Vikinský Amulet v podání metalových Vanaheim

Čtvrtý zásek na pažbě v diskografii chlumeckých vikingů jménem Vanaheim nese název „Amulet“. Oproti předchozímu výbornému CD Zlatí rytíři se změnil zpěvák. Zdravotně indisponovaného Radka Drobného dočasně nahradil Miloš Koblmüller z královéhradecké kapely Ramayana. Ale Vanaheim počítá s návratem Radka a přesunem Miloš na post kytaristy.
Sestavu Vanaheim dále tvoří Martin Drobný – kytara, klávesy, Libor Král – bicí a Radek „Sid“ Hladík. Jako host na albu účinkuje kytarista a klávesák Míla Sládek, který se postaral o zvuk a produkci, protože se točilo jeho studiu Benas na Seči.
Musím říct, že je znát, že v kapele zpívá jiný hlas, i když používá podobný styl frázování. Nejprve jsem si na to musel trošku zvykat, ale s každým dalším poslechem tomu přicházím na chuť víc a víc.
Vanaheim produkuje melodický heavy metal velice příjemného střihu. V textech se to hemží vikingy a to vidím v našich poměrech jako nesmysl. K vikingům mají země české hodně daleko. Copak nemáme vlastní hrdiny, jakými byli třeba husité? (Píseň „Rudý kalich“ na předchozím CD Vanaheim). Ačkoliv když může švédský SABATON opěvovat české odbojáře z II. světové války, proč by nemohla česká kapela zpívat o severských pláních. A tady mě prosím nechytejte za slovo.
Na rovinu musím uvést, že texty Vanaheim nejsou plytké říkanky. Mají hlavu a patu, jsou to v podstatě příběhy z dávné minulosti. Takže jedno mínus vyvažuje výrazný plus. Dalším kladem jsou snadno zapamatovatelné refrény.
Hitovkou bude hnedle úvodní song desetiskladbové kolekce „Valkýry“ a taky výrazně melodická věc „Křížem proti meči“. Milovníky svižných melodií jistě potěší absence balady. Žádný cajdák tady fakt není.
Muzika borců z Chlumce nad Cidlinou je mi velmi blízká. Silné melodie a nakonec i výrazný hlas, to dává dohromady „pohodu džez“. Tohle je typ hudby, která mě zvedá ze židle. Bylo tomu tak i před pár lety na The Legends rockfestu v Hořicích, kde Vanaheim zahajovali blok v sobotu ráno a doslova nás vytáhli ze stanu. To jste měli vidět ten úprk do tvořícího se kotle pod pódiem.
Asi nebudu za krále bláznů, když napíšu, že za závěrečným Králem Vikingů stojí již prastarý song Edguy – King of Fools. Minimálně silná inspirace tam prostě je. To mi nikdo nevymluví.
Sečteno a potvrzeno. Rád se půjdu podívat na koncert Vanaheim, zároveň se těším na další nahrávky.
Pro Rockpalace Honza Holý