OCELOT – VENDETA: Lokomotiva bez záchranné brzdy!

V minulé recenzi jsem se zmínil, že Ocelot jede jako parní válec. Na novém albu Vendeta se však řítí jako lokomotiva, které chybí záchranná brzda! Tohle jihomoravské trio opět potvrzuje, že nálepka českých Motörhead mu právem patří.

Divoké staccato bicích žene kapelu neúprosným tempem po celém albu, kterému zdatně sekunduje Heinrichova baskytara. Radek Kacetl přichází s dobrými kytarovými nápady a společně tvoří pořádně rozjetý rock'n'rollový stroj. Většina skladeb uhání jako splašená a posluchači nedává příliš prostoru k odpočinku. Krátké zvolnění přichází ve skladbě Starý Brůna, ale jen na okamžik. Pak se Ocelot opět pořádně opře do nástrojů a jede dál.

Právě Starý Brůna zaujme také textem, v němž kapela zavzpomíná na legendárního majora Zemana a jeho kultovní díl Studna. Texty na albu ostatně přesně odpovídají muzice. Texty jsou poplatné muzice a stylu. Nečekejte žádné romantické veršovačky, kapela si nebere servítky a na dokonalé rýmy ve stylu Cimrmana si také příliš nepotrpí. Ale přesně tohle k téhle muzice patří.

Stejně špinavý jako muzika je i Heinrichův zpěv. Žádné studiové přikrášlování, ale syrový, drsný projev, který k Ocelotu sedí jako ulitý. Také zvuk alba zůstává pěkně neučesaný, bez zbytečných efektů a studiových kudrlinek. Přesně takhle má pořádný dirty rock'n'roll znít.

Ocelot opět hraje v tříčlenné sestavě a na výsledku je znát, že si muzikanti rozumějí. Baskytara s bicími tvoří pevný základ, nad kterým kytara dostává dostatek prostoru. Deset skladeb nabízí pořádnou dávku energie a kapela se drží svého osvědčeného stylu, který jí vysloužil přirovnání k legendárním Motörhead.

Vendeta rozhodně není deskou pro romantický večer ve dvou ani ideálním hudebním doprovodem k prvnímu rande. Tohle je muzika do pořádně rozjetého auta, do hospody nebo na koncert, kde se člověk potřebuje pořádně odvázat. Ocelot do vás pumpuje energii od první vteřiny a nepolevuje až do závěrečných tónů.

Vendeta je pořádně špinavá rock'n'rollová jízda, která má tah, šťávu a pořádnou dávku energie. Ocelot zůstává věrný svému stylu a ani tentokrát nezklame příznivce syrového, neotesaného metalu. Tohle trio zkrátka ví, jak pořádně rozproudit krev! Parní válec z minulé recenze je minulostí. Teď se na vás řítí lokomotiva bez záchranné brzdy!