Panter není Prokletí

Hned při prvních tónech alba Prokletí od skupiny Panter si říkám, tohle se mi bude líbit. Old school heavy metal mám rád. Než se dám do dalšího psaní, tak si najdu nějaké údaje o kapele na netu a můj předpoklad se vzápětí potvrzuje Ano, Panter se narodil v osmdesátých letech. Mezi roky 1990 a 2008 si vybral zdravotní přestávku, aby to pak znovu rozjel. Dle dostupných informací, debutové CD vydal až v roce 2013. Jmenovalo se „Rocková závislost“. V loni vyšel druhý disk „Prokletí“.

Současnými Pantery jsou Petra Typltová – zpěv, Rosťa Kowala – kytara, vokály, Roman „Buro“ Burek – kytara, Milan Kaleta – Milčo – basa, Lubomír „Belzebub“ Typlt – bicí, vokály.

Petra má hlas jako zvon. Nestačím se divit, kde se na severu Moravy berou tyhle holky, kterým to zpívá tak parádně. Namátkou vzpomenu Karin Babczynskou, která zpívá v kapele našeho redakčního kolegy Rudy Schwessera, MESSALINA. Obě dámy jsou majitelky rockových hlasů nejvyšší kvality.

PANTER se mi líbí a dokonce moc. Pro nás staromilce je to milé pohlazení po rockerově duši. Jízda alá starý dobrý JUDAS PRIEST ale s ženským zpěvem. Z toho mě běhá mráz po zádech. Poetické texty evokují pohodu letních rockových festivalů. O tom je písnička „Festival“. Moc se mi líbí obrat: „Nač se modlit, když sám jsem neznaboh“, který zazní v songu v „Brutální sen“. Výborně se poslouchá titulní hit „Prokletí“ a závěrečná pecka „Bůh nebo ďábel“ mě nutí pustit si PANTERY znovu.

Doporučuju všem staromilcům, ale i všem milovníkům heavy metalu s ženským zpěvem.

Jan Holý