Rosa Nocturna a její Andělé a bestie

Brněnská noční růže Rosa Nocturna vydává čtvrté album, které se opět nese na vlnách symfonického metalu, který doplní powermetalové prvky. Trošku netradiční kombinace nezní ale vůbec špatně.

Téměř neuvěřitelný počet lidí se skrývá za deskou Andělé a bestie. Na jejím vzniku se totiž podílelo 25 osob, sedm členů kapely a 18 hostů. Nechtějte po mně, abych je všechny vyjmenoval. Těch jmen je vážně hodně. Jedno jméno ale uvést musím, to je principál a hlavní persona souboru Tonda Gabriel Buček.

Většina písní z aktuálního alba vznikla v letošním roce. Oproti dřívější tvorbě přibyly přímočařejší powermetalové tóny, možná i na úkor přílišné symfoničnosti. V textech kapela řeší příběhy dobra a zla, andělů a bestií.

Asi nejvíc se mi líbí Lykantropie, kde kapela v refrénu vedle andělského ženského vokálu využila dvojnásobný murmur. Model krásky a zvířete prostě stále funguje. Lykantropie a řekněme 80 % desky je nazpívaná česky, ale na jsou zde i dva anglické songy Skinchangers a Intruders. V tomhle případě nedokážu říct, jestli zní líp čeština nebo jazyk Shakespearův. Obě varianty totiž zní velmi dobře.

Jinak se jedná o pořádnou porci špičkového symfonického metalu. Jen si trošku říkám, jestli není hodinová stopáž příliš dlouhá.

Pro Rockpalace Honza Holý