Wolfram a rekapitulace jeho posledních tří desek

Do redakční pošty se nám zatoulalo několik disků kapely Wolfram. Ústřední postavou této skupiny je kytarista a skladatel Roman „Krokus“ Kříž.
Já jsem konkrétně dostal na starosti tři cédéčka. Nejstarším z nich jsou „Rarity“ z roku 2012, o dva roky později vyšly „S hity“ a letošní novinkou je „Inspirace II“. Každý disk provází booklet, kde je vysvětleno, oč se jedná. Vezmu to pěkně popořádku.

Rarity jsou fakt raritkou
„Rarity“ jsou věci z let 1989 – 1995, tedy ještě před vydáním debutu „Sál času“, které se zachovaly na magnetofonových kazetách. Protože se nedochovaly původní texty, skladby dostaly novou lyriku. Krokus k nim doplnil tři bonus tracky, takže album obsahuje celkem 12 songů.
Hudebně se jedná o takový old school heavy metal plný kytarových sólíček. Vzhledem k době vzniku původních nahrávek se není čemu divit. Ačkoliv debutní desku Wolframu nazpívala zpěvačka Pavla Kapitánová, nové zpěvy na starší materiál nepořídila žena. Desku nazpíval Jarda Mach za asistence Krokuse. V úvodní skladbě „Tři minuty“, která má paradoxně minut šest, se objevuje ještě hlas Krokusovy manželky, ženy nezaměnitelného hlasu, Valérie Zawadské.
Na nahrávce se dále podílel bubeník Petr Šanda a basák Jarda Eliška. „Rarity“ jsou skutečně exkluzivní ukázkou toho, jak Wofram vypadal v ranném „dětství“. Na 52 minut jsem se vrátil do svého metalového mládí. Perličkou je jediná cover verze, kterou je Gottova „Lady Karneval“. To je fakt mazec!

Covers I: S hity nikoliv shity
V roce 2014 se Roman „Krokus“ Kříž patrně zbláznil, vydal sedmiskladbové ípíčko, na kterém jsou zaznamenány rockové a metalové úpravy popových sraček. Takže tu najdete „Superden“, „Tričko“ z dílny hitmakera Franty Janečka nebo zlidovělou písničku „Když se načančám“, kterou zpívala Heidi Janků. Takový „Poslouchej Evičko, co to máš za tričko“ je skoro death metal. Krokus se ale skutečně nezbláznil. Jde o recesi. Nahrál písničky, které by si nekoupil, ale znal je dokonce proti své vůli. Vše je vysvětleno v bookletu. Taky kadibudka na titulní stránce obalu vypovídá o mnohém.
S hity vznikly ve složení: Roman „Krokus“ Kříž – kytary, basa, zpěv, sbor, David Šiler – bicí, Jarda Mach – zpěv a sbor, Jan „Kross“ Kříž – basa a zpěv. Jako hosté se na nahrávce objevují zpěváci B. C. Rajče z Colp a Vlasta Kamenský z kapely Sin Dick.
Dvacet minut je na tuhle kompilaci popových „perel“ až dost. Nevím, jestli bych to vydržel poslouchat dýl. Wolfram písně přehrál po svém, takže nejde o vyloženou sračku, ale ty předlohy opravdu nepatří ke klenotům československé populární hudby. Naštěstí je to ze strany kapely velká legrace. To si musíte sehnat!

Covers II: Inspirace
Nejnovější deskou z recenzované trojice je výběr skladeb, které kapelníka Wolframu skutečně inspirovaly. A to jsou opravdu klenoty českého rockového archivu. Ze zastoupených kapel jmenujme aspoň pár jmen, jako jsou Synkopy 61, Jiří Schelinger, Progres 2, Pražský výběr nebo Václav Neckář. Osobně mě překvapilo zařazení „Miss Moskvy“ z repertoáru Jiřího Korna. Jenže to je potvrzení toho, že když je pop inteligentní, může zaznít i v rockové podobě. To samé platí o „Karlovi, co nesl asi čaj“. Ein, zwei, drei…
Inspiraci nahrála kapela ve složení: Roman „Krokus“ Kříž – kytary, basa, zpěv, sbor, Jan „Kross“ Kříž – basa, David Šiler – bicí, Jarda Mach – zpěv. A hostů je na desce požehnaně. Mimo jiné bývalý zpěvák Wolfrau Petr „Doldy“ Dolének nebo již zmíněný B. C. Rajče.

Můžete si být jistí, že Wolfram přehrál veškerou inspiraci po svém. Není to opravdu žádný old school hard rock, i když předlohy do tohoto ranku bezpochyby patří. Krokus a spol to hrají trošku jinak. Nepopírají originál, ale zároveň Wolfram nezapře metalovou krev. Někde se nová verze blíží předloze víc, někde míň. Tohle jsou prostě cover verze, jak mají vypadat. Nejde o prosté přehrání původní varianty. Wolfram do nahrávky vtisknul kus sebe.

Pro Rockpalace Jan Holý