Excalibur - meč s tím zvláštním a zvonivým jménem

Nasycený je ještě obzor, prachem z vyhrané rozhodné bitvy zaklíná vítěz svůj meč….Jak titulku, tak první slova jsem si vypůjčil z textu Aleše Brichty a Arakain – Excalibur. Krásný úvod pro dnešní rozhovor s kapelou, kterou mám rád a jsem nadšený, že se v roce 2015 opět zformovala. V Západních Čechách Excalibur společně se Saponem pevně a oprávněně dřímal v rukou heavy metalový prapor! Ku příležitosti chystaného koncertu v Plzni Pod kopcem Excaliburu společně s Roxor 1.12. (jste všichni srdečně zváni) vzniká náš rozhovor a vzhledem k tomu, tu mám dva zajímavé hosty z kapely Excalibur – Petra Šlapáka a nestora a hm veterána Wildu Buzinkaye, které nechci v odpovědích krotit, dáme prostor každému z nich. Dnes tedy Petr Šlapák – bicí.

Petře, zavzpomínej na časy dávné, jak a proč vlastně vznikl Excalibur, kdy a kdo v něm byl.
V polovině roku 1986 za mnou přišel Wilda Buzinkay, že by z naší bejvalý FUGY udělal novou metalovou kapelu založenou na zpěvu Honzy Svárovského. Já jsem do té doby s metalem neměl moc zkušeností, ale když jsem si poslechl od Accept „Metal Heart“ bylo z mé strany jasno, že tuhle muziku chci dělat. Té tzv. „Nový vlny“ jsme měli všichni dost, prostě to chtělo tvrdou změnu!!!

Excalibur byl pro vás nová zkušenost, nebo jste přišli z jiných kapel?
Já jsem před tím měl několik kapel jen tak pro zajímavost „Fortuna (1973), Kapky, MAT, Fuga, Akvarel. Kromě Akvarelu jsme hráli hlavně převzatý věci, proto repertoár Excalibru s vlastními texty a skladbami bylo pro mne něco nového.

Vydali jste se cestou heavy rocku, proč právě tenhle styl? Byli jste ovlivněni některými kapelami? A konečně, z jakých vzorů jste vycházeli?
Díky výjimečnému hlasu Honzy Svárovského jsme si mohli dovolit hrát několik věcí od Accept, tahle kapela nás, a nejen asi nás hodně ovlivnila. Iron Maiden byli zase oblíbenci Kolbena a Michala Štraucha (kytaristi), žádnou převzatou jsme ale od Ironů nehráli. Skvělej a čistej hlas Standy Marhouna pak přímo sváděl udělat pár ploužáků od Škorpionů.

Jak vypadala vaše tvorba? Volili jste cestu vlastní muziky, nebo tam byli převzaté věci?
To jsem v podstatě již zodpověděl, pár převzatých bylo, ale jinak vše vlastní. V té době jsme měli přes 35 vlastních věcí, bylo toho to určitě na 3 CD ale finančně to pro nás bylo nedostupné.

Excalibur ve své době největší slávy velice dbal na image a teatrální show. Myslíte, že je to v muzice důležité? Jak se koukáte na kapely, které koncert odehrají pomalu v teplácích?
Lidé mají rádi „cirkus“ a tak k tomu sluchovému zážitku chtějí také ten vizuální. Když už jsme zvolili jméno kapely po legendárním meči krále Artuše, tak se ta scéna s hořícím mečem přímo nabízela. V té době bylo neslýchané zapálit nějaký efekt na pódiu, proto jsme stále měli problém s hasiči. No Wilda by mohl vyprávět. Každopádně jsem příznivcem pódiové scény zvláště u metalu. Pokud půjdu na koncert Erica Claptona, nebudu očekávat monstrózní scénu. Vše odvisí od druhu muziky.

Váš hořící meč v úvodu zaseknutý do připravené krabice – to už je dnes legenda, vzpomínáte na nějaké průšvihy právě s touto rekvizitou? (Sám s úsměvem vzpomínám na vystoupení kapely ve Dvorci u Nepomuka, kde se v úvodu netrefil zpěvák do nachystané bedny a zasekl meč do zcela nové palubovky v sále! Šlo o první koncert po její rekonstrukci!)
Tady bych nechal spíš vyprávět Wildu. Dneska se tomu jen smějeme, ale když Standa M. Na koncertě v Pelhřimově přesekl mečem „párák“ (svazek kabelů od mixu k mikrofonům), myslel jsem si, že mu zvukaři tím mečem dají na prdel. Museli skoro 3/4 hodiny pájet všechny žíly. Wilda ti jistě rád poví, jak to bylo s hořícím mečem a hasiči na koncertě v Kostelci.

Excalibur byl ve své době poměrně hodně divoká kapela, pamatuju koncert na Lochotíně, kde pár tisícovek bylo, jak jste válčili s Bolševikem? Byly nějaké zákazy?
No komouši a i Wilda si s námi užili. Wilda proto, že musel jako kapelník vždycky všechny průsery hasit. Koncert na Lochotíně byl už v trochu uvolněné době. Zákazy byly, ale ne takové, že by nás zakázali, to ne, ale když po našem vystoupení v Brodku u Tachova fanoušci zapálili místní železniční zastávku, nebo když po koncertě na tzv. Politické písni v Sokolově lidi téměř zdemolovali celý sál, tak to s námi bylo nahnutý. Jinak na tu dobu rád vzpomínám, asi proto, že jsme byli mladí.


Máte přehled, kolik jste odehráli koncertů? Jak často se vůbec tehdy hrálo? Sledovali jste konkurenci? Měli jste nějaké spřátelené kapely?
Bylo toho hodně hráli jsme i 2x až 3x v týdnu. Tady ale nechám odpověď na Wildovi, ten má jako kapelník větší přehled. Konkurenci jsme moc nesledovali, spíše jsme se těšili na společné koncerty např. a Merlinem, Arakainem, Boronem ze Sokolova, karlovarskou Codou, Vitacitem, brněnským Kernem, nebo koncertem v Lucerně na rockové lize, kterou jsme mimochodem vyhráli, nebo na „Novodvorské“. Největším naším plzeňským konkurentem, ale i dobrými kamarády byl plzeňský metalový Sapon, s kterým jsme odehráli koncertní turné po Čechách a Slovensku.

Myslím, že Excalibur měl dobře našlápnuto a po 89, kdy začaly všechny vám podobné party vydávat vysněná LP, Excalibur se rozpadá. Proč? Syndrom vyhoření, jak se dnes s oblibou říká, ponorka?
Já myslím, že ponorka nebyla, spíš to, že lidi měli plnou kebuli politiky, všech těch změn, starostí o tom, jak se uživit v nových „tržních“ podmínkách a na koncerty moc nechodili. Začali jsme podnikat a vůbec bylo moc starostí. Začaly vznikat malé klubové kapely, fanoušci se hodně roztříštili, přišla sem, dříve zakázaná a nedostupná muzika a kapely si začaly znova vytvářet své fanoušky. My jsme tu dobu, kdy se vše zase pomalu začalo lepšit, propásli. Nyní jsou takové možnosti, o kterých jsme ani nesnili, ale zase a zase to vyžaduje hodně peněz, a hlavně známé na doporučení. Vše je, si myslím, nyní ještě těžší, hlavně pokud se muzikou chce člověk uživit.

Co se z té doby dá považovat jako největší úspěch kapely?
Já si myslím, že koncert v Lucerně (6.10.1988) na finále „Rockové ligy“ a velký koncert před cca 6 000 lidmi v plzeňském amfíku na Lochotíně.

Excalibur je minulostí, co jeho muzikanti? Začali hrát v jiných kapelách, nebo muzika šla úplně do kytek?
Mě mrzelo, že Honza Svárovský z kapely v roce 1988 odešel. Zdeněk Jakubec (dlouhá léta po rozpadu Excalibru – Pumpa) ho ale, svým heroickým hlasem, nahradil plnohodnotně!!! Co se týče současnosti, já ještě kromě Excalibru hraju v CI5 a Wilda má zase Starý psi. CI5 je spíše rocková muzika než metal nebo hard rock, ale baví mi to. Hrajeme také převážně vlastní skladby.

Sledovali jste v té době hudební trend, jiné kapely, co se ve světě hraje?
Já novou muziku poslouchám stále, rád ji porovnávám s tím, co se hrálo. Rád si poslechnu i takové P.O.D. nebo před úmrtím jejich zpěváka se mi líbili Alice in Chains, Creed atd. Já moc neškatulkuju, buď se mi to líbí, nebo to prostě přeladím nebo vypnu. Stále chodím na živé koncerty. Jsem pravidelným návštěvníkem plzeňského „Metalfestu“. Doháním to, co jsme mohli dříve poslouchat jen na Beat Clubu nebo „Baernu 3“. Wilda na to má jinej názor, ten říká, že vše již bylo vymyšlené a nic lepšího se nepodaří, že nové kapely jen kopírují staré postupy v nové úpravě. S tím prostě nesouhlasím. Jinak čím jsem starší, tím se mi líbí tvrdší a tvrdší hudba. Miluji Accept i v novém složení. Stalingrad nebo The Rice Of Chaos, to je skvělá muzika.

V roce 2015 se stalo to, na co Plzeňáci čekali a přáli si nejvíc, aby se Excalibur vrátil na pódia. Co bylo impulzem? Vím, že třeba Wilda byl a je aktivní ve Starých psech, takže mu chyběl i heavy metal?
To nevím, jestli mu chyběl heavy metal, ale faktem je to, že to znova rozpumpoval. První zkoušky byly takový moc nesehrané, rozpačité, ale myslím, že nyní je to lepší.


Přišel impulz k obnovení kapely, jak se k tomu stavěli muzikanti? Řekl vám někdo, že už ne? Kde se sháněla náhrada?
Tak, v Excalibru se vystřídalo docela pár muzikantů, jen tak budu jmenovat ty co už nyní v kapele nejsou tj. spolu-zakladatel Zdeňek Bergl (kytara), Honza Svárovský (zpěv), Jarda Pohlot (kytara), Pavel Žaloudek (kytara). Současná sestava je Míra „Kolben“ Kulhánek (kytara), Michal Štrauch (kytara), Zdeněk Jakubec (zpěv), Standa Marhoun (zpěv), Petr Šlapák (bicí) a Wilda Buzinkay (basa). V podstatě nám nikdo z těch stávajících borců neřekl ne, takže náhrada se shánět nemusela.

Navázal Excalibur tam, kde ukončil v roce 90 činnost? V muzice se mezi tím „paní Móda“ postarala o nové směry a trendy, zůstali jste na stejné koleji, nebo se to odklonilo maličko jinam?
Nic se neodklonilo, chceme hrát ty naše starší skladby tak, jak si je lidi pamatují. Trochu jsme někde zjednodušili kytary a ubrali mraky těch předražených dob, aby to vše lépe šlapalo, přidali jsme někde 2 „šlapáky“ nemyslím sebe, to už by byli 3, ale double basse drum. Udělali jsme zpěv ke skladbě Daidalos, kterou jsme dříve hráli jen jako instrumentálku. Vytáhli jsme ze šuplíku pár hezkých ploužáků a stále ještě je z čeho vybírat.

Mám ve sbírce 2 CD Excalibur - History, zjevně jde o sebraná dema…můžete mi k tomuto CD něco bližšího říci?
No nevím co máš, ale oficiálně nic vydanýho nebylo. Nahrávky z rozhlasu a ze sálu v Nýřanech jsme dali na CD s názvem „Life Story“a zbytek je v „šuplíku“ na mp3. Možná ti to Wilda poslal, ale o druhém CD nevím.

Kapela je pohromadě, chce hrát, takže se musí sestavit playlist? Sáhlo se jen do starých songů kapely, nebo si každý sebou přinesl i něco nového?
Kolben přinesl 2 nové skladby a Wilda taky 2, jinak jedeme ve starém dobrém Excaliburu.

Vzpomenete si na první koncert po combacku? Jaký jste z něj měli pocit? Museli jste hodně cvičit, nebo ty noty nějak v ruce zůstaly?
První pokus byl, společně se Starými psi, v pivovaru Groll 3.července 2015. Obavy byly, ale vše dopadlo O.K.. Celá kapela se pak pořádně rozjela až v Šeříkovce 19.12.2015, z obavy, že to nezaplatíme, jsme si vzali malý sál, ale bylo tolik lidí, že ten velký sál bychom s přehledem zaplnili, tak někdy příště.

Jak vypadá show Excalibru dnes? Zůstaly vám nějaké ty propriety z té doby?
Meč nezůstal, ale Standa M. Sehnal nový, sice bez kalichu, takže ho nezapalujeme, ale je. „Červ“ náš dvorní scénový technik, udělal obrovský šutrák, brnění, rukavice atd. a pouští do nás kouř až se z nás čoudí. Já jsem na koncerty v Šeříkovce (2015, 2016, 2017) udělal video projekci k celému vystoupení, která celý koncert skvěle doladila.

Vy máte koncert s Roxorem, kdy a kde? A co tam můžeme očekávat?
Koncert je v Božkově „Pod kopcem“, začínáme v 19:55 a bez přestávky 1 ½ hodiny budeme na lidi tlačit ty nejznámější skladby. Pak nastoupí Roxor. Ještě jsme s nimi nehráli, ale podle telefonického kontaktu se mi zdají jako skvělí pardálové.

Jak vypadá playlist dnešního Excalibru?
V podstatě jsem to již naznačil. Wilda mi doplní.

Vidíte rozdíly mezi hraním tehdy a dnes? Jsou rozdíly mezi lidmi, pořadateli? Dříve a dnes?
To je těžké porovnat. Hlavní rozdíl je v tom, že dřív chodili lidi na všechno a nyní abys zaplnil sál, musíš hodně investovat do propagace. Wilda by snad k tomu mohl říct víc.

Otázka tradiční, je jiná doba, píšeme rok 2018 – změnil se vás pohled na muziku, zůstaly vám vzory z mládí? Konečně – co si dneska rádi poslechnete?
Miluji tu muziku, z které jsem vyrůstal. Rád si poslechnu blues a hezké melodické věci i české.

Jaký je váš přístup k internetu, stahování…. Má význam dneska pro muzikanta ještě investovat do klasického CD?
To je dobrá otázka. Pro amatéry v žádném případě. Co se týče profíků, tak ty to brzy taky zjistí, ale zatím prostě pro ně to CD je ekonomicky nejlépe spočítatelné formou má dáti-dal tj. cena pořízení/počet prodaných nosičů.

Sledujete dnešní rockovou scénu? Jsou kapely, které vás překvapily?
Mě hodně překvapila česká kapela Doctor Victor, skvělé nasazení, opravdu česká kapela srovnatelná s těmi zahraničními, ale v tomto hodnocení nejsem asi sám. Z těch zahraničních mě překvapila kapela Kaleo, i když je to uplně jinej žánr, ale zvláštně zabarvený hlas jejich zpěváka JJ Julius Son a skvělé melodie mě prostě dostaly.

Kdyby o vás lidé hledali informace, kde je najdou?
Je to jednoduché na Facebooku a na www.bandzone.cz

A závěrem – co vzkážete našim čtenářům a jaký je vás nejoblíbenější klip, který na Rockpaláci pustíme?
Nejoblíbenější klip nemám, z českých kapel se mi líbí Krucipusk, tak zahraj „Láska je kurva“ nebo od Accept „ Stampede“ - z té skladby je fakt cejtit, jak se s tím ty starý „kluci“ neserou, úžasně šlapající věc. Nesmrtelná skladba je také od Manoweru – Warriors Of The World United. A co jim vzkázat? Vzkážu jim, že hrajeme hlavně pro radost a když přijdou na naše koncerty, určitě se nebudou nudit. Rád bych jim vzkázal nějaké moudro, ale nic mě nenapadá, tak asi těm mladým jen to, aby si užili ten svůj mladý věk a nepřipouštěli si žádné starosti. Těm starším nic vzkazovat nebudu, ty už jsou chytří dost.