Bloody Fox - rocker ve výslužbě

Éra bez internetu, éra kazet a burz, kde se daly jedině sehnat desky zahraniční produkce. Po republice poštou putovaly seznamy co kdo z nás má za nahrávky a měnili jsme je mezi sebou. Vznikaly různé „kluby“ fandů metalu, jako třeba skupina kluků z Lipniku nad Bečvou, kteří každé LP označili svým razítkem. Díky muzice jsem poznal fantastické lidi jako třeba Mílu Vaňka, ten mě seznámil s CD králem Ivanem Polákem a nebo s nadšencem do Kiss Zoranem. Často jsem do Liberce za klukama jezdil a s Mílou udržujeme kontakt ještě dnes a tak když mi řekl, že Zoran (kterého jsme všichni znali jako človíčka, který všechno dělá na 150%) napsal knížku o sobě, neváhal jsem Zoranovi ihned zavolat, protože mě jeho „paměti“ hodně zajímaly a vzhledem k tomu, že Zoran patřil ve své době ke špičce co se týče nahrávek a když už se naše cesty protkly, zavzpomínali jsme spolu na časy dávno minulé a tady máte výsledek….

Zorane, hned na úvod, jak si se k muzice vůbec dostal, pamatuješ si na svoje hudební začátky a jaká muzika tě z počátku ovlivnila?
Asi v 10 letech jsem poprvé na fotce uviděl KISS a bylo vymalováno! Propadl jsem jim vlastně na celý život… Krátce na to jsme se starším bráchou už sjížděli Párply, Nazarety, AC/DC a Sabbaty. HARD ROCK ÜBERALLES!

Vzpomínáš na svou vůbec první nahrávku? Pokud ano, co to bylo?
To už si asi fakt nevzpomenu…nejspíš nějaký singl Katapult? SP tehdy stávaly pouhých 12,-Kčs :-)))

Ty jsi byl známý svou rozsáhlou heavy metalovou sbírkou, proč právě to byl heavy metal?
Bývávalo… Dnes jsem to už podstatně zredukoval :-))) Metal proto, že je prostě nejlepší! Teda ještě vedle dechovky :-)))

s metalovou královnou Doro Pesh

Jaké kapely tě zaujaly? Kdo byl pro tebe taková ta špička? – Kiss zatím nech stranou, těm se budeme věnovat za chvíli.
Špička je jen jedna, takže KISS bohužel zmínit musím. Pak hned v závěsu ale Mötley Crüe, W.A.S.P., Twisted Sister, Accept, Judas, Saxon a Def Leppard! A z těch starších třeba Rainbow nebo Uriah Heep…

Zajímala tě i česká scéna, nebo šlo pouze o zahraniční kapely?
To víš, že jo! Hltal jsem Katapult, Turbo, Citron, Pražský Výběr, Odysseu, Tublatanku – to byly ty moje nejoblíbenější. Kompletoval jsem vlastně všechen CS rock a v Supraphonu byl pečený vařený :-)))

Co Zoran a tehdejší zábavy, měl jsi nějakou vyloženě oblíbenou smečku, na kterou jsi rád vyrazil?
Na zábavy jsme vyráželi téměř každý víkend. Někdy jsme na ně jeli i 50 km daleko! Vzpomínám třeba na Odysseu, Doteky, Prostor, Autobus… Bylo jich nepočítaně! Váleli jsme se po parketu, pili desinu a potom spali na poli :-)))

Měl jsi vůbec spočítané, kolik nahrávek jsi v době slávy kazet vlastnil?
Myslím, že to bylo kolem 2.500 titulů, měl jsem 4 obrovské prosklené otočné stojany po 600 kazetách, vyrobené na míru. Každý mne stál desítku! Vše řádně popsané a očíslované… a k tomu katalog podle abecedy, abych se v tom nějak vyznal. Po nocích jsem to datloval na psacím stroji předválečné výroby :-)))

Byly hudební metalové styly, které jsi ignoroval, nebo jsi to bral opravdu od A po Zet?
Nikdy se mi nezalíbil death, black, grunge, hardcore ani numetal. Jinak se to ale dá říci opravdu doslovně a to od Lee AARON po ZZ TOP…!

Pamatuješ se ještě, kde jsi tehdy nahrávky sháněl? Měl jsi nějakého dodavatele, nebo jsi objížděl burzy. Měnil s ostatními sběrateli?
Kupoval, nahrával, měnil… Pro desky i kazety jsme jezdili na burzy a taky do Maďarska. Dneska si to už nikdo neumí ani představit. Deska stála kolem 3 stovek a to tenkrát byly prachy! Přenášeli jsme je pak jako poklad a kochali se těmi přenádhernými obaly…

Dnes v době internetu jsou pro nás všechny informace snadno dostupné, ale jak a kde jsi zjišťoval, co je nového v muzice a která kapela má novou desku?
Většinou z Bravíček, která někdo propašoval ze západního Německa, nebo pak přímo na burze. Koupí nějakého slabšího titulu ses ale klidně mohl pěkně napálit! Pěkně to celé popisuje Heavy Holeček v knize Rock je můj život…

Nebyl internet, byl jsi s ostatními sběrateli v nějakém spojení, abyste se mohli informovat co kdo má nového?
Byly inzeráty v Annonci a Tip servisu, no a pak dopisy… Posílali jsme si balíčky s nahrávkami po celé republice a psali k tomu sáhodlouhá slohová cvičení :-)))

Já jsem záměrně chtěl, abys z tvých oblíbených kapel vynechal i mé miláčky – Kiss, kterým se chci věnovat teď. Ty jsi byl známý jako very best fanda do Kiss a sbíral jsi vše okolo nich, máš přehled, kolik nahrávek Kiss jsi nashromáždil?
Než jsem se rozhodl tu mojí mega-sbírku rozprodat, tak jsem nashromáždil kolem 1.200 CD a DVD. Vše na originálech! Řadová alba, maxi singly, interview + video disky, sólové desky, best ofy, live záznamy, bootlegy, tributy, cover verze, co-wrote songs a já nevím co ještě. Nazval jsem tento celý archiv KISSOGRAPHY.

Jaká byla u tebe nejkurióznější nahrávka Kiss?
Přímo od KISS z koncertu asi tradicionál LA BAMBA, kterou kdysi spontánně zahráli v Brazílii, taky jednou někde vysmahli GOD OF THUNDER v takové rychlé country verzi…

A na to navazuje další otázka, která nahrávka Kiss ti dala nejvíce práce sehnat? Popř bylo něco, o čem jsi věděl a nesehnal?
Některé desky stály i přes tisícovku. Jednalo se většinou o tributy, které vyšly ve velmi malých nákladech. Stále bylo co shánět, třeba jsem nikdy v ruce nedržel promo elpíčko kapely MOLIMO, kde hrál Ace Frehley ještě před KISS…

Pamatuju, jak jsi onehdy hlídal hotel, když byli Kiss v Praze, máš z toho nějakou zajímavou historku? Povedlo se ti je zastihnout?
To víš že nepovedlo… Profrčeli kolem nás ve velkém autě s tmavými skly přímo do podzemních garáží. Později jsme ještě přes výlohu krátce uviděli Simmonse ve snack baru, jak srká džus :-))) Dovnitř nás ale samozřejmě nepustili!

Vzhledem k tomu, že píšeme rok 2019, a sám vím, kde skončily moje audio kazety, jak to vypadá s tvojí sbírkou dneska?
Kazety, stejně jako předtím LP desky a magnetofonové kotouče, jsem tehdy kompletně (a bohužel dost pod cenou) rozprodal… Jeden stojan plný kazet má můj brácha dodnes na půdě :-)))

rocker ve výslužbě

Sleduješ muziku dneska? Posloucháš muziku stále aktivně, nebo už to není takový trhák jako onehdy a na čem muziku posloucháš?
Muziku stále sleduju, poslouchám nejčastěji v autě. Vždy si stáhnu nějaké ty novinky, načež pak ale vždycky usoudím, že ty nejlepší nahrávky z osmdesátek už stejně nikdo nepřekoná!

Co jako sběratel říkáš dnešním MP3kám, paměťovým diskům a kartám? Tehdy deset kazet, na které se vešlo 20 LP, byl pěkný balík na nošení.
Myslím, že je to super. Nahrál jsem si na prťavou flashku takový best-of HARD+HEAVY s 2.500 songy! Na druhou stranu mělo tehdejší urputné shánění a následné radování se doma z poslechu taky něco do sebe…

Co si pustíš dneska? Máš nějaké nové oblíbence, nebo jsi zůstal věrný starým albům?
Jsem dost konzervativní, takže jednoznačně ty starý desky… I když tu a tam se pár novinek fakt povede – namátkou třeba Pretty Maids - Pandemonium, WASP - Golgotha nebo DEE SNIDER – We Are The Ones.

Pořídil sis dnes něco z toho, co jsi měl na kazetách třeba na CD, LP , když je možné sehnat prakticky dneska všechno?
Když jsem končil s tou sbírkou, tak jsem si řekl, že ty zásadní alba mého života si na originálních CD přece jen znovu pořídím. Starý Judas, Maidens, DIO atd. atd. Je to i kvůli bookletům  Dnes jich mám v regálu kolem 400.

Jak se díváš na Spotify, You Tube…všechna muzika na dosah, žádné cesty na burzy….
Moc to nesleduju… není čas.

Kdybys měl zavzpomínat, jaká deska se ti zpětně vryla nejvíce do paměti?
Těch bylo! Třeba BLACK SABBATH – Heaven and Hell. Nebo SAXON – Crusader… No myslím, že bych takhle mohl pokračovat a zaplnit tak celou A4 :-)))

konec rockové hospody Casino

Kdyby sis měl vybrat a vzít si na pustý ostrov pět alb, které by to byly?
Těžká otázka! No kromě těch dvou výše zmíněných ještě asi ACCEPT – Restless and Wild, JUDAS PRIEST – Screaming for Vengeance a KISS – Creatures of the Night. No hlavně, abych tam ale měl taky gramec a elektřinu!!!

Necháme muziku muzikou, já na tebe prásknu, že jsi napsal knížku! Takže o čem je a co tě vedlo k napsání? Proč vůbec vznikla? A hlavně! Jak se jmenuje?
Knížku jsem psal jako dárek k 50. narozeninám mým dvěma nejlepším kámošům. A taky tak trochu pro sebe, aby tady jednou po mně něco zůstalo… Název jsem si tak trochu vypůjčil: jmenuje se Můj boj -)) s podtitulem Paměti rockera ve výslužbě. Chtěl bych, aby si čtenáři trochu zavzpomínali a taky se trochu pobavili!

Jak mě informoval náš společný kamarád Míla Vaňků, dá se říci, že jsi v ní zdárně mapoval události v tvém Liberci, vedl sis kdysi deník, nebo jsi to psal z hlavy?
Vlastně všechno z hlavy! Čerpal jsem taky hodně z netu a z mých starých alb plných fotek, aby to šlo postupně v čase.

Celý děj se vlastně točí kolem vaší kapely K.J. – mohl bys ji trochu čtenářům představit?
K.J. je zkratka pro Krvavé Ježíše – to byl panečku ale název, co? Nutno předem poznamenat, že jsme vlastně vůbec neuměli hrát, nadšení ale nechybělo! Chtěli jsme jenom provokovat za každou cenu…vystupovali jsme např. v kápích jako Ku-klux-klan. Náš nejznámější song se jmenoval Socialismus :-))) Není se co divit, že se to soudruhům potom moc nelíbilo :-)))

Krvaví Ježíši se táhnou Zoranovým životem

Jak ti vůbec trvalo dlouho napsat tuhle knížku, myslím, jak dlouho jsi nosil v hlavě nápad a pak sis sedl a psal a psal a psal, nebo vznikala po částech?
Měl jsem na to necelé dva roky – furt jsem něco přepisoval a doplňoval… Mravenčí práce. Nakonec jsem k tomu ještě sestavil takovou osobní fotogalerii, ve které jsou však i mnohé archiválie z dob ČSSR! Prostě vzpomínka na naše mládí se vším všudy .-)))

Já snad už mám knížku od tebe na poště, takže se těším, že budu mít o víkendu co číst na chalupě a nachystám recenzi a tím pádem se musím zeptat. Je kniha určená jen pro okruh tvých známých, nebo je možné ji někde zakoupit oficiálně?
No myslel jsem to spíš asi pro ty známé - nevím, zda by někdo úplně cizí pochopil mé asi hodně kontroverzní (světo)názory a sudeťácké vtípky… Ideální čtenář mého díla je metalista z Liberce, věk cca 45-60 let. Knížka totiž hlavně mapuje zdejší rockovou scénu a to od 80.let až po současnost. A taky kultovní liberecké hospody! Rozdělil jsem ji na dvě části: Jak se žilo za Husáka a Prací ke svobodě -)). Mezníkem mezi nimi byla revoluce 1989. Je to takový odraz doby z pohledu obyčejného bigbíťáka, kterému bude taky letos padesát.

Zorane, jaké máš plány do budoucna, zážitků máš jistě na další knížku, bude pokračování?
Vzhledem k tomu, že děj knížky končí na sklonku loňského roku, tak už asi ne. I když nikdy neříkej nikdy! Jelikož jsem to už ale dopředu nazval „beSStsellerem“, tak zatím alespoň pomalu připravuji druhé vydání…

Já ti děkuju za tvůj čas a tradičně závěrem rozhovoru tě poprosím, abys našim čtenářům doporučil nějaký klip, který jim pod tvým rozhovorem přes YouTube pustíme? Co si pouštíš nejraději?
Ty mi dáváš… Nevím, třeba SAXON – Requiem (We will Remember), to je jedna z mých nejoblíbenějších!