Panoptiko - Poslední tango
- Číst 10359 krát
Ufff, to byla jízda! Teda dámy a pánové, tohle je pro mne objev roku a společně s alby od Cathedral In Flames a Petroleum to nej, co jsem letos zatím slyšel.Ale k samotnému CD – jedním slovem výborné, už výběr studia bylo dobrým tahem (Limetal, Dymytry, Traktor, Protheus….) takže to hraje víc výborně a muzikanti jsou sami o sobě skvělí a zkušení, hraní je baví a na desce je to znát. Album nabízí 11 skladeb, na kterých se kapela nebojí experimentů jako použití cimbálu a motivu čardáše (Bathory), svištící gilotinu (Gilotina) španělská trubka a rytmus kastanět (Sancho Panza), až pomalu „coutryovka“, díky banju (Hej svatý). Klasické tango, po kterém až běhá mráz po zádech (Poslední tango), dokonce arabské národní nástroje darbulku a rebab (Pyramida), panova flétna (Escobar), housličky (Všudebil) nebo balalajka, harmonika a motivy Kalinky (Rasputin). Přesto všechno jde o perfektní tvrdý, rytmický až syrový hard/heavy nářez se zpěvnými refrény a muzikou, která vám vleze do hlavy. A lord Panoptik má k této muzice ten správný „dirty“ hlas jako přidanou hodnotu.
Dalším velikým bonusem jsou texty. Satira, humor, nádherné slovní hříčky, hraní se slovíčky…přesto vše průzračné a jasné, pro ucho velice libozvučné. Před textařem smekám pomyslný klobouk, takhle mě dostal kdysi Kryl, starší texty Brichty a nově Protheus, abych měl chuť si číst znovu a znovu, slovo od slova. Každý text přes humornou a satirickou podobu má hlubší, silnější sdělení a věnují se odlehčenou formou problémům dnešní doby a nejsou „jalové“ a mají hlavu a patu. Bathory je věnovaná zlatokopkám a Erzsébet, nebo chcete li Elizabeth Bathory je zde jako symbol erotiky a zvrácenosti, Gilotina o zradě, Sancho Panza o lidské hlouposti, Poslední tango vyprávění nevyléčitelného muže, který prosí o eutonázii, Pyramida – dluhové pasti, půjčky, Escobar drogy, Všudebil textově silně připomíná „našeho“ slovensko/českého „oligarchu“, v Rasputinovi je krásná slovní hříčka raz Putin, dva Putin a kdyby chtěl, tak bude i tři Putin…
Baví, neuvěřitelně mě tahle muzika a kapela baví, a umí to rozbalit i na koncertech. Na festivalech je nelze nepřehlédnout. Masky, parádní, promyšlená scéna, aura tajemna, středověké žakety…Do našeho rockového stereotypního rybníčku přinesla nový svěží vítr a divil bych se, kdyby se nezměnil v „uragán“.
Doporučuju poslech každému, popř. si najít na YT oba ofiko lyric klipy, tady si každý musí vybrat. Já si vybral všech 11 skladeb, co song to potencionální hit. Muzikanti nasadili sami sobě laťku hodně vysoko a jsem zvědavý a moc si přeju, aby nastavený standard udrželi. Obal je také perfektní, nechybí texty, i když lordu Panoptikovi je velmi dobře rozumět. Jen posílám přání tam někde mezi ta „staletí, ve kterých právě proplouvají, aby tohle vyšlo i na vinylu, jako třešnička na dortu. A každopádně pokusíme se je pro Rockpalace vyzpovídat a promotérům doporučuji ZAOSTŘIT!!!!
Co o sobě tato „monstra skrytá pod kostýmy a maskami říkají?
PANOPTIKO do naší současnosti přichází z minulých staletí a ptá se: „Velevážení dvořané, kam se tento svět přetáčí? Co je to za společnost, plnou přetvářky, lží a pozérství, kdy si spousta lidí musí dát masku, aby mohli být alespoň na chvíli SAMI SEBOU… Za starých časů si lidé dávali masku, aby byli přece NĚKÝM JINÝM…“
PANOPTIKO si tedy obléká honosné kostýmy a „maskou“ připomíná pravý význam toho ČÍM JSME a KÝM JSME.
PANOPTIKO je soubor tajemných kreatur, kde je frontmanem a zpěvákem LORD PANOPTIK, který je nesmrtelný, žije staletí, v textech se tedy může vyjadřovat k čemukoliv z jakéhokoliv časového úhlu pohledu. Na nikdy nekončících bálech jej stále obklopuje jeho věrná družina, kterou tvoří: DON BALKONI (buben), BARON VON TELEPHON (drnká, fouká, smýká) SEGÑOR FARKAS (basa) a Dr. KONEKTOR (loutna)
Tuto eskadru je normálně téměř nemožné zastihnout, hraje stále v jiných staletích. Ale i ona někdy podléhá, a tak na četné žádosti ctihodných dvořanů se rozhodla zvěčnit své opusy v hranickém studiu Bomb Jack. Tam jsme je zastihli při nahrávání jejich debutového alba pod producentskou taktovkou Wendela Dreiseitla.
Ten nám prozradil, že PANOPTIKO už od minulých třeskutých zim natáčí - jak jinak než postaru analogově do pásu - jedenáct balad, které vznikaly celá staletí. Na vzácném pergamenu popsali osudy a příběhy plné ctností, nectností, radostí a smutků dnešního světa i časů dávno minulých. To vše se nyní za zvuků harmonik, houslí, trubek, cimbálů, fléten, bubnů, kontrabasů, louten, nebeských varhan a gilotin, zvěčňuje.
Na večerní hostině u zlatých pohárů plných vína a stolů prohýbajících se pod hromadou pečených koroptviček, husiček a selátek bylo také zmíněno, že PANOPTIKO natáčení alba přerušilo kvůli velkým letním putovním bálům pod otevřeným nebem. S velkou poklonou děkuje spřízněným družinám Traktor a Dymytry, za právě skončené své ctěné hostování na jejich MONSTER MEETING.