Pororoca představuje svoji Pevnost

Kapela s prazvláštním názvem POROROCA z Ostrova nad Ohří je představitelkou západočeského metalu. Zvláštnost jména skupiny podtrhuje grafické zpracování obalu. Zde totiž není jasné, jestli jde o dvě slova PORO ROCA nebo POROROCA. Hubero, kororo, haha!

Pro mě je to velká neznámá, byť kapela funguje již od roku 1992 vyjma desetileté pauzy mezi léty 1999 a 2009.

Kapela působí v sestavě Patrik Soška – kytara, Petr Tyr – bicí, Iveta Sošková – zpěv, David Bystřický – baskytara.

S tím ženským zpěvem v metalu se teď nějak roztrhl pomyslný pytel. Jak jsem se dočetl na internetu, tak právě zpěvačka kapelu pozvedla. Iveta Sošková má solidní formu, víc se mi její hlas líbí v melodických pasážích. Ale taky musím říct, že umí pořádně přitvrdit na pilu.

Zatímco první píseň této desky nazvaná „Svět strojů“ má takový nějaký divný zvuk. Zbytek alba je v pohodě. Samozřejmě nemůže chybět balada s patřičně patetickým textem. „Černá noc“ tohle splňuje do puntíku. Iveta zpívá civilně, k tomu nějaká ta kytárka, tiše bublající basa a náležitý přechod, který kompozici řádně přitvrdí. Pěkný old school! Nemyslím to zle.

Vzápětí kapela přišlápne plyn až na podlahu. „Ohnivá pomsta“ je až speedmetalová jízda, ale jen v úvodu, nechybí ji zvraty, takže je kompozičně velmi pestrá. Možná by kapele prospěl nějaký producent, takhle jsou některé písně zbytečně moc dlouhé. Třeba „Nebezpečná hra“ má víc jak šest minut a zhruba v polovině se dlouho opakuje jediný riff. A taky některé texty jsou dost naivní. Rýmovánky jako: „Pojď si hrát, to říkáš rád…“ nejsou zrovna vrcholem literatury :-)

Jan Holý