Vesper - VI

Vesper je skupina, která žánrové škatulky moc neřeší a dle mého názoru kombinuje ingredience popové a rockové. Někdy i hardrockové. Myslím, že ten hard-pop, jak se sami označují dělají velice dobře. Nemám totiž z jejich písní pocit takové té nepříjemné podlézavosti, jakou známe z rádií.
Tady se na to jde jinak. Pátral jsem, k čemu bych to mohl trochu přirovnat a jde spíš o přístup. Podobné fůze dělal třeba Falco. Do diskotékové písničky napral sólo na šípovku se zkresleným zvukem, nebo M. Jackson, kterému do popu nahrál rockovou kytaru Slash. Našly by se i inspirace jinde. Beatles nebo Fait no more. Ale jak jsem uvedl, jde spíš o pocity a přístup k muzice.
Vesper udělali moderně znející desku a pozvali si k tomu producenta Ondru Škocha (do r. 2017 v Chinaski ).
Co Vesper odlišuje od rádiových odrhovaček jsou texty. Vlastně o celou desku se autorsky podělili Milan Strawberrier Jahodář a klávesák Pavel Ladra. Oba mají na svědomí jak muziku, tak texty.
Silnou stránkou textů je to, že i vážná témata umí napsat a podat s noblesou a nadsázkou a někdy i s vtipem.
Pokud bych měl do něčeho kafrat, tak jedině do toho, že mě trošku překvapil možná až vlažný rozjezd alba. Možná v tom je ale nějaký záměr. Nevím. Některé skladby jakoby se hodili do závěrečných titulků nějakého citlivějšího filmu. Oni jsou chlapi experti na jinotaje, skrytá „ poselství“ slovních hříček atd. Třeba obal... , ale nenechte se zmást ani tím, že na cd je víc písní, než je uvedeno na obalu. Celé album jakoby roste postupně. Klipovka Bomby je ta popovější, ale ne utahaná tvář skupiny a naopak největší bigbít je asi Sociální bublifu(c)k a Proměna. Těmi můžete začít a pak postupně třeba objevovat další kousky. Třeba Hamleta.
Vesper sami zjistili, že dostat se do rádia nebude tak snadná práce, ale za sebe mohu říct, že je to album, ke kterému se dá opakovaně vracet a má v sobě různé nálady.
Opět doporučuji poslouchat na něčem co hraje. Hodně detailů je součástí celku a jsou kolikrát hezky ve stereu rozděleny, takže mono blůtůt reprák nebude to pravé k poslechu.
Je to prostě pop pro hlavy otevřené a ochotné vnímat.
Příjemné album.
Petr Kohoutek.