PERSEUS a jejich „MOROVÁ“ RÁNA

Nemohu napsat, že by mi tato olomoucká kapela nic neříkala. Naopak, měl jsem možnost je slyšet kdysi naživo na společném koncertu a taky s nimi pokecat. Nedá se říci, že bych důsledně sledoval jejich vývoj, ale jejich v pořadí třetí studiová placka mne docela hodně překvapila už po zaznění prvních tónů. První slovo, které mne napadlo při poslechu této placky, je „Epická“. Ano, myslím, že toto slovo vystihuje docela přesně dojem, který z tohoto počinu mám a to nejen v souvislosti s hudbou, ale i v souvislosti s grafikou a s texty. Nestor moravské rockové scény -Miroslav Spilka zde nepůsobí jen jako zpěvák, ale také jako velice zdatný textař a to musím zmínit, že na tuto oblast jsem velice citlivý, protože mnoho kapel texty bere jako sekundární záležitost – jen aby měl zpěvák co zpívat. Perseus zde jednoznačně pochopil, že texty jsou na žebříčku důležitosti na stejné příčce jako muzika a nejen to, měla by to být nějaká symbióza, kdy jedno umocňuje druhé. To se zde skutečně děje. Ač se může zdát, že texty odráží dobu dávnou, jsem si jistý, že nám posílají varovný vzkaz do současnosti. Opravdu skvěle na mne působí grafika obalu, která dokonale podtrhuje to, co nám chce Perseus sdělit. Idea této placky může působit depresivně, ale metalová muzika jen málokdy akcentuje to, jak jsme všichni „happy“ – od toho zde tento hudební styl není, to přenechejme popové scéně. Chci tím říci, že určitý patos a temnota mi v tomto počinu nevadí a ani mi zde nechybí ono velmi dnes populární „světlo na konci tunelu“ – východisko či poučení, ale kdo přemýšlí a poslouchá, ten dost pochopí. Obvykle při recenzích „pitvám“ jednotlivé skladby, ale zde bych se tomu rád vyhnul a soustředil se na celkový dojem, případně se pozastavil nad jednotlivými segmenty.

Zpěv – Mirek nemá ječák a to je moc dobře. Jeho hlas je zastřený, dramatický, taky zkušený a naléhavý. Ví o čem zpívá a nebojí se emoce. Je to jistě dáno také lidskou i hudební vyzrálostí, kdy je emoce důležitější než bravurní pěvecké finesy a techniky. Kytary jsou živelné, technicky na hodně vysoké úrovni a jsou páteří celé placky. Opravdu dobrá práce a je radost se na ně soustředit. Klávesy zde dodávají zvuku jistou majestátnost, ale podle mého mínění bych malinko ubral, aby do popředí více vylezly kytarové party a nebyl to souboj. Za zmínku stojí také vokály, na kterých si Perseus dal velmi záležet a přesvědčí vás už hned u první skladby, ale to není ani zdaleka vše a pokračují napříč celou plackou. Bicí společně s basou jsou tím správným motorem celého počinu a dodávají celé desce živelnost, ale také přesnost a přesvědčivost. Co se týče zvuku celé placky, tak bych tipoval, že v tom má prsty někdo mimo českou kotlinu.
Perseus měl zřejmě v plánu přiblížit se severskému pojetí muziky a to ve všech směrech a kdybych neslyšel češtinu, nejspíše bych pátral, co že to je za severskou kapelu. Pokud to tedy úmysl byl, pak se beze zbytku podařil a pokud ne, tak to není nic proti ničemu, protože jsou jen dva druhy muziky – blbá a dobrá a tady se jedná o muziku rozhodně dobrou, promyšlenou a velmi pestrou. Rozhodně tedy doporučuji více poslechů a nechávat se překvapit a unášet severskou monumentální náladou temných věků lidstva.

Power metal
Třetí studiová placka kapely PERSEUS s názvem „ Mor“.
9. skladeb
Facebook

Za Rockpalace Ruda Schweser