Hudebniny - speciál, záruka kvality a spokojenosti

Pavel Plecháč, kamarád, s kterým jsme se poznali, když jsem se „motal“ okolo Aleše Brichty. Pavel už tehdy byl kapacita, co se týče prodeje hudebních nástrojů a tehdy se otvírala síť Hard Rock barů a Pavel zajistil nejedno zvučné jméno. Rád vzpomínám na setkání s Tomášem Krulichem, které pro blatenský HRB Pavel zprostředkoval a Tomáš se stal kmotrem  baru. Po nějaký čas jsme s Pavlem sešli z očí a o to víc mě překvapil jeho nedávný telefon. Na mojí opatrnou otázku co potřebuje, mě hodně potěšila jeho odpověď – nepotřebuju nic, jen jsem tě chtěl po takový době zase slyšet. Tak jsme i pokecali

Pavle, jak si se vůbec k muzice dostal?
Na dnešní dobu poměrně pozdě. Když mi bylo patnáct let, otec mě přihlásil na obor bicích nástrojů na tehdejší Lidové škole umění. Tu jsem navštěvoval až do doby, než jsem nastoupil základní vojenskou službu. Zkusil jsem se dostat k posádkové službě ve Slaném, což se mi podařilo a rok a půl jsem s nimi hrál. Kromě vojenského drilu to byla beze sporu opravdová muzikantská škola. Celý rok a půl jsem měl možnost zkoušet a hrát se skvělými profesionály.       

Máš vyhraněný hudební styl, nebo je ti jedno co posloucháš?
Rozhodně jsem duší rocker. Poslechnu si ale rád jakoukoli dobrou muziku kteréhokoli žánru. 

Máš nějaké oblíbence? Prozradíš nám pár jmen
Ze zahraniční scény mě jednoznačně nejvíc oslovují rockové legendy, jako jsou Kiss, ACDC nebo třeba Iron Maiden. Co se týče české hudební scény je to trochu oříšek, protože spousta muzikantů jsou mí známí či dokonce blízcí přátelé. Po muzikantské a kreativní stránce ale velmi obdivuji práci třeba Michaela Kocába. 

Co koncerty? Chodíš? Kdy a na čem jsi byl naposled a chystáš se na některé zvučné jméno, které do  ČR zavítá?
Na koncerty určitě chodím rád. Baví mě porovnávat, jak si stojíme my Češi ve srovnání se zahraničními interprety, zda se nám daří smazávat dříve propastný rozdíl mezi světem a námi. Velmi mě těší, že jsou na české scéně tací, kteří dosahují světové úrovně. Jelikož nevím, kdy přesně náš rozhovor vyjde, je pro mě těžké říct, čí koncert jsem navštívil prozatím naposledy a na koho se chystám. Když to ale zprůměruji, každý týden jsem někde. 

Ty jsi taky hodně spolupracoval s Alešem Brichtou, tam jsme se vlastně poznali, nedávno jsem tě viděl s ním v nějakém ranním vysílání
Ano, kromě toho, že je Aleš Brichta mým blízkým přítelem, který mi přišel popřát k mým nedávným kulatinám, jsem mu domluvil rozhovor v ranní relaci Snídaně s Novou. A musím tedy říct, že přimět rockera, který vyznává noční život, aby vstal okolo šesté hodiny ranní, byl velký výkon.

Ale pojďme k hlavní otázce. Ty jsi jeden z velkých hráčů, co se týče prodeje hudebních nástrojů. Jak se z člověka stane prodejce hudebních „instrumentů“? Nebo lépe položím otázku, kdy tě napadlo prodávat hudební nástroje?
Vzhledem k tomu, že muzika je mým koníčkem a láskou od pubertálního věku, chyběl jen malý krůček, abych se jí začal živit. Jelikož ovšem uživit se jako hráč na bicí není v naší republice jednoduché, bylo prodávání hudebních nástrojů možností, jak si muzikou vydělávat na živobytí, byť ne jako profesionální hráč. Přesto jsem ale sen o hraní na jevišti před publikem zcela nepustil. U příležitosti šedesátých narozenin mě oslovil Dalibor Janda, abych si s ním zahrál v naší největší hale a sice O2 aréně. Jsem rovněž rád, že jsem pokořil Lucernu, o které se mezi muzikanty říká, že kdo nehrál v Lucerně, jako by nebyl.  

Kolikátý rok už provozuješ tvoje hudebniny?
Letos na podzim to bude už dvacet let, co jsem hudebniny otevřel. 

Co všechno máš ve své nabídce?
U mě v hudebninách najdete vše přes hudební nástroje, které si muzikanti a kapely mohou přát, po zvukovou a světlenou techniku. K dispozici mám nástroje tuzemských i světových značek. 

Dá se tedy říci, že dokážeš po stránce hudebních nástrojů uspokojit všechny hudební styly?
To rozhodně

Takže když k tobě přijde začínající kapela, dokážeš jí prakticky vybavit komplet k vystoupení?
Ano, jsem schopen každou kapelu, i ty začínající, vybavit od trsátka po veškeré nástroje. A ještě v případě zájmu rád přispěju dobrou radou. 

Seznam těch, kteří nejsou tvoji klienti je jistě kratší, než seznam těch, kteří u tebe našli „azyl“. Přesto můžeš nám říci pár zajímavých jmen, které „uspokojila“ tvoje nabídka?
Mezi mé spokojené klienty patří namátkou Petr Janda, Petr Kolář, Kamil Střihavka, Jakub Smolík, Ota Váňa z kapely Kabát nebo třeba Janek Ledecký. Tady seznam ale rozhodně nekončí. 

Vím, že u tebe pravidelně nakupují velké hudební ikony, dá se říci, že to přerostlo v přátelství, alespoň u některých?
V některých případech rozhodně a velmi si toho vážím.

Jak u tebe vypadá nákup, myslím tím, zda dokážeš žadateli poradit v tom, co hledá, říci klady a zápory vybraného zboží…?
Zakládám si na tom, že nejsem pouhým prodejcem. Přistupuji k zákazníkům tak, jak bych si přál, aby každý prodejce přistupoval ke mně. Jsem vždy upřímný a nesnažím se jen za každou cenu prodat a vydělat. Pokaždé upřímně vyzdvihnu plusy, ale zmíním také mínusy prodávané věci. Mé podnikání stojí na osobním přístupu, protože nástroj se nekupuje, ale vybírá.  

Teď mě napadla otázka, na kolik nástrojů, které máš ve své nabídce dokážeš zahrát?
S největší jistotu ovládám bicí, zahraju ale i na piano a kytaru. Jsem rád, když můžu prodávané nástroje chytit správně do ruky a aspoň základy na ně předvést.

Sleduješ českou hudební scénu, je něco, co tě v poslední době nadchlo/zklamalo?
Nadchnout mě umí mladí talentovaní lidé, když jsou kromě nadání i pokorní a pilní. Vždy jim držím palce, aby jim to vydrželo co nejdéle. Jsou totiž i tací, na kterých je patrné, že už dávno vyhořeli, ale drží se muzikantského řemesla dál, jelikož jim takzvaně platí složenky. 

Jaké jiné zájmy mimo muziku máš?
Na první dobrou mě napadlo vyjádřit to pomocí okřídleného: Ženy, víno, zpěv. Byť tedy o mně je známo, že alkohol nepiju a bavit se dokážu velmi dobře i bez něj. Zpěv navíc souvisí s muzikou. Nicméně se mi tohle slovní spojení líbí a mám pocit, že s tímto drobným dovysvětlením, mě docela dobře vystihuje.  

Pavle, co vzkážeš svým novým potenciálním zákazníkům a jaký je tvůj nejoblíbenější klip, který můžeme našim čtenářům pustit?
Jak mám napsáno na vstupních dveří svých hudebnin: Zdravím, nejdůležitější osobou jste dnes vy, jste totiž můj zákazník! Co se nejoblíbenějšího klipu týče, nerad bych někoho vyzdvihoval, protože žánrů a stylů je opravdu mnoho a pro každý platí trochu jiná kritéria. Tudíž vybrat jednoho toho opravdu nej by podle mě nebylo spravedlivé. Ale víš co, když jsme se spolu bavili, říkal jsi mi o kapele Panoptiko, takže pust něco od nich.