I přes vládní opatření Hlahol dávkoval 112 % rock'n'roll ze střechy rockového klubu Knak

Město Teplice má v občance, nebo rodném listě mnoho skvělých a známých muzikantů. Můžeme jmenovat skupiny Kabát, Motorband, Blue Rocket a pokud ke "skvělí, známí" přidáme ještě "odvážní", máme tu 112 % rock'n'roll v podání party Halhol. Milan Korda za mikrofonem, Milan a Lubor Ilešovi kytary, Daniel "Hafo" Hafstein bicí a Tomáš Jarolím basová kytara. Jejich husarský kousek svým zájmem a sledovaností přerostl z regionální akce v celorepublikový manifest. Jak jsme vás na Rockpalace informovali, Hlahol zahráli koncert na střeše rockového klubu Knak a podpořit je v reálu přišlo přes 500 diváků, nehledě na přísná vládní opatření. Rebelie, manifest, restart, světlo v tunelu, ale především silná dávka kvalitní muziky, konečně live a konečně s přáteli. Pozvání k rozhovoru přijal basák Tomáš Jarolím mimochodem zakládající člen již zmiňovaných Motorband.

Kdyby pan Colombo pátral po strůjci nápadu koncertu na střeše Knaku, kam by ho zavedl jeho detektivní nos?
No ke mě a k Petrovi Samkovi, který provozuje klub Knak. Nápad byl po roce zopakovat stream v Knaku a já začal dumat, jak tomu dát rozměr svobody a nádechu čistého vzduchu a rock'n'rollu a pravda i slušné rebelie.

Jak dlouho trvaly přípravy a zaskočily vás netradiční překážky, které jste dosud při standardních vystoupeních řešit nemuseli?
Tak bylo to v tom prostoru poprvé a muselo se vše udělat na míru. A to v kontextu bezpečí budovy, techniků a techniky, ale i nás. Hmotně i právně. Nejtěžší bylo zajistit počasí, neboť od určité chvíle pro zájem lidí padla mokrá varianta uvnitř klubu.

Asi speciální musela být zvukovka. Řešili jste možná co nejlepší zvuk i pro kolemjdoucí? Měli jste lampy pekelněji vytavené než na běžných pódiích?
Ne, standard u všech aparátů. Klasicky i tak hrajeme dost nahlas, neboť kytary nepoužívají krabičky a tak je třeba zesilovač vybudit. Jenže zvukovka byla jen půl skladby. Pár minut. Bylo potřeba neprovokovat okolí, aby policie dorazila co nejpozději. Máme, ale tak jasné a čitelné zvuky a promyšlené frekvence zvuku, že mnohdy rovnou hrajeme bez zvukovky i na festivalech. I cizí zvukař si to nastaví na první skladbě.

Co říkali vaše nástroje na chladné a větrné počasí, pojali jste jinak ladění pro eliminaci postupného zahřívání nástrojů na těle?
Ne klasika. Já mám dva basové Precision ze sedmdesátých let a ty drží kdekoliv. Kytary bylo nutné častěji dolaďovat to je pravda. A pro prsty teda nic moc.

Jaké jste zažívali pocity, vidět po dlouhé době fanoušky pod pódiem, když dopředu nebylo ani jisté kolik lidí vlastně dorazí?
No bylo tam asi pětset lidí. Být teplo a nepršet ještě pár minut před koncertem tak tam byli tisícovka "náhodně" kolemjdoucích (smích). Hrát v kontaktu na lidi je vždy zážitek, i když tohle byla opravdu výjimečně vysoká "stage".

Je něco co by si v souvislosti s koncertem na střeše rád zmínil?
Že to nejvíc byla atmosféra svobody pod pódiem a radost těch lidí. Světla nám tam dělal Láďa Neubauer, což je v branži legenda. Ten mi dal po koncertě největší odměnu. Řekl "Bylo to super a dneska jsem si při tom vašem svícení uvědomil, že už chci dělat jenom to, co mě baví!".

Vím, že Hlahol makají na novém materiálu a připravují CD. Ovlivnil lockdown vaší přípravu, třeba ve smyslu, že jste měli více času na pilování songů a aranží, nebo jste zastánci přímočarosti na první dobrou?
Na první dobrou dáváme nahrávání v Sonu. Jinak co skladba to jiný příběh i styl tvorby. Někdy porod za tři dny jako Dalajláma a jindy třeba i měsíc hledání toho správného nastavení pocitu ze skladby jako u Heffronu. Covid necovid zkoušíme třikrát v týdnu a taky tvoříme. Žádné násilí až bude dost skladeb na CD tak bude.

Jste zastánci syrového zvuku, bez modulací, přímočarého rock'n'rollu a výrazně úderné a přesné rytmiky. Vychází to z vaší přirozenosti, nebo jste našli díru na trhu?
Tady není žádná díra na trhu tady je Hlahol (smích). Hele každý z nás je dost starý na to, aby nám bylo jasné, že to co stojí za to je pravdivost a upřímnost a nejhorší je na něco si hrát nebo moc kalkulovat. Hrajeme, co nás baví, a víme, že tenhle svět je už dost v hajzlu, takže rozdávat radost a nadhled v humoru má větší hodnotu než ta nejefektnější póza a prvoplánovost. Bez chemie a náhražek je naše cesta.

Možná otázka na kytaristy, ale určitě máš také přehled. V minulosti byly zesilovače pana Rožďálovského kombinací kvality a přijatelné ceny pro muzikanty, kteří nedosáhli na zahraniční značky. Je sympatické, když vidím u Hlaholu vedle Marshall také Rozdal. Obstojí české zesilovače a mají kluci s výrobcem nějaké vazby, třeba ve smyslu, že jim postaví zesilovač na míru?
No řeknu to takhle. U nás je fajnšmekr na zvuk Milan Illeš a ten hraje na Rožďala! Má to stejnou hodnotu jako Marshall co se týká zvuku, ale nemusíš pro to prodat motorku, abys na to měl. Nesmíš to, ale zasrat padesáti krabičkama, to pak nehraje nic. Jenomže to zase musíš umět hrát a ne se schovávat za efekty. Basa je u nás to samé. Precision a Ampeg a zvukař to jen zesiluje anebo zeslabuje a to fakt. Rožďala známe, ale na míru nám nic nestaví a ani slevu nedá potvora jeden (smích).

Neodpustím si jako basák amatér soukromou otázku. Jaké jen to hrát s Hafem, pro mě stále nejlepším bubeníkem u nás? (při vší úctě k ostatním).
Já bych se k muzice nevrátil po třiceti letech, pokud bych nehrál s Hafem. Ale fakt je, že jsme na sebe výjimečně napojeni a to, že on hraje se mnou, mu zase dovoluje hrát "naplno". V tom byla mimochodem i síla původního Motorbandu, krom hlasu Kamila. To vidím až dneska. Ale bacha, Hafo ti neodpustí ani tón mimo a nebo vedle, je horší jak Precision z roku 1960.

Mirek Donutil říkal, že nejvíc letí ženský na muzikanty. Jak umí naložit Hlahol s touto devizou? (smích)
Hele, tak to ti nedokážu odpovědět já sem totiž ženatej (smích). A kluci se baví jen o dlabanci (smích).

Tome, děkuji za rozhovor, a pokud máš na srdci vzkaz pro fanoušky, kolegy muzikanty, techniky, pořadatele tak sem s ním.
Mám vzkaz pro lidi. Existuje lidská důstojnost, hrdost a odvaha, které nás nutí brát se za osobní i kolektivní svobodu. Bránit se nespravedlnosti, třebaže zabalené do humanity. Nemůžeme se spokojit s málem v tomto ohledu. Už proto ne, že naši předci za to platili životem. Proto jsme napsali Hefron na počest českých legionářů a o jejich boji za svobodu. Právě v době, kdy nám tu naši svobodu berou. Je nutné svobodu bránit a starat se o ní, ale ještě nutnější je dnes být slušný a prostý agrese. Já říkám být pevný ve svém vnitřním postoji. No A taky se z toho nepodělat a zachovat si Radost a smysl pro humor. Třeba u písniček Hlaholu takže přijďte na náš koncert.

Pro Rockpalace Tomáš Pošvanc.