj podíl bude zásadní.
Někde jsem si přečetl na Hoj, Velká Moravo takovou hezkou recenzi, dotyčný recenzent pěl chválu úplně na všechno. Nejen na můj hlas ale prostě vůbec na muziku a tak. A sám nakonec dodal, až všechno úplně vyzvedl do nebes, že doufá, že se tahle parta jednou pustí i do nějakých českých pověstí. Takže se mu to asi splní.             

Také budeš zpívat jednu za dvou klipových písní. Právě tu o popravě. Jsou Ti historická témata v písních blízká?
Písničku jsem slyšel, opět mě oslovuje. A protože všeobecně, historické hry, filmy a takové věci mám strašně rád, těší mě, že na takových projektech mohu být přítomen.

Tvoje vystoupení ve Znojmě na ZHV 2019 bylo super. Co kdybychom si to zopakovali a třeba ty a Lucrezia Borgia na jednom pódiu společně?
To bych byl velmi rád. Myslím si, že spolu máme tolik písní, že by to dalo na slušný koncert.  Že materiálu na společný koncert máme na rozdávání.

Jirko, děkuji za rozhovor.
Rádo se stalo.

Autorem rozhovoru je Antonín Maceček, foto společné A. Maceček a Jiří Zonyga (fotografka - Monika Baštová).