Zlatí rytíři Vanaheim

  • Číst 3375 krát

Chlumec nad Cidlinou je město bigbítu zaslíbené aspoň, co se týče kapel, které odtud pochází. Vedle už neexistujícího Epitafu, odtud pochází Řemen nebo Komunál. Relativně novým jménem je VANAHEIM. Kapela, jejíž název pochází ze severské mytologie, byla založena v roce 2015. Zajímavé je, že všechny chlumecké kapely hrají plus mínus melodický metal s klávesami.

Novinka se jmenuje „Zlatí rytíři“ a je to celkem třetí položka v diskografii kapely. Té předcházelo jedno demo a jeden regulérní disk „Věčná sláva“, které bohužel neznám. Něco se ale dá dohledat na Bandzonu, ale to si nechám na později.

Budiž kapele přičtena stálost sestavy. Desku nazpíval Radek Drobný, kytara a klávesy jsou dílem Martina Drobného. Basu nahrál Radek Hladík a o bicí se postaral Libor Král.

VANAHEIM bych zařadil na pomezí heavy a speed metalu. Deska „Zlatí rytíři“ začíná „Andělem strážným“, kterému dominují „juropácké“ klávesy. Deska pokračuje hymnou „Vanaheim“ a je to jízda. S každým dalším poslechem se mi tohle album líbí víc. Další song se jmenuje „Boj s osudem“. Trošku mi to připomíná hudbu mých oblíbených VAN HALEN. Podobnost obou jmen kapel je ale čistě náhodná.

„Zlatí rytíři“ duní, jak když běží stádo koní. Je to úplný chorál jak z doby husitů. Písni „Každý z nás“ dominuje takové to pitomé „nánánananánáná“. Její text je příběh ze života. Ještě se zmíním o písni „Svou hlavu máš“, u které jsem se zarazil, jestli nejde o nějaký cover. Až tak silný motiv kláves tam je, že jsem fakt váhal. Ale cover to prý není.

Originální je zpracování tématu husitských válek. Ty se kupodivu v české hudbě moc neobjevují. Jasně, můžete namítnout, že třeba Orlík hrál „Vozovou hradbu“ a třeba Tarantula měla „Železnou jízdu“. Dokonce kdysi vyšel bootleg s písněmi o husitech. Ale „Rudý kalich“ VANAHEIMU je fakt originální. Jen tak dál.

Tvorba VANAHAIMU není dvakrát moc objevná. Ale jako celek se mi líbí. Třeba v úvodu takového „Léčitele duší“ čekám, kdy zazní „Promiňte, slečno“. Ano, tady je to jasně slyšet. Na druhou stranu hraje VANAHEIM muziku, kterou už moc slyšet, takže dokážu tu inspiraci tolerovat. Navíc kluci dělají muziku od srdce, takže není důvod, abych jim jejich snahu haněl.

Textově se VANAHEIM pohybuje na pomezí historie a mýtů. Některé písně jsou přímo ze života. Trošku mi jejich tvorba připomíná novobydžovskou ALŽBĚTU. A z Bydžova do Chlumce to je coby kamenem dohodil a zbytek došel. Haha!

Rozhodně se při vhodné příležitosti půjdu podívat na živou produkci VANAHEIM. Podobnou muziku mám totiž hodně rád.

Pro Rockpalace Honza Holý