Vosí Hnízdo CD: Prachy ( 2020)

Píchat do Vosího Hnízda by se nemuselo vyplatit, ale zadání znělo: poctivě několikrát poslechnout a napsat pár dojmů.
Album Prachy vychází 20. února, takže vše je komplet nové a aktuální.
Přiznám se, že Hnízdo není úplně moje krevní skupina, ale to by bylo na dlouhé vysvětlování. Chci tím říct, že se pokusím o maximálně odpovědný přístup, ale pokud jsem něco pochopil jinak, tak se kapele omlouvám.
Stylově se pohybujeme někde mezi kapelami, jako je Pumpa, Hudba Praha, možná i Krausberry, Něco, apod. Ve dvanácti skladbách dostanete velmi dobrý rock.
Na rozdíl od alb, které jsem popisoval v poslední době, tohle album má myslím, vhledem k stylu, velmi dobrý zvuk. Takhle si představuji takovýto „jihem šmrncnutý“ bigbít. Má to dynamiku a i kapela ví, co dělá. Chlapům není dvacet a působí to na mě tak, že se parta zkušených muzikantů chce pobavit a když to pobaví i ostatní, fajn. Hudebně je to ale fakt v pohodě. Takhle nějak vypadá natrénovaná zábava. Některé kapely podobného zaměření dělají spíš kravál, ale tady to sice vypadá jako hospodská zábava, ale všechno má své místo.
Ve čtyřech lidech to šlape a není co vyčítat. Čím víc to poslouchám, tím víc možná tuším, kolik ta deska asi dala práce během skládání, aranžování, práce s texty atd. Hudebně je pro mě nejzajímavější skladba pomalejší Síť. Mix bluesových pocitů s „těžkopádností“ Black Sabbath a dobrou, technickou rytmikou. Tahle kapela hrát umí a až sem jsem popisoval, jak na mě deska působí hudebně.
Samostatnou kapitolou jsou texty. Asi se parádně hodí do barů, hospod a klubů, ale tady jsem právě já úplně jinde, než kapela. Myslím záběrem a zvolenou tématikou. Nechci to rozpitvávat moc, poslechněte si to sami.
Ty texty se tváří skoro „punkově“, ale v žádném případě je nepsal nějaký mameluk. Je pod nimi, stejně jako pod muzikou, podepsána celá kapela a už jsem naznačil, že si s nimi dala dost práce. Chlapi to určitě pojali s nadhledem a odpovědně. Nejednou vlastně slyšíte jakousi komunikaci mezi hlasy spíš, než klasickou linku zpěvu. Ty aranže jsou ok, v jistém smyslu tuto schopnost i obdivuji. I ten nadhled. Jen holt témata těch písniček mě, až asi na dvě skladby, míjí.
Sám ale znám lidi, kteří to řešit nebudou a zajdou si do hospody nebo klubu na pivo a bigbít. O to v tomto případě asi i jde. Proč ne.

Pro Rockpalace Petr Kohoutek