Povětroň se vznáší na vlnách indie rocku

Kapela s geniálním českým názvem mně naprosto zklamala anglickými text písniček. Jenže ono není všechno jen černé a bílé. Muzika je to hravá, veselá a pohodová. Písničky příjemně plynou, ale že bych z nich byl nějak na větvi, to se fakt říct nedá. Když jsem viděl obal desky, hned jsem si říkal, tohle bych teda nekoupil. Obal normálně má prodávat zboží, tady by mě spíš odradil od koupě.
Pražská kapela Povětroň sama sebe pasuje za představitele indie rocku. Mně trošku protahované koncovky zpěváka evokují krapet vyměklý grunge. Není to prostě styl, který by úplně vyhovoval mým uším. Deska, která se jmenuje „Second“ obsahuje 14 songů na 55 minutách. Písníčky stojí na rockovém základě, když k tomu připočtete melodický zpěv, vyjde vám z toho docela zpěvná špinavá muzika, žádný popík ale taky žádný metal.
Písničkový rock, možná trošku připomíná staré anglické party. Je to hodně melodická záležitost, dobře odzpívaná i odehraná. Kapela na svém profilu na Bandzonu nějakou inspiraci jmenuje. Já nebudu opisovat, protože ani POVĚTROŇ nekopíruje jiné. S touhle muzikou by se mohla prosadit i v zahraničí, jen si nejsem jistý, jestli by Angličan dokázal vyslovit ten krásný český název. Možná by si zlomil jazyk.
Jo a jestlipak víte, co znamená slovo „povětroň“? Myslím, že to není úplně známé slovo. Zastarale totiž označovalo meteor nebo meteorit. Synonymem povětroně je létavice. Muzika v podání kapely Povětroň je taky takový meteor, neboť tak září. Můj šálek kávy to úplně není, ale kvalitu poznám a tady to fakt je velmi povedená záležitost. Melodická, vzletná a létavá. I fly away.
Pro Rockpalace Honza Holý