Odpad - Ostrov slobody: Punková bouře po třinácti letech mlčení

Nestává se často, že bychom na Rockpalace.cz psali o slovenských punkových kapelách. Vlastně, přiznám se, naposledy mě opravdu bavily Halušky – jejich cover „Shout At The Devil“ od Mötley Crüe byl naprostá pecka, než se z nich postupným vývojem stala spíše komerčnější Metalinda. V posledních letech mě oslovili snad jen brutálně syroví ČAD. A teď... je tu Odpad.

Kapela z Martina se po dlouhých 13 letech vrací s albem „Ostrov slobody“ – a je to návrat, jaký si fanoušci punk rocku rozhodně zaslouží. Už úvodní intro s kostelními zvony navodí atmosféru, která se záhy zlomí do výbušné pecky „Agresor“. Ta by klidně mohla stát i na thrashmetalovém podkladu – a není sama. Celé album působí jako dobře promyšlená jízda plná nasranosti, energie a ostrých riffů.

Kytara je tu hlavní tahoun – nehraje jen akordové rubačky, ale servíruje posluchači i nápadité postupy a vyhrávky. V skladbě „Búrka“ se Odpad dokonce stylově přibližuje metalovým vodám. „Martinský zdroj“ začíná až překvapivě jemně, skoro folklórně, ale záhy přichází další smršť tónů, jak se na pořádný punk sluší.

Překvapí i práce s vokály – vícehlasy jsou přirozené, dobře zakomponované a dodávají albu pestrost. Jediným slabším momentem jsou pro mě „Drogy“ – jednak mi úplně nezapadají do celkové atmosféry alba, jednak by intro sneslo zkrácení.

Celkově ale platí jedno: „Ostrov slobody“ není žádný punkový kolovrátek. Je to dospělá, sebevědomá nahrávka, která neztrácí drive ani po několika posleších. Odpad se nebojí jít za hranice žánru a výsledkem je poctivá deska, která má tah na bránu i vlastní tvář.