S Horizontem přichází moderní Úhel pohledu

Kapela Horizont z Luhačovic vydala 2. listopadu 2024 po sedmi letech své existence debutové cédéčko „Úhel pohledu“.
Uvedla k tomu na svých sociálních sítích toto: „Úhel Pohledu“, vysílá jasný signál o tom, kam kapela své další cesty bude směřovat. Končí její etapa singlů a nastupuje nová éra. Album je pestré od svého prvopočátku až do konce. Nechybí intro jakožto úvod a outro s konečným závěrem. Skladby jsou úderné ale také melancholicky houpající a posluchač jak nálož čistého metalu podtrhnutého kytarovými riffy a kopáky, tak balady s nádechem popové hudby“.

Musím říct, že líp bych tvorbu HORIZONTu nepopsal. Jen s tím popem bych to nepřeháněl. Samply jsou v moderním rocku nebo metalu už běžnou záležitostí. A tohle je velice povedený modern rock ve stylu tvorby třeba DYMYTRY. Ta inspirace je tu patrná, ale o kopírování nejde. Na to jsou členové HORIZONT moc šikovní, než aby někoho kopčili. Sekané kytarové riffy následují pěkná sóla, vše dopředu tlačí sehraná rytmika basy a bicích. Hlavně ty kopáky mají fakt koule a o brejky tady taky není nouze.
Kdo stojí za HORIZONTem: Jan Černocký – kytary a vokál, Lukáš Chovanec – kytary, Milan Slovák – baskytara a Jakub Zvoníček – bicí.

Moc se nepovedlo frázování „Jen se k nebi zase podívej“, místy to zní fakt divně sešroubovaně. Jako by šlo o dvě písně prapodivně spojené. Ale to je asi tak jediná slabina této kolekce. Naopak hezky se rozjede následující balada „Síla okamžiku“, která je pěkně vygradovaná.
Překvapivě ty největší pecky si nechala kapela až na samotný závěr alba. Nesvatá trojice na konci je vážně silný materiál. „Divný stavy“, skvělá „Zhasni na chvilku svět“ s hostující zpěvačkou a závěrečná píseň „Podivný místo“. Tohle by fakt šlo.
Vše do sebe zapadá a je cítit, že Horizont ví velice dobře, co dělá. Jsem přesvědčený, že o téhle partě ještě uslyšíme.
Celé album je k poslechu na profilu kapely na Bandzone.cz.
Pro Rockpalace Honza Holý