Petr Štěpán a Bratrstvo luny - Luna nad Iglau

Málo kdy se mi stává, že nevím, jak vůbec článek začít, stejně tak jako netuším, jakým úhlem pohledu se mám dívat na poslední počin Bratrstva luny ve spojení s ikonou gothic rocku u nás s Petrem Štepánem. Album nahrála „sama“ Luna své vlastní skladby (vyjímkou je Pochod hrdinů), jen se za mikrofon tentokrát postavil Petr Štepán místo Xpíla.
CD začíná krásným varhanním podmanivým intrem Luna nad Iglau (pravděpodobná motivace Petrovy Iglau), aby přešla do „Kožíkova“ Největšího z pierotů s pomalu rockovým šlapavým úvodem. Žánrově jinde se mi zdá pomalá skladba V rozvalinách, pro mne jeden z vrcholů CD a má na tom lví podíl Štěpánův přednes. Jen té elektroniky se mi tam zdá moc. Třináctý úplněk ve středním tempu si s Petrem zazpívá i Xpíl. Těžká kytara, klávesy… Carpe Diem se mi nikdy nějak nelíbilo možná i pro „cirkusové“ ztvárnění v živé produkci, (myslím, že někdy je méně více) a i tady to je pro mne nejslabší song. Následuje fantastické osvěžení v podobě Vampyrismus psyché, rytmické bicí, kytara, basa, klávesy podkreslují motiv, zpěvný refrén…tohle je i po letech paráda. Stejnou radost mi udělala následující Nomen Rosae, která dostala trošku jinou podobu proti singlu, ze kterého ji znám. Latinsky zpívané refrény tu sedí, mrazivý motiv kytary...Petrův hlas jí staví o level výš. Jeden z vrcholů CD.
Fantasmagorie inspirovaná Antoinem de Saint-Exupérym a její symfonická verze jí uškodila, nějak na mne nepůsobí jako celek oproti její původní verzi.
Nejtvrdší z alba je cover a poklona veteránům HNF – Pochod hrdinů, Xpíl tu zpívá výborně a zdá se mi, že je lepší než originál. Outro Carmina za zvuku vln s krátkým Petrovým přednesem parafrází Horaceovy básně.
Album je pro fanoušky „XIIIky“ povinností, vždyť kdo by před několika lety pomyslel na to, že Petr bude zpívat cizí texty. CD je hodně dobré, nemůžu ale napsat výborné a to právě pro ty texty. R.X. Thámo je výborný textař, ale občas se mi zdá, že tlačí na pilu. Chybí mi u nich taková ta přirozená krása, lehkost a znělost neotřelých rýmů, slovních spojení, jako třeba u textů XIII.století, ale to může být jen můj dojem. Přesto mám pocit, že prvními počiny stála Luna více na „gotické parketě“, než je tomu nyní.
CD má dobrý zvuk a hostující Petr Štěpán odvedl vynikající práci, stejně jako muzikanti včetně Xpíla v tom málu, kde si zazpíval. Za zmínku stojí booklet, kdy by se Luna měla stát vzorem pro všechny kapely, nádherná grafická práce, obsahuje veškeré info, které má booklet obsahovat.