Predátor hrající metal - Gorgy

Kapela Dymytry ukončila před koncem roku turné s Komunálem a za pár dní startují nové turné 2018 15 let pod maskou. Kapela ještě chystá speciální koncert 23.3. v Praze, včetně nového alba. Úctyhodná aktivita a nasazení muzikantů. Dymo i Protheus byli hosté Rockpalace, takže „pomyslnou kratší sirku“ k rozhovoru si vytáhl Gorgy, s kterým si budu dnes povídat. Uvidíme, co nám může prozradit z tajemství nadcházejících dnů.

Ahoj, sluší se popřát nej nej do nového roku a padneme do toho spolu po hlavě! Ty a muzika, jak to u tebe začalo? Kde se v tobě vzal zájem o muziku? Jak jsi ji vnímal?
Ahoj děkuji, taky přeju! Rockovou muziku jsem slyšel od malička prakticky neustále, táta měl v 80. letech autobus přestavěnej na takovej „tourbus“ :-) Byly tam i postele a vzadu nákladovej prostor pro aparaturu a vozil spoustu kapel včetně Arakainu a dalších. Já jsem nedávno našel fotku, kde mi jsou asi 2 roky a sedím s mámou a tátou u zvukařskýho pultu během nějakýho koncertu, snad na Barče. (KD Barikádníků). Takže rockovou muziku jsem vnímal velmi intenzivně už od malička. :-)

Jsi kytarista a jak mi říkal váš „principál“ Dymo v našem rozhovoru, vybíral si lidi okolo sebe podle toho, co umí, takže se nabízí další otázka – jak vypadalo tvoje hudební vzdělání? Začínal jsi někde v „Lidušce“ nebo samouk a hned od počátku ty byla kytara?
Hudební vzdělání bohužel žádný nemám, ani do lidušky jsem nechodil. Jako dítě jsem byl spíš maniak do počítačů. Na kytaru jsem se vrhnul až v 15ti a v začátcích mi hodně pomohl s technikou skvělej učitel Tomáš Valášek.

Jaká muzika tě ovlivnila v raném mládí (mladý jsi pro mne stále, takže nepíšu jen v mládí). Co jsi poslouchal?
Ze zahraničních ty byly Metallica, Ozzy a později Pantera. Z našich kapel to byly kapely z mého okolí. Arakain nebo v Kainu byly vždycky legendární pařby na Markýz John, ty hrajou převzatý věci od Toto a hraje jim to skvěle.

Být muzikantem, to znamená být středem pozornosti a být na očích. Vzpomeneš si, jaký jsi býval žák? Patřil jsi k těm nenápadným, nebo už ve škole jsi „byl“ vidět?
Ve škole jsem byl spíš nenápadný samotář, měl jsem svůj svět ty svoje vzdušný zámky. Navíc tenkrát stejně všichni poslouchali Lunetic nebo Hip hop a podobný krávoviny. Když jsem jim asi ve 4tý třídě pustil Panteru tak se na mě koukali jak na blázna. :-)

Ty jsi přišel do Dymytry v roce 2009, přišel jsi na doporučení, nebo to byl regulérní konkurz?
S Jirkou jsme se znali a naši tátové měli spolu rockovej klub Kain a tam jsme se potkávali. Když potom Jirka hledal kytaristu, tak oslovil mě a já řekl „No tak jo“. :-)

Dymytry už v té době měli své masky, jak ses na to díval – nastoupit do kapely, která tváře ukrývá za bizardní masky? Přišlo ti to na prosto OK?
Mně se to hrozně líbilo. Navíc já nejsem moc velkej exibicionista a moc nevyhledávám pozornost, ale když si nasadím tu masku tak se všechno změní. Nejsem tam já, ale je tam maska, predátor hrající metal. :-)

Pociťuješ trému dnes, když jdeš na podium??
Trému možná malinko, ale příjemnou, takový chvění před koncertem. Ale že bych byl rozklepanej a nervní to ne. Akorát vždycky před prvním koncertem tour, to jsem trochu nervózní jestli všechno klapne technicky, kde má kdo kdy stát kvůli světlům, jak bude fungovat playlist atd..

Jsi v kapele už nějaký pátek, co bylo pro tebe dosud nej nej co jsi s Dymytry zažil? Nebudeme se bavit o vrcholu, jelikož mi Dymo jednou řekl… že z vrcholu se už jen padá -)))
Skvělým zážitkem jsou samozřejmě obrovský festivaly jako MoR, Metalheart a nebo Votvírák, kde jsou desetitisíce lidí. A já si skvěle užívám naše Tour, kde můžem hrát delší složitější playlist, můžem si pohrát s technickejma vychytávkama a jsou tam hlavně naši fanoušci.

Měl jsi už chuť někdy s muzikou seknout a najít si civilnější povolání?
Naštěstí ne, na to jsem pořád ještě mladý.

Jak trávíte vy muzikanti ty, dá se říci tisíce kilometrů cestování v autech? Spíte, čtete????
V autě sledujeme filmy, ale jakmile tam nehraje Arnold nebo Sylvestr, tak ten film nemá šanci a po 10min. přepínáme na Ramba nebo Terminátora! :-)

Jsi aktivní muzikant, jde skloubit rodinný život se životem úspěšného muzikanta? Jak by měl vypadat tvůj naprosto ideální den, když víš, že nemáte koncert?
Skloubit to jde, je to o kompromisech, ale samozřejmě jakýkoliv víkendový akce jsou pasé, protože hrajeme a v neděli jsem ouplně kantáre. :-) Můj ideální den by vypadal tak, že bych byl s rodinkou celej den naloženej v moři nebo na lodičce, miluju vodu!

Jak to vypadá s tvou pílí, co se týče cvičení?? Po koncertě putuje kytara pod postel do dalšího kšeftu, nebo poctivě cvičíš a preluduješ?? Kapelníkovi to neřekneme -))
Cvičit je potřeba! :-) Ale přiznám se, že po posledním koncertě v prosinci jsem na to teď skoro měsíc nesáhnul. Ale zas rekonstruuju byt, takže cvičím pokládání podlah, štukování, malování, rozvody elektriky atd.. Asi to budu dělat mnohem déle než řemeslník, kterej se tím živí celej život a občas i něco zkazím a musím to dělat znovu, ale zas mám radost, že dokážu i něco jinýho než hrát na kytaru. Aspoň pak můžu něco předat i dětem a vnoučatům a jsme národ chatařů a kutilů a já budu asi taky takovej. Ale už se blížím do finále a za pár dní k tomu budu muset zase sednout a cvičit několik hodin denně abych dohnal resty. :-)

Máš spočítáno, kolik strun přetrhneš během turné?? A konečně, jaká je tvůj nejoblíbenější „pracovní“ nástroj, na který hraješ? Jsi spokojený, nebo pokukuješ po nějaké té kytaře snů?
Spočítáno to nemám, ale odhaduju, že tak 1 strunu za 4-5 koncertů. Momentálně je můj nejoblíbenější nástroj bílý véčko ESP V-II. Nejlepší zvuk a perfektně drží ladění, prostě japonská kvalita. A moje kytara snů je Gibson Flying V Custom, ale ta cenovka je šílená. Sto tisíc za kytaru je prostě mazec.

Máte za sebou veleúspěšné turné, našel sis čas na odpočinek okolo vánoc, nebo jste v plné polní a chystáte se na výjezd 10.2. do Olomouce?
Odpočinek nebyl vůbec, jak jsem řekl výše, místo odpočinku nastoupila rekonstrukce a za chvilku začneme připravovat scénu na nadcházející Tour. Bude to technicky dost náročný, ale bude to masakr! Nechte se překvapit.

23.3. v Praze chystáte speciální koncert v rámci turné. Bude i tento koncert jiný než jiné koncerty v tomto bloku? Můžeš něco z toho prozradit?
Koncert to bude skutečně speciální, připravujeme podium, které tu minimálně na naší metalový scéně ještě nebylo! Zatím nebudem příliš prozrazovat, abychom nepokazili překvapení. Jen můžu říct, že na celkové vybavení bude potřeba 10 plně naložených kamionů.

Turné končíte v půlce května, jaký bude tvůj relax než začne kolotoč letních festů? Bude nějaká rodinná dovolená?
Rodinná dovolená určitě proběhne, manželky rodina má chalupu na horách, tak pryč od civilizace a tam je dokonalý klid a relax.

Maličko se ještě vrátím k muzice, našel jsem si, že tvoje nejlepší album jsou Pink Floyd – The Wall, klobouk dolů -)) Když jsem se dnes bavil s Honzou (Protheus), (a já to na něj prásku a s jeho dovolení budu citovat - "Gorgy a Pink Floyd? No tak to ani náhodou to psal nějakej šílenec (smích). Gorgy z nás poslouchá největší nálety. Neustále nás zásobuje Killswitch Engage, Walls of jericho a podobně..." Takže?? jak je to s tou Zdí a Pink Floyd?-)))))
Je pravda, že mám rád masakry. Ale to neznamená, že bych si nepustil i něco výrazně klidnějšího. Člověk musí bejt hlava otevřená, aby nezatvrdnul. Pink Floyd mám hrozně rád a Gilmour je můj kytarovej idol. Líbí se mi jeho styl hraní, perfektně nafrázovaný silný tóny maj kolikrát daleko větší efekt, než nějaký rychlý běhy. Dál mám rád Toto, kde je další fantastisckej kytarista Steve Lukather. Nepohrdnu i klasickou hudbou od Morriconeho až po Mozarta, což byl jeden z prvních rockerů a hitmakerů. Ale nemám problém si po Mozartovi nebo Toto pustit In Flames nebo Slayer! :-)

Tvoje sympatie k oblíbeným filmům jsem si přečetl na vašem webu - co knížky? Máš nějakého oblíbeného autora?
Vášnivý čtenář teda určitě nejsem. Mám doma asi 40 knížek z nichž jsem přečetl asi 1. Nějak mě to nechytlo.

Gorgy, je něco, na co se strašně těšíš, co se týče budoucího turné, máš tam nějaké očekávání, nebo už to, vzhledem bezpočtu odehraných koncertů bereš jako rutinu?
Na následující tour se těším jako zatím na žádné jiné. Poskládali jsme zajímavý playlist, průřez celé 15 leté kariéry a každý si přijde na své. Bude to skutečně oslava se vším všudy. Vždycky jsme si hráli s technickejma vychytávkama, aby naše koncerty vždycky měly něco navíc. A tentokrát to bude skutečné monstrum.

A poslední otázka – co vzkážeš čtenářům Rockpalace a já ti děkuju za tvůj čas a ochotu.
Čtenářům přeju všechno nejlepší do nového rocku! A to čemu věříte, dělejte naplno, žádný šolichání! :-)