Cathedral In Flames se vrací s novým singlem

Ahoj nešlo přehlídnout vaší pomalu půlroční pauzu. Osobně věřím, že už je Phil naprosto ok, docela mi už chyběly naše dlouhé telefonní rozhovory o muzice.

Jak Cathedral využil neplánovanou “odstávku“?
G: Phil se dával dohromady, Ambra cestovala po Skotsku a pro mne byla odstávka plná práce. Kromě skládání nových věcí, zejména sladění se s novým producentem Johnem Fryerem. Bylo složitější si zvykat na to, že některé postupy vidíme odlišně S odstupem je jasné, že je to dobrá volba  náš zvuk se díky Johnovi hodně posunul, takže s ním pracujeme i na dalších věcech.

Hang Me… album dostalo výbornou recenzi nejen u nás v Rockpalace, ale vy stále bodujete i za hranicemi ČR. Jak jste na tom aktuálně? Bodujete i jinou skladbou než titulkou Hang me…
G: Výrazně jsme na jaře zabodovali s coververzí The Weeping Song od Nicka Cavea. My nikdy nechtěli dělat covery, ale když vypukla válka na Ukrajině, tak nám to trvalo jen pár dnů a tenhle song nám přišel jako ten správný, takže jsme ho vydali hned na začátku března a bodoval nejen v Deutsche Alternative Chart, ale co nám udělalo největší radost, že měl obrovskou poslechovost i zhlédnutí na YT na Ukrajině. Výnos nejen z tohoto singlu, ale i z celé naší desky jsme věnovali na pomoc Ukrajině. A vypadá to, že tenhle cover jede po celým světě docela úspěšně v mnoha vysíláních. Krom toho nás pravidelně hrajou různý alternativní DJs, ale především ve USA nebo UK. 

Jako správných pistolníků se vás musíme zeptat, zbyl vám „nějaký“ prach v „koltech“, aby nové album bylo stejně dobré, ne-li lepší než Hang Me High… je-li to vůbec možné?
G: Otázka je, co je to lepší? Víc naznačí nové singly, které teď budeme vydávat. Budou hodně jiné, než bylo předchozí album. My neumíme zůstat stát na místě, takže na Hang me high jsme se vypořádali s celou minulostí a natočili jsme esenciální desku old school gothic rocku, která bude klenotem pro další generace. Teď je čas se posunout a v každém případě to bude výjimečné!

Co album jako takové, máte stále dobré odezvy „ze světa“ ?
G: Máme. To, že jsme neustále v playlistech vedle klasiků žánru, že nás hrajou DJs o halloweenské noci, že nám chodí zprávy od fanoušků znamená, že ta deska pojede ještě hodně dlouho a na věky. Amen.

Každopádně je to ještě brzo, ale nezačínáte pracovat na nových skladbách? Půjdete zase podle osvědčeného klíče Gatsby/Phil – muzika/texty, nebo dáte prostor i dalším muzikantům?
G: Jak už jsem naznačil, budeme vydávat singly. První 16. prosince. A pracujeme neustále. Další singl bude hned v únoru. Na pravidlech našeho autorství nic měnit nebudeme, takhle to je a jinak to nebude!

Co témata textů? Budou opět z aktuálního dění toho, co se děje ve světě? Máš dost inspirací?
Phil: Díky tomu, co se kolem nás v poslední době děje, tak si myslím, že inspirace je dost nabíledni. A k tomu nepotřebujeme vypouštět bubáky z hradních věží.

Hang me high má výborný zvuk a hlavně, je i vinylové, budete opět míchat a dokončovat album venku a já, jako váš veliký fanda se můžu opět těšit ne velkoformát vinylu?
G: Nic jiného nám nezbývá. U nás na to nikdo nestačí, nebo jsem nikoho takového zatím nepotkal, a protože mám jasnou představu, tak vždycky půjdu za těmi nejlepšími. A bez vinylu to nepůjde!

Vy bude zanedlouho posílat do světa váš nejnovější singl Not Another Vampire Song.  Ukázku jsi mi poslal a je to fantastické, docela určitě asi zatím to nejtvrdší a nejrychlejší ve vaší historii. Co vás vedlo zrychlit tempo? Máme čekat další album v podobném tempu?
G: Jak jsem říkal, my neumíme přešlapovat na místě, takže jsme dostali chuť trochu přitvrdit. Nicméně já nad tím zas tolik nepřemýšlím. Nápady chodí samy. Ale hned další singl, co už je hotový a čeká na vydání – Release The Pain, je střednětempá, ale taky hodně tvrdá záležitost.

Ještě prosím, jak to vypádá v sestavě CIF na sklonu roku 2022?
G: Phil Lee Fall, Ambra von Bernstein, já a občas kytary Billac deVille

Co se týče textů, dá se říci, že jde maličko o parodii na oblíbená gotická témata, nebo se pletu?
Phil: Rozhodně nejde o parodii. Třeba Not Another Vampire Song pojednává o době, kdy jsme projížděli kluby, po každém koncertem byla strašná kalba  a v neděli ráno bylo jediný otevřený místo většinou jenom kostel. A tam nás kvůli naší vizáži nechtěli pouštět.

Každopádně, Gatsby, ty jsi poprvé přenechal svoje producentské „žezlo“ jiné osobě, co tě k tomu vedlo?
G: John Fryer mi byl doporučený. Jeho reference jsou víc než dobré: Fields of The Nephilim, Nine Inch Nails, Peter Murphy, Swans, Love and Rockets. To samo o sobě stačilo, abych mu napsal. Já vím, že nejsem dokonalý zvukař, takže vždy k sobě potřebuju někoho, kdo tu techniku ve studiu ovládá lépe než já a když už jsme se do toho dali, tak jsem si řekl, že mu nechám volnou ruku i v produkci. Chvilku to trvalo, než jsme si na sebe zvykli, protože já mám jiné ucho a finální podobu vidím odlišně, ale baví mě experimentovat a nakonec je výsledek tak dobrý, že se s ním spokojím i já.

Zmínil ses mi v telefonu, že chystáte něco s krásnou Ambrou, co můžeš prozradit a co to vlastně bude? Jak se kdo hudebně podílel? Budou někde informace?
G: Chystám její EP. Hudebně je to celé moje práce – tedy zatím, rád bych přizval i Billaca k napsání alespoň jednoho tracku. Máme už poměrně dost materiálu, ale dokud nebudu jako obvykle naprosto spokojený, tak nic nepustím ven.

Díky moc, za mne osobně, ale i od našich čtenářů strašně moc pozdravuj Phila, držíme pazoury a jaký klip nám na „gotické Vánoce“ doporučíš?
G: Když už jsem zmiňoval Johna a jeho produkci Love and Rockets, tak song So Alive je taková milá píseň k adventní atmosféře.