Dangar Six na Smetišti dějin
- Číst 3640 krát
Do Jablonce nad Nisou a jeho okolí jsem v době svého mládí ze Semil vyrážel na kapelu Doteky. Že je Jablonec stále rockové město potvrzuje kapela Dangar Six, která se pyšní svojí výbornou prvotinou Smetiště dějin. CD je opravdu výborné a kapela pro mne velká neznámá, tak jsme se rozhodli naši nevědomost napravit a kapelu nejen pro vás vyzpovídat.
Začneme prvopočátkem, jak a kdy vznikla kapela DangarSix?
Kapela vznikla v květnu 2013 na troskách kapely Ethanasie a Patrik k tomu dodává. Kapela Euthanasie vystupovala velice málo, nebyla tam dobrá parta a poslední dobou vůbec nechuť zkoušet, hrát, atd. Tak jsme si s Danem řekli, že založíme jen nějakou "bokovku" o složení: bicí, basa, kytara a zpěv, se kterou si občas dáme někde v hospodě pár coverů. Zatím co jsme se zatím ještě bezejmenou kapelou nacvičovali repertoár, kapela Euthanasie náhle po 22letech působení ukončila činnost. A tak jsme se do toho opřeli o trochu víc, než bylo v plánu.
Co vás vedlo k založení kapely a potažmo se věnovat rockové muzice?
V dnešní době je to ale vlastně sázka na chromého koně...smích. Diskotéky, tedy hlavně syntetické techno muzika lidi oslovuje víc, než pot a dřina živých muzikantů. Dřívější doba byla v tomto pro muzikanty výborná v tom duchu, že třeba dlouho před zábavou nebo koncertem už bylo vlastně vyprodáno a to každý týden a třeba i na stejnou kapelu. Prostě tím lidé žili. A vzpomínky na tuto dobu nás vlastně dál táhnout rockové břímě, ale je prima, že jsou stále další nové generace, které jsou ochotni bojovat za rock´n´ roll dál, jako naší tři mladší bojovníci ve zbrani. To je moc dobře. Máme to věkově v kapele celkem dobře rozpoložené tři dědci a tři mladší kouskové. Myslím, že je to takhle dobře, nový vítr v plachtách starých rockerů...smích
Co vaše hudební vzory? Které kapely vás přivedly k muzice?
Naše srdíčka tlučou pro rockovou potažmo metalovou muziku, tak by snad ani nikdo nečekal, že
jsme chtěli hrát jinou muziku než rock´n´roll a co se týče našich vzorů - stará klasika jako Kiss, Black Sabbath, AC/DC, Judas Priest, Iron Maiden, Pain, Rammstein ale i mladší kapely jako Stratovarius, Nightwish a vůbec ta severská melodika, která je úžasná. Snažíme se být pokud to vlastně v dnešní době je vůbec ještě možné, aspoň trochu originální a snad se nám to i na albu povedlo, ale to je na posouzení posluchačů.
Říkal jsem, že zrodem jste poměrně nová kapela, přišli jste z jiných kapel se zkušenostmi, nebo byl Dangar Six založen na „zelené louce“?
Nejzkušenější v tomto smyslu je Dan (kdysi V.A.R.), ale i ostatní členové prošli některými kapelami.
Jak bylo na počátku těžké získat nějaké fanoušky? Jablonec a okolí to je V.A.R. nebo Lessyho oheň, popř. jeho NobodyKnows.
Na začátku Dangaru jsme mysleli, že zpracujeme pár coverů a budeme bavit hlavně kamarády po hospodách a akcích menšího rozsahu, první veřejné vystoupení se konalo u Jabloneckých motorkářů a tehdy ještě Patrik působil v jejich řadách a tak to domluvil v jejich klubovně a tam se nám dostalo tak vřelého přijetí a pozitivních ohlasů, že nás to ještě více semklo k společné práci a začali zvětšovat repertoár a pracovat na prvních vlastních věcech. Začali jsme hrát častěji a to i v Liberci. Kapela V.A.R. jsou kamarádi, kteří nám i pomáhali a vzali si nás na jejich kapelní narozeniny a „před“ Silvestry, za což jim moc děkujeme a mohli jsme se ukázat v Liberci - stylově si vůbec nekonkurujeme, takže V.A.R. nás myslím berou v pohodě. Možná že horší je to asi s Lessym, ale myslím, že v pohodě žije i jeho kapela, takže je snad vše v pořádku...smích. Na pivo spolu ale nechodíme. Je paradox, že v Liberci máme nejvíce fanoušků. V Jablonci n/Nisou to bylo vždy s rockem špatné, ani v dobách Temna Jablonec nebyl rockové muzice nakloněn. Jablonečtí rockeři to vědí už odedávna, a tak jezdí se a jezdilo za muzikou jinam.
Kapela založena, jméno vymyšleno, měli jste jasno, jakým směrem se dáte? Co se týče hudebního vkusu, jste všichni na jedné vlně, nebo se vám to tříští?
Jméno vzniklo po dlouhém dumání, chtěli jsme taky něco malinko neobyčejného ale zároveň, nějaká hříčka - což se nám povedlo. Spousta lidí nám říkalo chybně Danger, a při tom je to tak jednoduché spojení Danova Garáž a je nás šest - a tím jsme napůl Česko anglický název. Tedy DanGar Six. V každé skladbě najdete nějaký vliv každého z nás, z kterého je znát, co poslouchá, co má rád. Proto je album celkem pestré, ale vždy tam je pojítko a tím je melodie. Směr je tedy jasný melodický rock metal. Zdeněk Šikýř, u kterého jsme album v Hostivaři nahrávali to nazval - Metal s lidskou tváří...smích
Co byly vaše první skladby? Sáhli jste po převzatých skladbách, které to byly?
Jak jsme zmiňovali, chtěli jsme se rozjet hlavně s covery, ale Pepa a Kissák měli staré vlastní pecky z minulých kapel, které se vlastně automaticky dostaly do repertoáru. Z coverů to pak byli Kiss - Love Gun, Black Sabbath - Paranoid a Deep Purple s jejich Smog...pak se přidávaly postupně další, až z toho byl dlouhý playlist, který nešlo ani za celý večer přehrát a do toho ještě vznikaly vlastní songy.
Hráli jste prověřené hity známých kapel, co zapříčinilo, že jste začali psát vlastní materiál?
Myslím, že absolutní většina kapel si tímto modelem prošla, mezi protřelé hity jsme začali míchat i své vlastní výtvory a k potěšení našemu jsme zjistili, že lidi reagují i na naše pecky, tak to vlastně šlo až k vytvoření bezmála 70 minutového vlastního programu a dnes máme vyzkoušeno, že i naše vlastní tvorba se lidem líbí. Trochu nás také začalo štvát, že nás házejí do jednoho pytle s kapelami, které si říkají ten nebo oný revival. My se pokoušeli o třeba 20 různých kapel, zvuk se musel přizpůsobovat, styl a hlavně pro zpěv je to náročné, jak jste revival, tak vám stačí sehnat zpěváka s hlasem co nejvíce podobným originálu a v podstatě to je vše a mydlíte to. Samozřejmě není ani toto tak jednoduché...ale jak má kapela svůj originální název a vlastní věci, tak už je to boj o přízeň fanoušků a to nás lákalo víc a láká dál. Po vydání alba se o nás zájem zvětšil a to,že jsme si vlastně ještě navíc zahráli na největším metalovém podniku u nás, tedy na MOR, tak to jsou dva splněné sny v jednom roce. To už je nějaká motivace makat dál na vlastní autorské tvorbě.
Ani vám se nevyhnuly personální změny, jak se hledá nový spoluhráč v Jablonci a okolí?
Nebýt nemoci našeho prvního bubeníka Honzy Hrabánka, který byl u zrodu kapely a muzikou žije tělem i duší, hlavně tedy kapelou KISS (on má i trenýrky s jejich logem), tak by asi bouchal dodnes, ale krátce před zrodem kapely měl bubeník mozkovou příhodu, z které se dostal celkem v pohodě, ale ne na 100% a tenhle kolotoč byl pro jeho tělo zkrátka moc. Dohodli jsme se, že najdeme bubeníka nového a Kissák si s námi občas bouchne pár songů a že zůstane sedmým členem Dangar Six. Na konkurz se přihlásili 3 chlapíci, dva jsme dobře znali a jeden byl student z Liberce, který dojížděl do Prahy do školy. Jeden chlapík je skvělej kluk a měl rozjetých myslím v té době více kapel. Potřebovali jsme, aby žil jen pro Dangar a tak vlastně vzniklo, že Roman bude asi nejlepší volba pro náš band -musíme podotknout, že všichni tři byli skvělí a volba byla těžká.
Pojďme do současnosti. Letos vám vyšla výborná deska (recenzi Rockpalace přinesl), jak vlastně vzniká takové CD. Sbírali jste postupně materiál, nebo jste si řekli, že přišla doba na CD, sedli si a začali psát?
Materiál vznikal v hlavách jednotlivých členů postupně během 3 let. Když byl čas, tak jsme je vypilovali a postupně přidávali do programu. Jednoho dne se nám zdálo, že už jich máme dost na album a ujistili jsme se před fanoušky, že songy mají určitou kvalitu, tak jsme se rozhodli zajednat studio.
Deska má s bonusem 13 skladeb, jak jste se o ně podělili, co se týče muziky a textu?
Skladby vznikaly u klávesáka, basáka, zpěváka a doprovodného kytaristy - víceméně kdo složil hudbu, tak dodal i text.
Kde se deska točila? Pomáhal vám s ní někdo?
Basák Pepa dostal důvěru od kapely, aby sehnal správné studio k nahrání naší prvotiny, a myslíme si, že zvolil dobře...smích. Nápadů kde to nahrát bylo více, ale volba byla na studio Zdenka Šikýře v Hostivaři a dohodli jsme termín 12 března. Toto datum se pro nás na nějakou chvíli stalo posvátným v tom smyslu, že jsme museli mít vše připravené a songy dopilované do nejmenšího puntíku. Od 1 ledna jsme se zavřeli v garáži a makali do zblbnutí na našem materiálu. Datum přišlo rychleji, než jsme chtěli. Objednané jsme měli studio na jeden pracovní týden, a jak se záhy ukázalo, bylo to na nahrání cca 65 min muziky málo. Dohodli jsme se tedy, že album nahrajeme „na živo“, což jsme ve finále i udělali. Týden nám ani tak nestačil a dohodli jsme ještě jeden den studia a to už vše za 15 hodin v jednom dni v dubnu klaplo. Dost nás také tlačil čas. Pořádáme každoroční festival s názvem DANGAR SIX FEST (letos Vol.4), chtěli jsme, aby se na festu mohlo už CD pokřtít. Naštěstí se s firmou, která nám desku vylisovala, dalo perfektně komunikovat a týden před zmiňovaným festem nám pošta vše doručila. Zatím jsme nechali vylisovat 500 kusů a deska se prodává docela dobře -pětina už je mezi lidmi. Vše jsme zvládali vlastními silami bez jakéhokoli hostování. Pouze s pomocí Zdenka Šikýře, majitele studia v Pražské Hostivaři, kterému jsme věřili tělem i duší a nechali si poradit, když to bylo třeba....Skvělej chlapík, cítili jsme se ve studiu opravdu velmi dobře.
Smetiště dějin je velmi zajímavý název, stejně tak jako některé vaše texty, kam jste chodili pro inspiraci?
Název vlastně vznikl, když už byl hotový obal pro tuto desku. Nebylo to tak, že se obal tvořil dle nějakého songu či konceptu. Když bylo vše po kupě, tak jsme sedli a hledali spojitosti a nakonec se nám zdálo Smetiště dějin nejpříhodnějším názvem, který koresponduje s obalem. Smetiště dějin je vlastně parádní název pro to, co se dnes ve světě děje a je zajímavé, že lidé se nepoučí z chyb a špatností, které napáchali v minulosti. Několik našich textů by se s názvem alba dalo asociovat -Král, Posel Ironie, Fousatý hlavy, Banda šílenců i Policejní Hodina jsou svým poselstvím vlastně novodobé smetiště, ale to posoudí zase asi až dějiny.
Deska má výborný booklet, který mimo textů nabízí i foto kapely s patřičným image. Jak je důležitá image kapely pro její rozlet?
Obal nám vytvořil již s předstihem grafik Jaroslav Burda a myslíme si, že je opravdu parádní. Motiv nám i malinko přizpůsobil, aby dobře vypadal i na tričkách a mikinách a všechen textil je fakt skvělej. Ještě jednou grafikovi dík. Focení jsme si opravdu užili a image na fotkách je téměř totožné s tím, jak vystupujeme na živo. Jinak si myslíme, že image je u rockových kapel opravdu důležitá. Připomeňme třeba KISS - ne jen muzika je dostala tam, kde jsou již půl století. Není parádní, když kromě výborné hudby je i na co se při živé prezentaci dívat? Světýlka, masky, kouře, ohňostroje, to je přece radost, když je toto použito jako doplněk k hudbě. Je jasné, že každá kapela to používat díky třeba stylu muziky nemůže, ale my bychom tenhle cirkus do budoucna používat určitě chtěli. Snad nás ostatní kapely neukamenují za tento názor. Myslíme, že spousta kapel image podceňuje a nebo to vlastně vůbec neřeší, jak to asi vypadá z pohledu fanouška.
Na živo jsem vás neviděl, takže otázka, je li to i image pro živé hraní, nebo pouze na obal CD?
Ano pokud je čas a prostor na nalíčení, tak to rádi děláme i na živo.
Letos jste vystoupili i na MOR, jak se kapela dostane na takový festival?
To bylo trochu dost dílem náhody, ale jak se říká, musí se tomu jít naproti. Vymýšlíme každým rokem kapely pro náš výše zmíněný festival a chceme, aby kvalitou byl lepší a lepší, logické že?...smích. Už jsme měli kompletní program hotov, když náhle jedna kapela vypadla a tak jsme přemýšleli, kterou kapelou je nahradit - padl název Rimortis (kvalita jasná). Náhodou měli v kalendáři volný termín. Dohodli jsme se tedy. Měli jsme ještě k tomu takový nápad, že by kapelník Rimortis Vašek pokřtil naše nové CD. Nebyl proti, ale chtěl nahrávku slyšet, aby věděl, do čeho jde. Po poslechu našeho materiálu kývnul a tam se možná zrodila ta náhoda, jelikož když dorazili na Smržovku, aby odehráli svůj set a pokřtili naše CD, tak nám Venca nabídnul hraní na Masters Of Rock...že také vypadla kapela a jestli by jsme nechtěli vystoupit místo ní...kdo by nechtěl...a tak jsme si v pátek 13.července 2018 -splnili další metu našeho snu a tím byl MOR.
Zmínili jste se, že jste začínali covery slavných kapel, zůstaly vám v playlistu některé do dnes, nebo už jedete pouze vlastní skladby?
Ano, pokud hrajeme celovečerně,tak je tam převzatých poměrně dost, ale udělali jsme to vlastně tak, že večer rozdělíme do tří částí - první začínáme covery, druhou máme všechen náš vlastní materiál a třetí dojedeme zase peckama našich vzorů. Stalo se už zvykem, že fanoušci celý náš večer pojímají jako dlouhý koncert a my jsme po takovém zápřahu se třemi přestávkami docela vyšťavení, ale bereme to tak, že takhle to musí být. Rock´n´ roll přece není žádná prdel né?...smích
Na jaký koncert vzpomínáte nejraději a je místo, kam se rádi vracíte?
Vracíme se moc rádi do Liberce a okolí - jsme tam vlastně víc než doma. Největší vrchol pro nás všechny byl letošní Masters of Rock, lidi byli úžasní i proti setu slavné Americké kapely se jich pod našim pódiem sešlo víc než dost. Za což jim moc děkujeme. Potom byl zajímavý také jeden koncert v Liberci na náměstí v rámci kulturního léta. Vyhráli jsme hlasování fanoušků mezi spoustou regionálních kapel. Odehráli jsme v parném počasí 3 hodiny bez přestávky a na podium celou dobu pralo letní slunce. Mazec, ale fanoušci to vydrželi, tak jsme museli i my. A do třetice ten náš DANGAR SIX Fest open Air - to je pro nás také svátek, hrajeme vlastně doma a lidí se tam vždy sejde veliká spousta. Hrajeme na Smržovce, vlastně 200 metrů od naší zkušebny. To je parádní mazec každý rok.
Má někdo z vás ještě nějaký vedlejší projekt?
Dnes už nikdo, v začátku měl nějakou úchylnou myšlenku klávesák a něco i na pár týdnů rozjel ale,vše chvála bohu brzo skončilo.
Jsme prakticky v půlce roku, co vás ještě do konce roku čeká a jaké jsou plány do roku následujícího?
Dojedeme festivaly, poslední akce v kompletním složení budou Milířovské slavnosti a pak ještě dvě akce, které již odehrajeme v pěti. Náš nejmladší člen bude v cizině na stáži. Pak se vrátíme do zkušebny a budeme makat na CD číslo dvě. V prosinci bychom měli být zase komplet a oslavíme kapelní narozeniny samozřejmě koncertem a pak tradiční „před“ Silvestr.
Na rok 2019 již máme několik dalších parádních akci a velkých festů v kalendáři. Jeden obrovský Fest co se chystá je i s účastí zahraničních kapel. Měla by tam být kompletní česká metalová špička. Pár opravdu zvučných jmen ze zahraničí např. Grave Digger..., víc prozrazovat zatím nemůžeme. Pak další ročník našeho festu a snad nám bude osud dál nakloněn jako v letošním roce.
Závěrečná tradiční otázka – co vzkážete našim čtenářům a jaký jim pustíte klip??
Chtěli bychom jim vzkázat, ať se mají moc fajn. Přáli by jsme si aby nám zachovali přízeň a za tu dosavadní jim moc děkujeme bez fanoušků je muzika zbytečná...díky moc a STAY HEAVY. Jelikož se nám líbí spousta kapel a různých žánrů, tak na jednom se shodneme vždy a všichni - RONNIE JAMES DIO - Holy Diver - spíše ale nějakou dobrou živou verzi.