Ohlédnutí za metalovými Greymon
- Číst 2620 krát
Občas se v redakci Rockpalace vrátíme ke starším albům. Tentokrát přišel čas přiblížit si tvorbu západočeské kapely GREYMON.
Ta má na svém kontě tři cédéčka. Nemastné a neslané „Nymfománii“ z roku 2003 předcházelo ještě jedno demo, které ale neznám. Z „Nymfománie“ si vybavím chyby na obalu. Název kapely se na bočním štítku totiž objevuje jako „GREYMOND“. Celkově bych nahrávku připsal nezralému mládí kapely.
Po personálních změnách přišlo album „Ďáblova nevěsta“, které určitě prospěl výrazný hlas Lucie Čmolíkové. Tvorba kapely se v té době mohla směle označit za gotický rock s příměsí „symfonična“. K tomu přispěly i skutečně dominantní klávesové party, o které se postaral Vít Kraus. GREYMON tehdy dále tvořili kytarista Tomáš Pícl a basák Ladislav Soutner, kteří se starali též o sbory. Členem tohoto kvinteta byl dále bicák Karel Winkelhöfer.
Dá se říct, že tahle deska pomohla formovat kapelu do dalších let. Řada písní se stala hitem. Mně se líbí třeba úvodní „Pyramidy“ nebo předposlední „Život je zvrhlou zábavou“ se zajímavým textem.
Stejná sestava nahrála i zatím poslední desku „Brány propastí“, kterou vydala v roce 2014. Nahrávka dostala dobrý zvuk ze studia Accent. Obal opět musím označit za vysoce naivní. Muzika je podstatně lepší. Opravdu ji můžu zařadit do hájemství gotického rocku nebo symfonického metalu. Šlape to a nechybí silné melodie. Výraznou peckou je tajemný hrad „Kamelot“. Možná až speed metalovou jízdou je píseň nazvaná „Jako supi“. Nechybí ani pomalá skladba „Stmívání“ s výrazným refrénem. Objevují se zde i dva duety „Anděl s ďáblem v těle“ a „Duše spřízněná“.
Tady trošku cítím spřízněnost s mnou oblíbeným projektem SALIERI. Ten je ale mladšího data narození. Desku zavírá anglicky zpívaná píseň „Winning gates“. Myslím, že je to jediná nečeská skladba v dějinách kapely. „Brány propastí“ jsou jednoznačně nejvyzrálejší nahrávkou skupiny GREYMON.
Čas ukáže, jestli se ještě se kapelou GREYMON někde setkáme. Nic není vyloučené.
Pro Rockpalace Jan Holý