Panoptiko – CD Bohové

  • Číst 8317 krát

Panoptiko – Bohové

Bohové jsou tu, mnou nejvíce očekávané CD roku 2023. Přiznám se, že jsem na něj čekal s velkými obavami, jelikož už svou prvotinou si nastavilo Panoptiko laťku hodně vysoko. Jako první vlaštovky se ukázaly první singl – Mozartovy kule, následovaly singly Pinocchio a Dejte mi provaz a nedávno kapela zveřejnila poslední singl – Ďábelský bál. Už singly ukázaly, že se pravděpodobně máme na co těšit.

CD Bohové předčilo všechna moje očekávání, a co se týče alba jako celku, je více kompaktní, ucelené a dá se říci, že co skladba, to potenciální hit. Takže hitovky jako Bathory, Poslední tango nebo Rasputin dostaly konkurenty.

Album se nese v duchu velmi melodického hard rocku, kapela se nikam nežene, ale hrábnout do strun a kopnout do „kopáků“ taky umí. Jde o  harmonickou muziku, vše ladí, kapela využívá časté změny tempu a rytmu, čímž činí hudbu nepředvídatelnou a nevšední. Při poslechu má člověk jistotu, že tady se přemýšlelo o každém tónu, notě, akordu a riffu, jak vše do sebe v konečné fázi zapadá. Kapela se nebojí používat netradiční nástroje s citem na jejich uplatnění. Mnohdy dostává velký prostor cembalo nebo violoncello, trubka…. Muzika tak získává na neuvěřitelné pestrosti. Velkým bonusem jsou aranže, které dotahují skladby k dokonalosti a k uchu převelice ladící podobě.
Ruku v ruce s muzikou jdou texty, místy humorné, místy k zamyšlení, ale pokaždé se silným obsahem a myšlenkou a tady se v síle alba ukazuje rovnice – hudba pro texty a výborné texty pro muziku, jedno druhé prostě doplňuje. O skvělých rýmech, použití netradičních a krásných slovních spojení ani nemluvím. Autor je velice sečtělý a umí používat květnatost našeho jazyka.
Dalším nepřehlédnutelným bonusem každé skladby jsou refrény. Při jejích tvorbě se snad kapela upsala samotnému ďáblu. Dokonale se rýmující, zpěvné, které vás zaujmou na první poslech.
O výkonu muzikantů se zmiňovat nebudu, tam není o čem diskutovat, jen bych vyzdvihl výkony Lorda Panoptika. Výborná intonace, frázování, výslovnost. Nepotřeboval jsem ani číst texty. Hlasově dokáže vystihnout atmosféru textu a tím není album stereotypní a udržuje vás stále ve střehu a v „ději“.

Ve zkratce k několika skladbám. Že je Dr. Konektor skvělý šprýmař, jsem si potvrdil při čtení jeho odpovědí v časopisu Spark (doporučuji najít a přečíst), kdy jsem se opravdu nasmál. Vtípek si neodpustil ani tady na úvodu alba (Mozartovy kule). Ač je tu opěvována Mozartova genialita, zaznívá tu však hudební parafráze na Bachovu Fugu, hlavní motiv tu drží cembalo.
Lidé propadnou kouzlu refrénu Ďábelského bálu, který by byl dokonalou „rádiovkou“, kdy se text netočil okolo drog. Téměř countryovka s banjem, steel a akustickou kytarou zvolníme tempo, to je Dejte mi provaz. Jeden z emotivně nejsilnějších textů alba. Prokletý marsh, úvod za zvuku bubnování tamborů ke zteči a polní píšťaly zde nahrazuje příčná a sopránová flétna, snadno se vcíte do pocitů vojáka, který ví, že jde na smrt. Tady opět inspirace dalšího hudebního velikána, tentokrát pro změnu jr. J. Strause… tohle všechno se prostě musí slyšet, na to písmenka nestačí.

Album vyšlo na svět v Bomb Jack studiu, které už je dlouhou dobu naprostou zárukou špičkového zvuku a kvality. Stejně tak produkční práce Wendela Dreiseitla, který zaslouží jedničku.

Co říci závěrem? Pro mne je album Bohové opět jedno z těch, ke kterým se budu trvale vracet a bude mít své místo mezi Andělem na útěku, Nevadou, Thrash The Trash a vím, že když po něm kdykoliv sáhnu, nikdy mě nebude nudit.

Když mluvím o nudě, album je v papírovém digipacku s Olympem a s tvářemi mnoha lidí, tak pokud se budete nudit, můžete začít „rozklíčovat“ kdo je kdo.

čas 39:51
skladby  Mozartovy kule, In Vino Veritas, Ďábelský bál, Dejte mi provaz, Prokletý marsh, Vernisáž, Pinocchio, Rendez-Vous, Bohové, Hodinář